Ben Hur

Nemú verziu Ben Hura z roku 1925 málokto dnes ešte žijúci videl, pretože tento megalomanský štvorhodinový opus ho historicky a podľa toho, čo som o originále čítal, tak aj kvalitatívne dokonale zatienil. Verzia žánrového chameleóna Williama Wylera (Prázdniny v Ríme, Veľká zem) priniesla fantastický zážitok patriaci k tomu najlepšiemu z hollywoodskeho veľkofilmového obdobia. Obrovské náklady a realizačné schopnosti celého štábu sú vidieť v každej scéne, z ktorých sa mnoho stalo legendárnymi. Vrcholom je samozrejme závod koňských záprahov. Dychberúca, vyše 10 minút trvajúca sekvencia patrí doteraz k tomu najmonumentálnejšiemu a najstrhujúcejšiemu, čo vo svete kinematografie vzniklo. Spoludržitel oscarového rekordu (11 sošiek) je počinom, ktorý by mal každý fanúšik pohyblivých obrázkov vidieť. Ten film je totiž aj po takmer šiestich dekádach úchvatný. (23.05.2003)

Epos z největších, který ani po šedesáti letech v mnohém ohromuje - obzvlášť ve fantastickém herectví Charltona Hestona a v síle jeho nestárnoucího příběhu. Co zestárlo velmi je plakátový přístup ke křesťanské mystice, zde zobrazené jednoduše jak z knížky pro děti, což svou primitivností silnému příběhu o archetypální cestě skrz lásku, zradu, nenávist a odpuštění poněkud podkopává nohy - jistě, vychází z knihy, ale to filmu hloubku nedodává. K tomu navíc si vzpomenout na arcigeniálního, jen o tři roky mladšího, Lawrence z Arábie, a Ben Hur tak rázem působí jako... pohádka. Fantasticky natočená, epická, silná, ale stále jen pohádka. 8/10 (14.04.2016)

Jak je vůbec možné, že v roce 1959 (!) vznikl film, který hravě strčí do kapsy všechny současné sandálové filmy, které si na sandálové filmy ve skutečnosti jen hrají? Ben Hur je na Blu-rayi absolutní pecka. Ten film za 55 let od své premiéry vůbec nezestárl, všechno pořád funguje, skoro čtyřhodinová stopáž ubíhá velkou rychlostí a závěrečný duchovní přesah má i dnes co říci. A jde to i bez nucených a doslovných biblických výjevů, Mel Gibson by si měl Wylerovo geniální dílo pouštět každý den. (23.02.2014)

Makes Lord of the rings trilogy look like an ordinary epic... :) Čekal jsem od Bena Hura hodně, ale vůbec by mě nenapadlo, že mě takhle mocně roznese na kopytech. Wylerovo veledílo, které po téměř padesáti letech, překonává Gladiátora i Tróju snad ve všech ohledech, je neuvěřitelně poutavé a mistrně vystavěné... Herecké výkony jsou patetické a přesně tak, jak se na velkofilm takového rozmachu sluší a patří. Co však nejvíc bije do očí je formální a hlavně vizuální stránka... Scéna kdy Judah Ben Hur vjede se svým překrásným sněhobílým spřežením do arény cirku je tak bombastická, podkreslená přesnou hudbou, že se mi úplně sevřelo cinefilské srdíčko. Mohl bych se tady sáhodolouze rozepisovat o všemožných kladech snímku, ale to by bylo spíš na poctivou esej než na krátký komentář. Co je důležité je ten pocit, který jsem měl devadesát procent stopáže filmu - a to pocit, že sleduju něco geniálního. 100% (20.05.2007)

Monument světového filmu, který konečně na trůn usadil velikána Hestona a Mikloszu Roszovi dal příležitost stvořit jeden z nejpodmanivějších soundtracků. Navíc Wyler ukazuje další možnost zobrazení Krista na plátně - tedy nezobrazit ho skoro vůbec, jen ve výrazech tváří, které na něj hledí. Svým způsobem bravurní, i když zubem času trochu nahlodaný film. (19.04.2006)