Timothy Bottoms

Z talentované herecké generace bratrů je Timothy James Bottoms, jehož kariéra měla největší vzestup v sedmdesátých letech, nejstarší ze všech čtyř sourozenců. Všichni se narodili v kalifornské Santa Barbaře (Timothy - 30.8.1951, některé zdroje uvádějí 1950), jako synové Jamese "Buda" Bottomse, sochaře a středoškolského učitele umění a jeho ženy Betty. Umělecké vyjádření bylo samozřejmě podmíněno v celé rodině a Timothy vyjadřoval svůj chtivý zájem k herectví již běhěm předškolních let. Vyrůstal v Santa Barbaře a na škole byl členem Youth Theater Productions (Divadelní produkce mládeže). V roce 1967 cestoval po Evropě se Santa Barbara Madrigal Society, která později zpečetila jeho touhy.

Po střední škole byl Timothy spatřen studiem Universal na divadelním představení "Romea a Julie" a vybrán (bez předchozích filmových zkušeností) pro hlavní roli antiválečného románu JOHNNY GOT HIS GUN (1971) od autora (spisovatel i režisér filmu) Daltona Trumba. Jako Joe, mladý americký voják, který přišel o ruce, nohy, sluch a většinu obličeje, Timothy sklízel velmi pozitivní ohlasy a získal nominaci na Zlatý globus za "Nejslibnějšího nováčka". Jeho další role ho ovšem rázem vystřelila mezi první ligu. Zahrál si bezcílného texaského chlapce Sonnyho s citlivou pohavou a věčně zarmoucenýma očima ve velmi pesimistickém ale Oscarem oceněném snímku THE LAST PICTURE SHOW (1971) režiséra Petera Bogdanoviche se zaměřením na mladistvou generaci padesátých let. Tento snímek byl také odrazovým můstkem pro hvězdy jako Jeff Bridges či Cybill Shepherdová. Timothyho mladší bratr Sam byl obsazen do malé role mentálně zaostalého Billyho, kterého později potká velké neštěstí (jak ve filmu, tak o mnoho let později v reálném životě).

Raná sedmdesáta léta byla časem Timothyho velkých osobních úspěchů ve filmu. Se svým poutavě neobratným a nepříjemně vypadajícím výrazem v obličeji ale později dokázal, že jeho první pozitivní ohlasy mu nakonec až tak velké štěstí nepřinesly. Zdálo se, že velkou výhodou se stane citlivé drama LOVE AND PAIN AND THE WHOLE DAMN THING (1973), kde si zahrál po boku britské herečky Maggie Smith a také role rozcuchaného vysokoškolského protagonisty v dalším kasovním hitu THE PAPER CHASE (1973). Ve snaze vymanit se z jehe doposud citlivých charakterů se ponořil do daleko temnějších rolí se snímky jako WORLD OF JULIUS VROODER (1974) a ROLLERCOASTER (1977). Tyto snahy byly ale mnohem méně úspěšnější a brzy začal zjišťovat, že se jeho doposud největší sláva začíná velmi rychle vytrácet a to ve věku teprve šestadvaceti let.

Vyrostl ze své neohrabané roztomilosti a přesunul se na obrazovku, aby si zabezpečil role, které pro něj byly výzvou jako třeba biblický vůdce ve filmu THE STORY OF DAVID (1976) (TV), dále jako bývalý trestanec v A SMALL TOWN IN TEXAS (1976), bankovní pokladník v seriálu MONEYCHANGERS (1976) od Arthura Haileyho, běžec v dalším televizním filmu A SHINING SEASON (1979) a také rolí Raymonda Masseyho (ve věku třiceti let) v miniseriálu EAST OF EDEN (1981) společně s bratrem Samem podle románu Johna Steinbecka. Tímto seriálem opět udělal větší díru do světa. V roce 1955 byl natočen i stejnojmenný film s Jamesem Deanem v hlavní roli.

Timothyho úspěch samozřejmě podpořil jeho mladší sourozence. V tuto dobu totiž Joseph, Sam a Ben zažívají významné chvíle slávy ve svých kariérách. Jako skupina čtyř bratrů se spojili dohromady pro televizní film ISLAND SONS (1987), kde hrají všichni spolu a používají svá skutečná křestní jména. Film byl představen jako pilot k příchozímu seriálu, ale nepodařilo se udržet příliš velkou sledovanost. I když Timothy pokračoval v tvrdé práci během osmdesátých a devadesátých let, kvalita kterou předváděl "rostla" stále víc směrem dolů. Role v takových filmech jako INVADERS FROM MARS (1986), THE DRIFTER (1988) a zachraniční ISTANBUL (1989) měly opět navázat na jeho dřívější úspěch. Druhý díl k slavnému "The Last Picture Show" pod názvem TEXASVILLE (1990), mohl Timothyho opět dostat na vrchol, ale film nakonec sklidil velice špatné ohlasy ze strany kritiků a Bottoms si v něm stejně nakonec zahrál jen malé cameo.

Po roce 2000 se dostavila malá přichuť jeho bývalé slávy, když se třikrát po sobě zhostil role samotného prezidenta George W. Bushe. Poprvé to bylo v komediálním seriálu THAT'S MY BUSH (2001), dále měl malé cameo jako Bush v rodinném filmu THE CROCODILE HUNTER: cOLLISION COURSE (2002) a mnohem vážnější roli předvedl v televizním filmu DC 9/11: TIME OF CRISIS (2002), což byl jeden z prvních snímků o teroristikém útoku 11. září. Timothy si kvůli roli prezidenta Bushe musel upravit svoje jinak kudrnaté vlasy, změnit hlasový projev a naučil se přesně imitovat i prezidentovu chůzi.

Stále chlapecky vyhlížející herec se stejným pramínkem smutku v obličeji, se na sobě snažil nepřetržitě pracovat a za posleních 30 let se objevil ve více než 65 filmech. V dalších letech se ještě trochu zviditelnil rolí v dramatu Guse Van Santa - ELEPHANT (2003), který pojednává o brutálním masakru na škole v Columbine a dále jemu blízkým zobrazením herce ve středním věku hledajícího svou zašlou slávu ve snímku PARADISE, TEXAS (2005). Mezi jeho poslední filmy patří např. remake adaptace Jacka Londona - CALL OF THE WIND (2009).

Z manželského sňatku s folkovou zpěvačkou Alicii Cory v letech 1975 - 1978 má syna Bartholomewa. Se svou současnou ženou Marcii Morehart (vzali se v roce 1984) má další tři děti - syny Bentona, Williama a dceru Bridget). Bottomsovou další velkou láskou je kromě herectví také práce s divokými koni na svých dvou rančích poblíž Big Sur v Kalifornii. Zatímco se jeho dva bratři Joseph a Ben prakticky vzdali herecké dráhy, aby si konečně užili život mimo Hollywood, Timothy a Sam se rozhodli pokračovat ve hraní dál. Zajímavosti: V dokumentu z natáční "The Last Picture Show" Timothy přiznal, že se během hraní zamiloval do Cybill Shepherd, ale ta jeho city bohužel neopětovala.

Michael "Duke90" Horna