Mr.Apache

Snaživé, ale tak předvídatelné, že jsem byl oproti filmu pořád asi o půl hodiny napřed. Já, který obvykle nikdy nikde nic dopředu neuhádnu, jsem se prakticky nepřetržitě nudil čekáním na něco, co (samozřejmě vždycky až po té půlhodině) nevyhnutelně přišlo. Teď, po skončení filmu, jsem napřed dokonce asi tak o jeden rok. To by totiž měla přijít dvojka, protože ti chudáci tam někde čekají na další příděl čerstvého masa, že jo.

Třetí série je kvalitativním vrcholem seriálu. Zhruba polovina epizod patří k tomu nejlepšímu, co v rámci Tales from the Crypt vzniklo. Slabší díly by se daly spočítat na prstech jedné ruky nešikovného tesaře a opravdu špatný je tu v podstatě jen jeden - Deadline. Jeho pravým opakem je pak favorit nejednoho fanouška - Mulcahyho dřevorubecký majstrštyk Split Second. Jiné hodnocení pro tuto řadu, než to úplně nejvyšší, nepřichází v mém případě v úvahu.

(28.8.1991) Yellow měl původně být úplně posledním dílem seriálu a po dvou Donnerových a třech Hillových epozodách bylo jasné, že se jej musí chopit Zemeckis, který měl dosud na kontě jen zdařilou vánoční povídku And All Through the House z první série. A chopil se jí věru ve velkém stylu. Už z bombastických úvodních scén je vidět, že na tuhle válečnou epizodu padlo zřejmě všechno ze zbytku velkorysého rozpočtu, který měli tvůrci k dispozici. V jedné z hlavních úloh se navíc představí Kirk Douglas a zařadí se tak na dlouhý seznam slavných jmen, které v Tales from the Crypt účinkovaly. V roli Douglasova syna uvidíme jeho skutečného (i když zrovna toho méně slavného) potomka Erica, v dalších důležitých úlohách se pak objeví Lance Henriksen (v Tales je to mimochodem už jeho druhá kreace) nebo Dan Aykroyd (Krotitelé duchů, Twilight Zone: the Movie). Tenhle díl je přibližně o čtvrt hodiny delší než všechny předchozí (i pozdější) řadové epizody a po realizační stránce mu v podstatě není co vytknout. Zemeckisova režie je tradičně skvělá, bitevní scény jsou srovnatelné s těmi z hollywoodských válečných velkofilmů, herecké výkony bez chyby... Jediným problémem, pro který nakonec musím při hodnocení ubrat hvězdičku z maxima, je fakt, že v této epizodě téměř absentují dva pro Tales naprosto podstatné prvky - horror a humor. Ano, Zbabělci určitě nechybí vtip ani napětí, a při scéně s popravou vás nejspíš zamrazí, ale celkově by se tento příběh hodil spíše do Zóny soumraku než do Tales. A to přesto, že se díly bez nadpřirozených prvků vyskytují v Twilight Zone (na rozdíl od Tales) jenom sporadicky. Z Yellow na vás totiž i přes jeho nesmlouvavou krutost dýchne více Serlingovo chápavé lidství než Crypt Keeperova odvázaná taškářská bestialita. //// Jak už dnes dobře vime, z původně plánovaných tří sérií to Tales from the Crypt dotáhly až na celkových sedm, kterýžto počet mají na kontě většinou jen ty opravdu úspěšné seriály. Robert Zemeckis si později střihl ještě jednu mimořádnou epizodu, pojatou tak trochu ve stylu svého majstrštyku Forrest Gump, zatímco Richard Donner a Walter Hill se nadále spokojili "pouze" s úlohami producentů. V rámci Tales byla natočena ještě spousta vynikajících epizod, ale žádná z následujících sérií nedosáhla jako celek úrovně prvních tří; zvláště pak té třetí, jež se dá pokládat za kvalitativní vrchol celého seriálu. //// Dodatek: Dnes (4. 1. 2023) jsem si díky Omnibusovi uvědomil, že Yellow je jednou z mála epizod Tales from the Crypt, v nichž se nevyskytuje žádná žena. Tím pádem zde úplně odpadá jeden z dalších typických talesovských atributů: Sex. Samozřejmě, v dnešní době by tomu tak nemuselo vůbec být, ale Crypt Keeper je naštěstí ještě stará (dobrá) škola. ;-) Buďme za to vděčni. //// Oprava: Při psaní původního komentáře jsem pozapomněl na fakt, že Richard Donner později přece jen ještě jednu epizodu Tales natočil. Je jí westernová Showdown ze čtvrté série. Tím pádem mají všichni tři hlavní producenti seriálu (Zemeckis, Donner a Hill) každý na kontě po třech režírovaných dílech.

(21.8.1991) "Hi. I'm Abel... with the cabel." Naprosto ultimátní hláška tohohle dílu, pronesená opravářem Anthonym LaPagliou (pozdější agent Malone z krimiseriálu Beze stopy), s nímž se spustí žena, závislá na soap operách. Ta má za manžela vědce, pracujícího ve sklepní soukromé laboratoři na revolučním objevu v oboru transplantací. Žena šílí z nedostatku manželovy pozornosti, manžel je na pokraji šílenství ze svého výzkumu a Abel... má holt ten kabel. Nevěra na sebe nedá dlouho čekat a jakmile vše praskne, vědcova pomsta je přesně taková, jak se z výše naznačeného dá čekat. Tedy vtipně bizarní, protože tohle jsou koneckonců... Tales from the Crypt! Děj této epizody jakoby vymýšleli Kormanovi kolegové z památného dílu Korman's Kalamity a já jsem na vážkách, zda kvůli tomu nemám nakonec jít o hvězdičku výš. Ale buďme objektivní. Ve srovnání se všemi těmi předchozími peckami, které zdobí třetí řadu, je Spoiled kvalitativně přece jen o pár levelů níž. Tohle není sofistikovaná práce s brakovou estetikou, tohle je braková estetika samotná. No ale ten Ábel se svým káblem, ten mě vždycky spolehlivě dostane... Raději prchám z profilu tohoto dílu dříve než si to rozmyslím a přihodím téhle taškařici jednu rozchechtanou hvězdičku navíc.

Jsem strašlivě zklamán: Tento díl se vůbec nevěnoval největšímu monstru celého seriálu, sousedce poručíka Kozáka! Doufám, že tvůrci tuto chybu ve druhé sérii napraví.

Hned v úvodu tu máme další z výživných politických debat Lindsay a otce Weira u rodinného oběda. (Otec: "A ty nejsi republikánka?" Lindsay: "Já jsem demokratka." Otec: "No jo, každý je demokrat, dokud nejde o peníze. Pak najednou všichni zase přijdou k rozumu." Ten obličej, který nahodí Lindsay těsně před intrem, je k nezaplacení.) Oč tedy v The Little Things jde? Na školu přijede George Bush, o nějaký ten rok později prezident USA (Nick: "Ten pornoherec?") a jeho ochranka, zastoupená matikářem Kowcheskim, hned zbuzeruje Machry, aby vyklidili místo pod schodištěm. Jedním z Bushových mužů v černém je (mimochodem zde překvapivě neuvedený) Ben Stiller, který dostane za úkol držet "problémového hipíka" Mr. Rossa co nejdál od George... Bena Stillera, jakožto svého starého kamaráda, zlanařili tvůrci, aby zachránili seriál před zrušením. Nebylo to však nic platné. V době, kdy měla tato epizoda premiéru, byli už Machři a šprti dávno nenávratně odpískáni. Od té doby dávali Feig s Apatowem do každého dílu schválně věci, o kterých věděli, že hlavounům z NBC stoprocentně nebudou po chuti. V The Little Things se tak objeví jeden z nejvíce WTF momentů celé show: Jedna z postav se přizná, že se narodila jako hermafrodit. Co k tomu dodat? Jinak skvělý a řádně nahláškovaný díl s nezapomenutelnými momenty, jako je např. ten, kdy si Seth Rogen prohlíží gay porno, aby zjistil, zda není náhodou homosexuál... A finále nejlepšího teenagerského seriálu všech dob se blíží.

Flanagan docela nápaditě poskládal co porůznu nakradl, důkladně to prosolil povinnou "liberální" propagandou a dorazil to nekonečně nudnými monology o nesmrtelnosti chrousta.

ZZ Top ve zlaté éře MTV. Nejlepší alba (Rio Grande Mud, Tres Hombres, Fandango!) vydali o deset let dříve, kdy pojem videoklip prakticky neexistoval. Jenže to ještě hráli prvotřídní tvrzený blues rock a jejich desky z těch časů byly maximálně zlaté (tzn. 500 000 prodaných nosičů v USA). Tato kompilace pokrývá tři pozdější řadová alba (Eliminator, Afterburner a Recycler), která právě díky změně soundu, využívajícímu moderní studiové technologie, syntetizéry a automatické bicí a (zejména!) díky masivní podpoře MTV, byla rovnou multiplatinová. Eliminator z roku 1983, celkově jejich osmé album, se dnes může chlubit dokonce diamantovou deskou (deset miliónů prodaných nosičů pouze v USA, celosvětově možná i 2x tolik). Jakkoliv byla změna typického zvuku ZZ Top riskantním krokem, kapele se bohatě vyplatila. Dokázali by se však ZZ Top katapultovat mezi nejpopulárnější rockové skupiny 80. let bez ikonických videoklipů a s nimi spojených propriet jako je ZZ-mobil nebo chlupaté kytary? Kdo z příznivců této jejich (bezesporu nejslavnější) éry ví, že pověstné plnovousy si Billy s Dustym nechali narůst jen o pár let dříve a v začátcích vystupovali dokonce hladce vyholeni? Asi jen málokdo. Protože celý svět zná tohle trio přesně tak, jak mu vtrhlo z televizních obrazovek do obýváků tenkrát v osmdesátých ve videoklipech shromážděných na téhle kompilaci. Společně s úpadkem MTV v polovině 90. let pak komerčně upadli i ZZ Top. S odstupem je symbolické, že poslední jejich úspěšný singl, coververze Elvisovy klasiky Viva Las Vegas, uzavírá i tuto kolekci. Ne že by pak už ZZ nehráli kvalitní blues / hard rock / rock 'n' roll a neskládali dobré písničky. To ovšem dělali už dávno před Eliminatorem. Jen k těm nejlepším kouskům (zkuste třeba La Grange, Tush nebo Blue Jean Blues) nenatočili (a v 70. letech holt ani nemohli natočit) žádné videoklipy.

"Utečeme do L.A., budeme mít bazén a svět bude díky nám bezpečnějším místem... No jo, ale zemřelo i pár nevinných, že. Tak víš co? Když už máš tu flintu, tak mě zastřel." "Tak jo." ... S tímhle mi, soudruzi, jděte někam.

Objektivně spíš za tři *, ale povinně chrchlající otec s cigaretou rozhodl.