Zemi11

Nejkrásnější okamžik v životě jsem zažil během sledování komedie Táto, sežeň stěně. Dodnes si ho naprosto přesně vybavuji. Je mi 10 let, sedím v obyváku, mamka vedle mě a plete svetr. "Mami, když nemůžu mít bratříčka, tak aspoň takovýho malýho pejska. Slibuju, že ho budu každej den venčit, že se o něj budu starat." - "Ale to by tě za chvíli omrzelo. neměl bys na to čas." - "Ale mamí! Slibuju, že se o něj budu starat." - "No škoda, já myslela, že nám budeš pomáhat s tvým novým bratříčkem..." Tak to byl okamžik, kdy jsem se dozvěděl, že se mi splnil 10 let starý sen.

Sňatky z rozumu? Nesmysl, odpad, ale přesto na tom něco asi bude... Mimochodem, seriál jsem neviděl.

S VyVolenými prohráli na celé čáře.

Díval jsem se na novu a kvůli třetí reklamě běheh jedné hodiny jsem porjížděl televizní stanice. Znáte to, jen tak to probliknout, aby pauza utekla co možná nejrychleji. Na HBO vysílali Telefoní budku a já už nedokázal přepnout zpátky. Celý film jsem si kladl otázku, jak tohle může skončit. Byl jsem v neustálém napětí. Měl jsem potřebu do děje zasáhnout a zápletku vyřešit. Prostě emoce - bez nich by mě život nebavil!

Hektolitry krve, tuny mamrdů a naprosto iritující Uma Thurman. Ale chápu mé kolegy, kteří dávají 4 potažmo 5 stars. Dnes je bohužel taková doba, že stačí kvalitní jméno režiséra a dřív než se přijdeme podívat do kina máme jasno, že od Tarantina je to další bezvadný film. Jen pozor, pane režisére, nic netrvá věčně. Až se lidi podívají na tento film s odstupem a jakýmsi nadhledem, budou se mnou souhlasit, pane Trabantino!

Nelituji, že jsem se podíval. Čas od času neuškodí vidět absolutní sračku, abych pak mohl snáze ocenit natočení průměrného filmu.

Zaujal mě kontrast v chování Olgy a Dáši. Při sebemenším trapném vtípku chytala Dáša výbuchy falešného smíchu, zatímco Olga se nepousmála ani při zdařilém vtípku svého manžela. Václav Klaus opravdu grandiózně ztrapněn a prezentován jako největší patolízal a hňup. Václav Havel vyobrazen jako zcela normální OBČAN, který nezneužívá své pravomoce a neustále se radí s lidmi, kteří vědí, jak to ve světě chodí. Je nespravedlivé, že csfd nabízí stupnici hvězdiček jen do pěti...

Je pozdní večer – první máj – večerní máj – je lásky čas; hrdliččin zve ku lásce hlas: "Jirko! Marku!! Jarmilo!!!"

Dvě hlavní postavy se zprvu nenávidí, ale pořád se vídají. Aniž by si to uvědomili, zvyknou si na sebe. Začnou pochybovat, jestli to, co mezi sebou cítí, je nenávist. Za čas zijstí, že už bez sebe nevydrží. Vypadají, že jsou nezlomní, zásadoví a neporazitelní. Ale přijde den, kdy zjistí, že jeden bez druhého jsou poloviční. Proto jsou spolu! Možná, že to tak někde funguje i ve skutečnosti...

Nepochopím, promiňte mi ten výraz, idioty, kteří dají Krásce v nesnázích méně než 3 hvězdičky. Jsou filmy, ve kterých se mi líbí jeden dva herci a pasáže, ve kterých se neobjevují nějak vydržím. Ale tohle je nářez! Každý herecký výkon, každá scéna má své kouzlo. A to není fráze. Na zbytečně řeči si totiž nepotrpím. Těšil jsem se na Schmitzera. Záporná postava, jež nakonec vyzní kladně, dokonce místy komicky. Ochotný milionář Josef Abhrahám byl měl v učebnicích psychologie zabírat první stránky. Konečně by svět dokonale poznal, co znamená pojem "charisma". Geislerová mi byla nesympatická. tedy, než jsem ji uviděl v roli Krásky v nesnázích. Nápad skloubení pohádky, psychologického románu a tvrdé reality života v kontrastu s bohatýrstvím už jsem dlouho neviděl tak precizně zpracován. Navíc opět oceňuji kreativitu režie, co se týká zajímavých sexuálních poloh... http://www.youtube.com/watch?v=h1Euk9v8i0w