Subjektiv

Tohle anime v sobě neskrývá děj, akci, humor. Vlastně skoro nic, kvůli čemu normálně lidé filmy sledují. Přesto patří k mým nejoblíbenějším. Alfa občas fotí, češe se, mívá návštěvy, jezdí na mopedu, vaří kávu... Vše, co uvidíme jsou jen drobné epizodky z jejího běžného života. Někoho to bude nudit, jiný by hned s chutí poseděl s Alfou u kafe. Já i přesto, že kafe nepiju. Takový poklid snad nevyzařuje z žádného jiného anime dílka. A různé postřehy Alfy rozhodně nejsou nezajímavé. Výtvarně je YKK zpracováno příjemně, velmi připomíná mangu. Animace není nijak výjimečná, ovšem při nedostatku akčních scén o tom asi nebudete přemýšlet.

Koi Kaze má rozhodně co nabídnout. Tenhle seriál o netradičním vztahu mladé dívenky a staršího mládence (ne starého) má v sobě několik významných pozitiv. Většinu jich však už shrnul yenn a já nechci spoilerovat. Rozhodně seriál doporučuji těm, kteří jsou přesvědčeni o dokonalosti psychologie postav v NGE (možná těm, kteří nejsou ^_^). Koi Kaze Evangelion hravě strčí v tomhle do kapsy. A není to jen ústřední dvojka, která je dobře zmáknutá, i vedlejší postavy dýchají opravdovým životem. Navíc hlavní hrdina není žádný výstavní bishounen ani dospívající puberťáček, dokonce je trošku oplácaný. I to ho v mých očích činí o mnoho uvěřitelnější postavou než obrovské zástupy jiných anime charakterů. KGNE (ač není špatné) proti Koi Kaze i u mě prohrává, jako u yenna. Kdysi jsem dal 4 hvězdy, ale vzhledem k tomu, že si tolik z tohoto díla vybavuju po dlouhé době a stále to ve mně nějaké ty emoce vyvolává, opravuji na 5.

Občas se to stane, že je člověk s názorem úplně mimo ostatní. Podle nátury pak zpytuje sebe či druhé. A já se nikde u anime více neliším, než u Elfen Lied. Mnozí tu píšou, že nelze nemilovat Lucy. Lze...jak já ji nenáviděl. A to byl problém, protože seriál mi ji předkládá tak, že bych ji zřejmě měl mít rád. To mi neudělalo dobře a výsledkem jsou tyhle dvě hvězdičky. Navíc mi jednání postav přijde ne vždy zrovna věrohodné. Jedny by se měly léčit, protože neumí odpouštět a druhé proto, že odpustí cokoliv. Ale zavilí sledovači anime by to stejně měli zkouknout, není to tak dlouhé a ostatním, i těm jejichž názoru si vážím, se to většinou líbilo. Přesto, pro mě jen **.

Nemám rád Kera, nemám rád odpornou rozblemcanou lepivou sladkost a roztomilost, nemám rád prázdné a zbytečné bonusy k čemukoliv, anime nevyjímaje. Nemám rád Kero-chan ni Omakase! I přesto, že mám rád jídlo a chápu ty, co se za ním honí. Ale abych Kera jen nehaněl, tak tohle OVA je pro mnoohem mladšího diváka než jsem já.

Berserk pro mě představuje jeden z vrcholných zážitků, které mi anime seriály kdy poskytly. Začnu ale tím, co se dá vytknout. V žádném anime, co jsem viděl, není tak často používána statická animace jako zde. Statickou animaci doplňují další animátorské triky na snížení finančních nákladů. Naštěstí dokázal Berserk od této vady odpoutat mou pozornost svým příběhem a psychologií postav, která je na fantasy výjimečně hluboce propracovaná. I když je otázka, nakolik je to chyba. Na obrazovce je sice třebas nehybný obrázek jezdců, k tomu zní rázná hudba a dusot koňských kopyt a když se člověk dívá dobře, tak je zcela pohlcen úžasnou "akčností" toho nehybného obrázku. Když už jsem zmínil hudbu, tak ta se i přes svou "nestředověkost" dobře hodí. Skladeb je jen pár, ale seriál si s nimi vystačí. Mnozí také vyčítají Berserkovi neuzavřenost děje. To je ovšem pravda jen napůl a vzhledem k tomu, že dodnes není dokočena manga, která je předlohou (zatím 32 svazků) zvolili tvůrci pro zakončení seriálu IMHO nejvhodnější okamžik. Seriál lze doporučit všem, kteří milují fantasy, obzvláště jeho temnou variantu, krev a obří meče. Naopak se nehodí pro očekavatele vizuálních orgií, příběhů, ze kterých prýští pozitivní energie a ty, kteří se nesmíří s tím, že jsou hlavní hrdinové poněkud fyzicky nadlidští. Zpočátku se seriál věnuje hlavně bojům a soubojům, ale postupně se objeví i intrikaření a postavy navíc začnou více o světě i o sobě přemýšlet. Ještě malá poznámka ke kresbě - je sice jednoduchá, ale myslím, že výborně zachycuje nálady postav a - SPOILER - ten kdo viděl výraz Griffithovy tváře "tohle se přece nemohlo stát, jak je to možné, co mám teď dělat?!" po onom souboji s Gutsem, který prohraje, mi jistě rád dá zapravdu. Manga - Konečně jsem se pustil do čtení mangy a tak můžu spáchat nějaké srovnání. Manga je proti anime snad ještě o něco temnější, brutálnější a krutější. Nepřekvapila mě ani větší naturalističnost v sexuálních a "porcovacích" scénách. Pár událostí proběhlo trochu jinak, některé jsou jinak vypravěčsky řazeny, ale řekl bych, že úpravy, které tvůrci anime udělali, nás o nic podstatného neokradly. Pokud bude chtít někdo točit pokračování, neměl by být problém některé postavy vystupující v manze a ne v anime zařadit do příběhu později. Rozhodně by bylo na co koukat, neboť vzhled Gatse v pozdějších dílech a jeho dokonalá válečná zuřivost dělá ze Schwarzeneggerova ztvárnění Conana nedomrlého kojence a 10 takových Conanů by bylo jak mateřská školka na výletě. No, dobře, to možná ne, ale překonává ho o hodně. Každopádně, fandové Berserka, čtěte - dozvíte se, jak je to dál.

Prsatá hrdinka s chováním malého fracka, snad jen s výjimkou chování sexuálního, kde se pro změnu projevuje jako naivní žárlivá nymfička? Tak to není nic pro mě. Když k tomu přidáme další prsatou hrdinku, infantilní humor, další o něco méně prsatou hrdinku (zato méně oblečenou), nevinného puberťáčka, nějaké ty prsaté či méně oblečené hrdinky, banální příběh, kterému chybí hlubší myšlenka, chlípného staříka a na konec spolu necháme bojovat prsatou hrdinku proti hrdince v přiléhavém oblečku (mám pocit, že je taky prsatá, jak jinak), tak dostaneme tohle anime. Typické ecchi, ve kterém bohužel nefunguje humor. Já se tedy zasmál jen párkrát. Pokud chcete mermomocí sledovat odhalené animované dívčí vnady, užít si pantsushotů atd., koukněte se spíš na Dokuro-chan, případně ještě třebas na Mahoromatic. Hrdinky nejsou možná tak pěkně nakreslené a tak ňadraté jako Kurumi a spol., ale více pobaví. Prsa jsou jistě úžasná, ale nejenom prsy živ je člověk (pro kojence tenhle seriál určen není). Pro prsa dávám jednu hvězdičku. Ale je to o prsa!

V synopsi jsem se rozepsal docela hodně, ale vždycky se dá něco dodat či upřesnit. Animace není příliš dokonalá a v dnešní době působí zastarale. Postavy se skutečně dají odlišit poměrně obtížně a je jich neuvěřitelné množství (pro představu seznam postav z wikipedie). Každý, kdo se do galaktických hrdinů pustí, v nich bude mít ze začátku pořádný hokej. Nicméně aspoň v těch nejdůležitějších se snad po prvních dílech zorientujete, titulky-popisky vám pomohou. A každý si nejspíš najde někoho, kdo ho osloví. Mým favoritem je chladný Paul von Oberstein (ve skutečném životě bych ho možná rád neměl, ale tady...). Má solidní argumentační schopnosti, je to machiavelista až za hrob a hlavně mu nikdo nerozumí a nikdo ho nemá rád. Jako fyzikovi mi dělají radost některé drobnůstky, které potěší, např. to, že gravitace působí příliv a odliv - však uvidíte o čem mluvím :). Kdybych chtěl být Objektiv a ne Subjektiv, asi bych dal hvězdičky jen 4, neboť je v seriálu ohromná spousta vesmírných bitev, které někdy zabírají několik dílů. Dost se vyžívají v taktice a přitom je otázka, jak by taktika ve vesmíru vypadala. Pro velkou část diváků budou asi tyto bitvy dost nudné. V politických otázkách, které jsou pro seriál zásadní, někdy dochází k určitému zjednodušování, některé věci se mohou jevit naivní. Přesto si však myslím, že v tom politickém nemá žádný sci-fi seriál takovou hloubku, rozsah ani ambice jako Legend of Galactic Heroes. Pokud má, rychle mi ho doporučte. Na druhou stranu seriál nijak neřeší politické a sociální aspekty technologií budoucnosti, což trošku vnáší otazník nad důvod, proč si autoři zvolili zrovna sci-fi žánr. Zřejmě jen kvůli jeho atraktivnosti. Nebudu jim to však zazlívat. Pro Čecha může být zajímavý fakt, že do příběhu podstatně zasáhne jedna budova, konkrétně hotel Vltava ^_^ Poznámka na závěr: U Reinharda je IMHO zajímavé - i když je to malinko SPOILER - si povšimnout paralely s Alexandrem Velikým (možná bychom podobné paralely objevili i u dalších postav).

Seriál o pečení chleba?! Troufám si říct, že se netočí zrovna denně. Yakitake sází v podstatě na jedinou kartu, na humor. A je třeba říci, že vzdor tématu se mu docela daří. Seriál je plný shounen žánrových klišé, jenže právě díky tématu se ona klišé obrací v jeden velký vtip. Postavy např. s oblibou mocným výkřikem uvádějí svojí pečící techniku. Pekaři jsou bizarní postavičky. Postavám jsou svěřovány v podstatě pošahané úkoly, jako upéct chleba na pustém ostrově z ingrediencí, které tam najdou. A tak bych mohl pokračovat. Humor má jedinou vadu, po čase začně tíhnout k jisté schematičnosti, ne zcela, ale přece jen. Např. po každém ochutnání chleba zažijeme u porotce nějakou šílenou reakci. Humor je hlavním tahákem seriálu, ale pravděpodobně ne jeho hlavní ambicí. Jen tak mimochodem (pro někoho možná trochu násilně) se dozvídáme různá fakta ze světa pečení a musím říct, že některá jsou docela zajímavá. Pečení nerozumím, ale většinou to mělo svou logiku a znělo to věrohodně. A dokonce je tu jeden recept na chleba, který si prý snadno upečete doma (japonském doma - potřebujete vařič na rýži, v ČR jich asi zase tolik není). Seriál je poměrně rozsáhlý a IMHO na konci (krátce po turnaji v Monaku), hodně ztratí ze své svižnosti. Když na ten konec trošku pozapomenu, tak mohu dát klidně 4 hvězdy, ale slabší.

Seriál, který mě příjemně překvapil. Neoplývá nějakým strhujícím dějem, pouze sympatickými postavami, které spojuje přátelství a společné bydlení. Seriál bych v něčem přirovnal např. k Azumanze. Je podobně citlivý, hravý, lidský a též se hodně zaměřuje na humor. Postavy v Mahorabě jsou však detailněji prokreslené, jak vizuálně, tak po stránce psychologické. Některé postavy jsou taky o něco "trhlejší" než v Azumanze. Krom Ryuushiho a Kozue, kteří jsou vcelku normální (mám na mysli hlavní osobnost Kozue), v Narutakisou bydlí pijanka Momono, Haibara s Johnym (laskavá obdoba pana Garrisona a pana Klobouka), aktivní holčička Asami, její věčně unavená maminka (ačkoliv nemá z čeho být unavená) a nakonec trochu přísnější, občas mírně násilnická Tamami. Mojí favoritkou je vedoucí okultistického kroužku, která ovšem v Narutakisou nebydlí. Z téhle dívenky vážně sálá démonická atmosféra. I další vedlejší postavy mají své kouzlo. Někomu možná bude vadit určitá přeslazenost seriálu, veliké oči, medový hlásek Kozue atd. IMHO by měl zkusit se přes to přenést. A malý SPOILER na závěr - v jednom díle přemlouvá okultistka Kozue, aby se přidala k nim do kroužku:"Nemusíš vůbec chodit na schůzky, ničeho se účastnit," a odůvodňuje to:"Jediné, co okultistický kroužek potřebuje, jsou mrtvé duše."

Tento seriál je zjevně určen pro mladší publikum. Ústřední pětice řeší různé závažné zločiny a jak je vidět z jejich složení (viz synopse), vzájemně se doplňují. Seriál podléhá sice určitým klišé, např. se neustále řeší záhada zamčeného pokoje, ale není to nijak nadmíru. Jelikož žánr detektivní není mou osobou příliš prozkoumán, nevím nakolik si půjčuje ze starších slavných děl. Odhad, ale vážně jen odhad, je, že hodně. Trochu mě zklamal závěr seriálu, kde se dedukce trochu poddala akci, více mě bavily jednotlivé případy. Ty jsou poměrně zajímavé a člověk má šanci si i sám něco vydedukovat, ačkoliv není zasvěcencem žánru. S úvažením cílové skupiny dávám slabší 4.