vanadium

Bombastické, geniální! Kombinace mých nejoblíbenějších čtyř žánrů. Skvěle zamotané a pak rozmotané. Obě série. Kéž by byla třetí!

Nesnáším ten stereotyp, kdy se dvojky, trojky a případně následující filmy hodnotí hůře než jedničky. Často to bývá neoprávněné, často bývají dvojky a následující lepší než jedničky. Ovšem ne v tomto případě. Zatímco z Taken 1 jsem byl tak udělaný, že jsem mu dal 5 hvězdiček, Taken 2 je pouze výluh předchozího filmu doslazený romantickým rodinným cukříkem s příchutí trapnosti. Námět není tak silný jako v jedničce, a když odhlédneme od fajné kamery, zbydou pouze tuctové rvačky a tuctové automobilové honičky v istanbulských ulicích.

No ty vole, Saga Noren Länskrim Malmö dokáže mít emocionální vztah s dětmi! Žánrové protnutí pseudosurvival pseudohororu a rodinného filmu se sice k sobě hodí asi podobně jako sardinky k makovému závinu, ale díky norské produkci z toho fiasko nebylo (které by při produkci americké nastopro nastalo). Scénář jednoduchý a převídatelný, ale to mi moc nevadilo, navíc když se člověk přenese přes tu určitou rodinnou patetičnost, tak se v rámci kryptozoologických filmů jedná i o lehký nadprůměr, řekl bych. Navíc hezké severské prostředí podpořené příjemnou kamerou. Líbilo se mi to více než námětem i prostředím podobný Lovec trolů.

Rozvleklé, tuctové. To vysoké hodnocení je naprosto nepochopitelné.

Nejděsivější na tom je, že tohle je vážně na základě skutečných událostí. Některé části filmu jsou dokonce autentické záběry. Některá fakta jsou sice pozměněna a zveličena: např. epidemie proběhla opravdu v daném roce, ale až v druhé polovině července, tedy ne 4. července během Dne nezávistlosti - zasadit ale děj do tohoto dne zvýrazňuje atmosféru. Stejně tak počet obětí nebyl 700, ale "jen" 57 (alespoň podle oficiálních statistik CDC - údaje jsou k nalezení na jejich stránkách) - nicméně chápu, že tvůrci filmu to chtěli zveličit. Ovšem celkový počet nakažených byl docela vysoký (údajně 523 potvrzených případů - opět dle oficiálních údajů CDC) ale většina se úspěšně vyléčila, byť někteří s trvalými následky - onemocnění však není zdaleka tak fatální, jak bylo představeno (pokud se začne léčit včas), třeba ebola má vyšší smrtnost. Jiná fakta ale zůstala zachována - např. způsob mutageneze toho parazitického mořského korýše, který je mimochodem celkem běžný při jihovýchodním pobřeží Severní Ameriky. Vlivem růstových regulátorů na mutagenezi korýšů se po této události začali intenzivně zabývat hlavně vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley, na netu jde najít hned několik odborných článků na toto téma, jeden vyšel i v Nature. Je překvapivé, že o tom nebyl natočen standardní dokument (alespoň pokud vím), ale na druhou stranu mě vůbec nepřekvapuje, že si někdo tohle zajímavé téma vybral pro natočení footage a udělal při tom zajímavou smyčku - událost zfiktivnil ale použitou metodou ji zase zpětně zautentičnil. Oproti jiným filmům natočeným v tomto stylu ovšem s tím rozdílem, že děj vychází opravdu ze skutečných událostí, byť trochu přifouknutých.

Od začátku do konce skvělý thriller o politickém intrikaření a prohnilosti politiků.

Po přečtení zdejšího obsahu jsem si říkal, proč někdo píše obsah tím stylem, že vyklopí celý děj. Ale po zkouknutí filmu beru zpět, protože popsaná je skutečně jen úvodní část filmu - aby taky ne, když má dvě a půl hodiny. Ale dobře naplněné dvě a půl hodiny. Pravda, dost mi vadila přílišná hranost - narozdíl od tématicky stejného Útěku ze Sibiře, který působil mnohem autentičtěji. Stejně tak hudba film zbytečně předramatizovávala (naopak u Útěku ze Sibiře chyběla, což mi ale taky vadilo). Místy se člověk pozastaví nad (možná jen zdánlivými) nelogičnostmi (díky scéně na mostě jsem pochopil to, nad čím jsem si předchozí dvě hodiny lámal hlavu - tedy proč velitel gulagu tak urputně Forella pronásleduje, dyť mu může být putna; no, ale ani teď si vlastně nejsem jistý, jestli to byl vážně míněný záměr té výzvy dokázat si, že ho chytí, anebo jen laciný dějový konstrukt kořist-lovec, klaďas-záporák). Celkově film nepůsobí jako z roku 2001, ale spíš o 10 či více let starší - viz i efekty, třeba ta příšerná polární záře, nebo zcela jednoduchý trik se zastřelením tuleně. Ale ty vyjmenované nedostatky stejně převažuje ten silný příběh a ještě silnější konec. A taky - kamera byla velmi příjemná a zejména je film naplněný krásnými přírodními scenériemi. Je pravda, že občas je film na hranici vizuální a zejména emocionální kýčovitosti (zejména tu místy i výrazně překračuje do patetičnosti), ale... přesto jsem mu podlehl a dávám čtyři hvězdy.

Nechutně rasistický film, kde ty dobré, kladné, inteligentní a humorem obdařené postavy hrají černoši a hispánci, a záporáky, hlupáky a neschopná ucha hrají běloši. Bělošské nevycválané policejní ucho vzhlíží k černošské legendě metodologie policejních výzkumů (jednu (z mnoha) černochových knih četl běloch dokonce dvanáctkrát!). Nahnědlá mladá policajtka s velkým talentem je od počátku do konce hlavní a úspěšnou hnací silou vyšetřování, oproti neschopnému bělošskému nadřízenému, který ji neustále ponižuje, protože na víc nemá - jako polda je totálně nemožný. A jak na začátku zjistíme, vrah má modré oči - černoch to tedy asi nebude, spíš tedy... běloch! Když se k tomu přidá nákyp amerického patosu, kterým je celý film průběžně prokydán, je za všechno tohle nutno hvězdu ubrat. Koncepce vražd byla sice zajímavá, celkem mysteriózní, ani z rozuzlení jsem nebyl zklamaný, párkrát jsem se fakt i bál, ale místy se to táhlo, třeba při tom emocionálním rozboru Angelininy nevole uřezat zápěstí. Ale budiž, u krys se už zprofesionalizovala. Pohledy na NY z výšky jsem si taky užíval, byť to byla jen doplňková ilustrativní část filmu. Celkově dobrý thriller, bohužel nejvíc pokažený tím, co jsem zmínil v první části komentáře.

Ta analogie s Šifrou mistra Leonadra a Andělé a Démoni je zajímavě sympatická. Volné pokračování, které je lepší než první film (série), konflikt mezi vědou a vírou (byť v případě Ztracené brány méně výrazný než v A&D), plno odkazů na historické reálie. Napínavé, komplikované, skvěle provázané. A ty některé drobné nedostatky lze hravě odpustit.

Hodně povedené! Šifra Mistra Leonadra v českém kabátě. Místo Hankse Trojan, místo Svatého grálu Ďáblova bible. Překvapilo mě, jak důmyslně a nijak povrchně je využito historických fakt, opravdu chválím. Scénáristicky perfektní od počátku do konce, všechno se úžasně prolíná, navazuje i uzavírá, fakt bomba. Napětí i nejistota, jak to všechno ve skutečnosti je, fungují skvěle. Jediné, co mi výrazněji vadilo, byl soundtrack. K filmu se nehodil a jeho atmosféru dost podkopával. Kdyby byl více Zimmerovský, dokázal by Ďáblově lsti dát další důležitý rozměr a nebýt některých ostatních drobných nedostatků, zvažoval bych i pět hvězdiček.