PinokKio

Povedená gangsterka o kriminálnících ze staré školy, kde platí oko za oko, zub za zub, tedy pomsta jak má být.. Až budu ve věku Gérarda Lanvina, filmového Momona, tak bych chtěl vypadat přesně jako on, tedy mít image prošedivělého ostřleného chlápka s nevinným výrazem a pořádným charismatem .. (Viděno během dubnové Challenge Tour 2015)

V Brother, My Cup Is Empty Cave zpívá, že je plonkovej, na další skleničku whiskey mu došly prašule a tak musí jít domů. Napadlo mě, když slaví tohle pěkný výročí, že mu toho jednoho panáka naleju u sebe. Jenže jsem si neuvědomil, že ty nuzný léta, kdy měl sotva na fet a cigára, jsou dávno pryč a on se má podstatně lépe, tudíž mé pozvání sotva přijme. Role jsme si tedy prohodili, já se vydal v tomhle dokumentu za ním a nechal ho hoďku a půl vykecat. Ještě že je to pohodovej chlápek, co se nebojí mluvit o minulosti, protože ta je rozhodně zajímavější než jeho současné já. Tak všechno nejlepší, Nicku .. (Viděno během dubnové Challenge Tour 2015)

Znáte deset nejbizarnějších postav ze Psích dnů? 1, Zoufalej chlápek s tenisákem. 2, Neskutečně drzá a ukecaná stopařka. 3, Žárlivej macho z diskotéky. 4, Za ním dolézající blondýnka. 5, Uklízečka - striptérka. 6, Dědek s kšandama. 7, Podomní prodejce alarmů. 8, Stará nymfomanka. 9, La cucaracha nabíječ. 10, A jeho úchylnej kámoš, co si tři roky nevrznul. Nerad bych někoho opomenul, ale ono to desatero je dostačující a v tomhle filmu docela populární, byť v jiných obměnách. Ještě si neodpustím napsat, že Ulrich Seidl je úchyl. Tím pádem já se svým hodnocením taky, ale to už není takové překvapení : ) (Viděno během dubnové Challenge Tour 2015)

Kurosawův velký film o malém pozoruhodném lovci z národa Goldů Děrsovi, který se spřátelí s ruským badatelem Arseněvem a společně putují panensky krásnou sibiřskou tajgou, tou dobou ještě nezmapovanou. Střet dvou kultur, které si mohou být vzájemně prospěšné a vlastně na sebe i odkázané, protože jeden bez druhého by v cizím prostředí dlouho nepřežil. Zřejmě bych byl spokojenější a hodnotil lépe, jenže jsem si film pustil na originálním dévédéčku z produkce Řitka video (už název té společnosti mě měl odradit) a přepis videa byl natolik katastrofální, že všechny ty nasnímané obrázky divoké přírody ztratily na kráse .. (Viděno během dubnové Challenge Tour 2015)

Být ochutnávačem na plný úvazek zní jako vysněný džob. Obzvlášť když to tak báječně sype. Jenže pečení holubi sami do úst nelétají ani v pohádkách, natož ve francouzském dramatu, tudíž tahle práce není jen o jídle samotném, ale o hledání hranic, kam až jsme ochotni zajít a kam už ne. Je to spíše o chuti druhého ovládat a měnit k obrazu svému .. (Viděno během dubnové Challenge Tour 2015)

Představte si, že u pokladny do kina dostanete speciální lístek, který vás opravňuje sednout si na židli před velké plátno směrem k divákům. Za zády vám běží film a vy sledujete se sluchátky na uších, do nichž vám proudí nádherná Glassova hudba, reakce návštěvníků v nezhasnutém sále. Připadáte si neviditelní, protože jejich pohledy nenáleží vám, nýbrž čemusi nad vaší hlavou. Zvědavost vám nedá, takže očima občas utečete za sebe na plátno, kam se promítají krásné zpomalené záběry přírody, městských domů či zábavního parku. Nebo víte co? Pusťte si trailer, abyste věděli o čem píšu a nemusíte si vůbec nic představovat ..

Za pampovou trávou hustou tak, že by se dala katanou krájet, a dost možná ještě dál, je hluboká a temná jáma, v níž přetrvává pradávná kletba. A poblíž té jámy, ve své skromné chýši, přebývají dvě nadržené ženské. Tchyně se snachou. Umíte si tedy představit, jaké pozdvižení vyvolá jeden navrátivší se chlap z války .. (Viděno během dubnové Challenge Tour 2015)

Naivní představa dvaasedmdesáti usměvavých panen nedočkavě shlížejících od nebeských bran, kdy už je po své mučednické smrti konečně ráčím uspokojit. To si jako budou losovat, která z nich o to se mnou přijde první? A vůbec, dá se tam nahoře schovat aspoň někde do křovíčka nebo je to věc pro všechny veřejná? Nerad bych, aby na mě pan Einstein při koitu čmáral ty svoje vzorečky nebo aby Gándhí hladově přihlížel. Myslím, že je lepší obětovat se pro jednu samičku na celý život, než si klást tyhle nesmyslné otázky o tom co bude, až se vyhodím do luftu. A přitom mi Said nepřipadal jako takovej blbec .. (Viděno během dubnové Challenge Tour 2015)

Představení bez opony, bez potlesku. Syrové, špinavé, avšak o hodně životnější než na divadle. Vím o čem mluvím, protože tam mě kdysi tahle adaptace nedokázala pohltit a dokonce jsem na chvilku usnul. Takže od Trojana, Zelenky a spol jsem dostal druhou šanci vidět Karamazovi alespoň zpoza obrazovky. Naštěstí atmosféra polských železáren, místa jak stvořeného pro tragédii, je velkou devizou vtáhnout diváka do děje a Dostojevského hru tak lépe pochopit. Jednotlivé postavy tu nesvazuje minimum prostoru, svoje role tak rozehrávají ve velkém stylu, přesto jsem se někdy z toho prolínání zkoušky s realitou cítil zmateně .. (Viděno během dubnové Challenge Tour 2015)

Uslintané (= sporťáky a prdelky) zběsilé cosi. Že je to akční film o tom žádná, ale přílepek sci-fi už se taky šikne, protože fyzika tu dostává pořádně na prdel. A stejně tak The Rock, Diesel, Statham, Jaa a další, na což se dobře kouká. I když za ty hrátky s převracející se kamerou by Wan zasloužil taky jednu do zubů. Jo a Walker je mrtvej, takže děkujeme za upozornění, pane režisére ..