PollyJean

Tenhle film zraje jak víno. Poprvé, někdy v 90. letech se mi moc nelíbil, ale teď s každým novým shlídnutím, je pravdivější víc a víc. Sice je zaobalený do spousty hlášek, které zlidověly, ale veselý ten film vlastně moc není. Je to krutá sonda do určitých mentalit a jednou to snad budou dávat jako dokument doby. Jak to ta Chytilová dokázala tak skvěle vyhmátnout?

Tahle pohádka mi v dětství vháněla slzy do očí, hlavně tou fantastickou hudbou (možná z toho filmu už ledacos zestárlo, ale hudba je s rostoucím věkem pořád lepší a lepší) a taky tím, že jako jedna z mála (nebo snad jediná?) nekončí dobře. ---- Stejně působivá i po letech. Jen mi není jasné proč král moří oslovuje svou nejmladší výhradně jako malou mořskou vílu (jak asi říkal ostatním dcerám??) a proč svou nejoblíbenější dceru i své království chce dát tomu, koho považuje za idiota.

Pohádkový motiv posloužil Juraju Herzovi k vytvoření světa, na který se nezapomíná, světa, při jehož spatření by takový Tim Burton musel zblednout závistí. Od dětství jsem ten film už neviděla, ale počáteční honičku v lese si pamatuju s lehkou husí kuží dodneška.

Jeden z nejlepších českých filmů. Skvěle budovaná atmosféra, skvěle zahrané i ty nejmenší roličky, hypnotická kamera a hudba - vždy fantasticky kontrastní k tomu, co se právě děje v obraze.

jojo, krásná stylizace, propracovaná animace, chatrný příběh...prostě všechno, co už od Tima Burtona známe, protřepat, promíchat. Škoda, jak jsem jeho filmy měla ráda, tak mi přijde, že v těch posledních už jenom klouzá po povrchu.

Tim Burton strašně rád balancuje na hranici totálního kýče a totální ujetosti. Tady hranici hrubě přešlápl ve prospěch prvního. A žádné skeče s veverkami, sci-fi úlety a nejrůznější vyhrávky to nespraví.

Ukázka takořka dokonalé filmové parodie. A další dokonalý filmový padouch Miloše Kopeckého. A ten velmi český přístup policejního presidenta (v podání Martina Růžka) k odhalenému zločinci, kterého nejprve v šantánu přátelsky upozorní a pak ho po pádu z balónu slavnostně zatkne..."Chci se pást!!" "Kde, pane?" Mimochodem též velmi dobrá hudba.

Překrásný film. Všechny tři herečky v něm excelují, byť každá po svém. A co film pozvedává o stupeň výš je nádherná hudba Phila Glasse, která funguje i sama o sobě.

přesně jak píše POMO - film pro typického amerického diváka, pouze upravený do historických kulis. Jenže karty jsou rozdané po první půlhodině a na co koukat dál? Dá se hádat, kterou částí Prahy se kdo zrovna prohání, ale to je trochu málo. Jessica Biel není ani hezká ani herečka, Edward Norton má strašlivou bradku a ani Phil Glass, který mě na film nalákal, zrovna nebyl ve formě, navíc mi přišlo, že se k tomuto filmu jeho hudba moc nehodila.

Pro mě zklamání. Téměř celý film se bojuje a bojuje a bojuje. Což o to, bitvy jsou monumentální, trpaslík řádí jako dřív, Legolas lyžuje mezi slony ostošest, ale to je trochu málo. Všechny ostatní linie jdou stranou, patosu je tu tentokrát na ždímání (párkrát mě film donutil zasmát se na tiché kino v naprosto nevhodných chvílích - zejména Denethorův efektní zapálený běh na 500 m) a ten nastavovaný konec s tklivými zvuky houslí...brr! A navíc, pánové, co ta Odula? Jedno z nejhorších stvoření Středozemě že má vypadat jako přerostlý pavouk křižák? (po letech dohledána i prodloužená verze, která trochu spravuje dojem - např. maličko víc Eowyn, s Faramirem stihnou aspoň prohodit dvě věty o počasí; naopak nesmyslná (asi efektní?) scéna se sypajícími se lebkami (snad projev souhlasu?) atd. Většinu úprav Jacksonovi můžu odpustit nebo je pochopit; že vybraní herci často neodpovídají představám, získaným při čtení, je taky celkem normální. Co mi ale přijde neodpustitelné je zlehčení, zbanalizování a zpochybnění vlastně skoro všech hlavních postav. O svém jednání ve třetí části pochybuje Gandalf, který se málem nechá zničit nazgulem, o své úloze i citech opakovaně všechny díly pochybuje (a dokonce ji zpočátku odmítá) Aragorn, zviklat ve své lásce se nechá i ta neustále protlačovaná Arwen. Hobiti jsou převážně jen pasivní figurky, jakýkoli Frodův projev vnitřní síly nebo odvahy je ve filmech vynechán, Smíšek s Pipinem jsou navíc často odsouzeni do rolí komických prvků či nešiků. O nějakém vnitřním posunu ani stopa. Jako by se Jackson bál jakéhokoli hrdinství, jakékoholi zobrazení vnitřní síly, odhodlání, víry atd., přitom patosem se rozhodně plýtvat nebojí. Zbylé dva díly jsou už vlastně jen lepší mainstream, těžící z atmosféry dílu prvního...