bart-leby

Devátý díl, v němž umírá doktor Skalka, je geniální…

Ani nevím, jestli se mi hlavní postava (Marie) líbila více jako muž nebo jako žena…

Zdeňku Millerovi LSD rozhodně prospělo. Skvělá anticivilizační dystopie s dokonalou pointou.

Veliké zklamání. Nosné a atraktivní téma zpracované ve všech směrech neumětelským způsobem.

Mimořádně falešný a výsostně reakcionářský film…

Několik nesoustavných poznámek k filmu, který mě neskutečným způsobem dostal: Eric Cartman má svatou pravdu, když příležitostně hovoří o „zasraných hipících“… –– Podobné téma, tedy konflikt mezi rozdílnými kulturami se zcela odlišným hodnotovým systémem traktuje též film Černá smrt, ale ten i vzhledem k tomu, že se odehrává ve středověku, nepůsobí tak subverzivně a provokativně. ––  Počas závěrečného twistu jsem si vzpomněl na cikána Janečka z Haškova Švejka a v duchu si říkal, že nesmíme ztrácet naději, že se to ještě může obrátit k lepšímu a že podivná paganská komunita nakonec morálně zvítězí nad poněkud škrobeným a upjatým policistou z pevniny, který ve filmu symbolizuje přísnou a rigidní víru. Zkrátka jsem si přál, aby se ukázalo, že je to všechno jen hra a žádné obětování se nebude konat… –– Skvělý vtip celého snímku spatřuji v tom, jak je hravá, lehce opojná psychedelická atmosféra, která obklopuje život komunity, podržená skvělými tanečně-hudebními vstupu, v samotném závěru šokantně revidována, když se ukáže odpudivý a – měřeno dnešním pohledem – iracionální fanatismus místní komunity, byť z hlediska jejich víry jde o projev výsostně konzistní a souladný.

Velmi přesvědčivý a sugestivní pokus o horor s (duchovním) přesahem. Na druhou stranu pro mě velmi znepokojivý snímek, který mi přinesl filmový zážitek na samé hranici (fyzické) snesitelnosti a který si s největší pravděpodobností netroufnu zhlédnout podruhé.

Zdeněk Hořínek, kdysi napsal, že trapno může být za určitých okolností estetická kategorie. A proto jednotka filmové trapnosti = jeden steklý hroch.

Peklo jso ti druzí, ale i druhé… Geniální, lehce ulítlý a mírně subverzivně feministický příspěvek k démonologickému diskurzu. Jen tak mimochodem: jsou-li dvě pekla, možná existují i dvě nebe…

Jako dramaturgické selhání považuji fakt, že roli mladíčka Chlestakova hraje již poměrně opotřebovaný Kaiser. Mile naopak překvapil Josef Dvořák v roli Osipa. Jinak v celku průměrná inscenace nesmrtelné Gogolovy klasiky.