bart-leby

Na tento film se přesně hodí slova z Kafkovy povídky Starost hlavy rodiny, v jejímž centru je podivné stvoření nazývané Odradek. Vypravěč charakterizuje Odradka takto: je to nesmyslné, ale svým způsobem uzavřené…

Pokud budu brát snímek Primer jako test svého intelektuálního potenciálu, tak jsem žalostně selhal. Musím si proto nalít čistého vína a nezbývá mi než parafrázovat Columba: Bůh ví, že nepatřím na CSFD k těm nejbystřejším… –– Pro můj filmový zážitek z tohoto filmu platí tato nepřímá úměra: čím více se „příběh“ „rozvíjel“, tím méně jsem si byl jist a tím méně jsem věděl a chápal. Na konci jsem pak nevěděl lautr nic: Nevěděl jsem Co, Proč, Jak, Kdo, Kdy, Kam, Kudy…

Trapná a upocená adaptace Kafkova „nejrealističtějšího“ románu. Na milost beru díky originálnímu vizuálu pouze prvních 15 minut.

Tak takhle by to, pane Haneke, nešlo! Ze tří mně známých filmových adaptací Kafkova Zámku (Haneke, Balabanov, Schell) jde o přepis nejméně invenční a filmařsky natolik nevýrazný, až jsem pojal podezření, zda nejde o svébytný a záměrný koncept, který jsem nepochopil. Kafkova evokační síla, sugestibilita a imaginace totálně absentují. Veliké zklamání a rozčarování. Haneke taky přehlédl skutečnost, že tento poslední Kafkův pokus o román je plný humorných situací, přičemž často se jedná o humor situační, který přímo svádí k scénickému předvedení.

Mé první setkání se Slavojem Žižkem. Jeho analýzu videoklipu Radiohead Paranoid Android (tuším, že ve druhé sérii) je geniální ukázkou intelektuálního exhibicionismu v tom nejlepším slova smyslu.

Jeanna Fine moc žvaní a málo souloží. Pouze jedna industriální scéna s Brianem Surewoodem. A to je vzhledem k jejímu erotickému potenciálu neskonale málo.

Vynikající porno. Stacy Valetnine se objevuje hned ve čtyřech scénách. Tina Tyler jako satanka je dokonalá. Scéna Nikity, Viccy a Randy Spearse nezapomenutelná. Jedině, co chybí k dokonalosti, je nějaký ten facial cumshot…

Spirituální road movie, duchovní sci-fi… A dál už nevím co duchaplnického napsat a nebýt za frázistu a klišáka… Snad někdy příště… ––– Ostatně soudím, že verbalova reflexe vlastního filmového zážitku a odmítnutí Tarkovského snímku z pozice plebejského chachara je více než vtipná a poněkud odlehčuje onu poněkud zvětralou petrifikovanou úctu, kterou jsou zdejší komentáře prodchnuty.

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o Faustovi (ale báli jste se zeptat).

Záviše Kalandru popravili komunisti v roce 1950 v procesu s Miladou Horákovou. Kačírkův dokument pomocí jakýchsi hravě surreálných montáží a koláží inspirovaných Kalandrovými texty črtá originální portrét jednoho z největších českých intelektuálů (mimochodem byl také brilantní filmový kritik).