Spike23

Problém nových filmů je především ten, že nedokážou na první pohled zaujmout, většinou to začíná jako něco, co jsem už několikrát viděl, a stěží mě něco takového dokáže vtáhnout do děje a donutit film dokoukat bez přerušení. Wolf of Wall Street je něco, co už tady hodně dlouho nebylo, co mě dokázalo vtáhnout do děje už po úvodní scéně tak moc, že jsem absolutně přestal řešit, co jsem za nezodpovědného chuje, když koukám na tříhodinový film a další den ráno mám zkoušku. 3 hodiny toho nejlepšího, co se kdy ve filmech vyskytlo, o čem v klidu mohu říct, že je kvalitou srovnatelné s Forrest Gumpem. Masterpiece...

Tak nějak jsem neměl nejmenší představu o tom, co by mohlo vzejít z filmu, ve kterém jméno režiséra mám spojené především s Jackass a Joaquina si snad už pamatuju jenom z I'm Still Here a interview s Lettermanem. Rok 2013 mi připadal na filmy nejslabší za hodně dlouhou dobu, co ale mohu s jistotou říci, Her bezpodmínečně patří společně s Rush, Prisoners a Stoker k tomu nejlepšímu (a dost možná taky k jedinému), co mohl nabídnout. Akorát by mě docela zajímalo, jak se na Phoenixovu roli bude tvářit Johnny Galecki a vůbec všichni, kteří mají Big Bang na starosti :-D.

Zrovna když jsem si začínal říkat, že to vypnu, protože tu někdo začíná slušně vykrádat závěrečné scény ze Sám doma, najednou se to celé nějakým nevysvětlitelným způsobem zlepšilo tak moc, že jsem něco takového snad ještě v životě neviděl.. Ještě teď mi dělá problém uvěřit tomu, že jsem takhle za posledních 20 minut, počínaje luxusní scénou "It's not even hot, you dumb bitch", dokázal změnit názor na celý film. Nechápu, proč se z té stereotypní a ohrané nudy stalo něco takového až na konci, každopádně originální je to ale dost, a originalita je v dnešních filmech nedostatkové zboží.

Po zhlédnutí prvního dílu jsem si řekl, že se jednalo pouze o takový tříhodinový trailer na to, co příjde za rok. Po zhlédnutí druhého dílu uznávám, že byla velká chyba jedničku nazývat trailerem. Nechápu, jak je něco takového ještě možné, ale tady se toho stalo snad ještě méně. Nevím, jak ostatním, ale to, že jednička skončila, jak Smaug otevře oči, a dvojka končí tím, jak se teprve doopravdy probudí, na zatím 5 hodin z trilogie mi to nepřipadá jako zrovna převratné množství důležitých událostí. Co se ale dá dělat, stejně mě to neodradí od třetího dílu a jedná se zřejmě bohužel o to nejlepší, co ve fantasy žánru momentálně může někdo nabídnout. I přesto, že jsme se ani tentokrát v příběhu moc daleko nedostali, nebylo nic, co by mi zde vyloženě vadilo, proto tedy hodnotím takhle, a nezbývá mi než doufat, že další pokračování bude konečně to pravé, na co celou dobu čekám.

Celkem se mi to přestalo líbit už v okamžiku, kdy se objevilo "Based on a true story", což je ve většině případu známka toho, že všechno bude stát za hovno (spoiler alert - hodně to stálo za hovno) , bohužel po Silvestru nejsem schopný nic dělat, tak jsem dostal docela debilní nápad to dokoukat... Nešlo to, fakt ne. Nevím, jestli je to tím, že i přes název Lone Survivor hodinu a půl ti badass hollywoodský chujové ne a ne chcípnout, nebo že se jedná o další film dokazující Marky Markovo machovství, každopádně i přes to, jak moc mi je dneska blbě, povedlo se mi to vypnout za doprovodu shift + delete. Pořád mi nejde do hlavy, do jakých rolí Wahlberga obsazují, musím uznat, že role criminal mastermind z posilky z Pain & Gain se k němu dokonale hodila, aby se teda neřeklo, obsazení rádoby rappera do role SEALa je ale asi stejně tak k smíchu, jako když to byl pár let zpátky Max Payne. Film celkově by se dal asi shrnout jako "dramatické slowmo záběry na umírající týpky s docela oposlouchanýma kecama o jejich rodinách, kteří vůbec nikoho po hodině filmu nemůžou zajímat". Koho zajímali, tak mu je 12, nebo je to debil, stejně tak jako všichni, kteří tomu dobrovolně byli schopní dát 5*. Asi jediné, co za něco stálo, byl OST, ve srovnání ale s celkovou demencí filmu se jedná o zanedbatelný detail, kvůli kterému hodnocení zvyšovat opravdu nehodlám.

Čistokrevné sci-fi možná, koho to ale zajímá, když to nemá v sobě ani špetku originality a celkově snahy vynikat v něčem více než další řadové žánrovky. Nejsem jeden z těch, co potřebují dokonalé 3D animace a efekty, ani nemám nic proti točení filmů z pohledu kamer, bez ohledu na rozpočet mi ale stejně připadá, že víc odfláknuté sci-fi jsem dlouho neviděl.

Hollywood se zas ukázal v tom nejhorším, jedna z nejlepších postav, která se ve sci-fi může objevit, se dostane do pokračování druhého dílu, ze kterého se najednou nečekaně stane přesná kopírka prvního dílu přesně v polovině rodinného dobrodružství, které končí tragickou smrtí Riddickova psa. Sorry za spoiler alert, ale jestli tohle někdo bude číst, tak aspoň ví, kdy to má vypnout a jít dělat něco smysluplnějšího, než ztratit další hodinu života. Co jsem si z celého filmu jako jediné odnesl je asi jenom to, že Starbuck ukázala kozy a že David Twohy je kokot, stejně jako všichni nad 15 let, co tomu dali 5*.

Celkem slušný příklad filmu, na který se dá bez menších výjimek úplně bez problému koukat, ale až na konci vám dojde, že to je vlastně docela dost nedomyšlená demence. Musím se přiznat, neměl jsem proti tomu nic do závěrečných 20 minut, kdy mi bohužel začlo pomalu docházet, jak jsem zase ztratil dvě a půl hodiny života hollywoodskou primitivitou, kde se víceméně hraje zas jen na efekty. Co ještě musím zmínit, tak nevím, jestli tohle příjde jenom mně, ale Amy Adams podle mě opravdu neni ani trochu dobrá volba do role, kterou hrála, stejně tak jako neni dobrá volba, aby se tam objevil na 10s Helo z Battlestar, řekl jednu větu a prostě zmizel.

Nechápu lidi, co mají něco proti Rothovi, Hostely nebyly sice žádný masterpiece v žánru, ale rozhodně nevidím důvod, aby kvůli nim vznikaly zakomplexovaní hejtři. Bez několika výjimek jsou dnešní horory stále jedno a to samé, kde se jen stěží najde trocha originality, a každý průměrně inteligentní fanoušek těchto filmů je schopný bez jakýchkoliv problémů odhadovat jejich průběh, mizí tedy všechny momenty překvapení a zvraty, a právě proto se z těhle filmů stane přinejlepším průměr. Aftershock sice taky není žádný moc velký nadprůměr, na který bych se podíval znovu, zaslouží si ale podle mě o dost větší uznání než ostatní žánrové alternativy, neboť si konečně někdo uvědomil, co jsem výše zmiňoval, a podle toho taky celý scénář vypadá, film se tak vymyká všem těm žánrovým "klonům", kterých je z nějakého nevysvětlitelného důvodu víc a víc, a je tedy podle mě vyšší hodnocení zcela namístě.

Conjuring je příklad toho, že i z takhle ohraného tématu může díky dobrému zpracování vzniknout v tomto případě poutavá, napínavá a celkově nadprůměrně kvalitní podívaná, a nenapadá mě nikdo jiný, kdo by to dokážal, než je právě James Wan, který zatím nikdy nezklamal a zasloužil by si rozhodně větší uznání.