Aluska88

Nicolas Winding Refn natolik miluje svůj osobitý styl, že se o něm rozhodl natočit film. A do hlavní role neobsadil nikoho jiného, než opět mlčenlivého Ryana Goslinga. Only God Forgives v podstatě ani nemá děj. Disponuje však několika prvky, které z něj svým způsobem dělají jakési egocentrické umělecké dílo. Má tichého Ryana, "dirty bitch" Kristin Scott Thomas, hýří barvami a vizuálními orgiemi a všechny postavy se chovají zcela apaticky, nezaujatě a lhostejně. Hudební stránka zase perfektně zapadá do celkového stylu snímku. A ještě bych zapomněla na "Stare Contest." Všichni se pořád jenom dívají:) Forma jednoznačně převážila nad obsahem. Jako nějaký módní, luxusní, sezónní kousek, nebo ti, co je nosí. Na pohled hezké a líbivé, pod povrchem však prázdné. Tak nějak jsem si představila, že by mohl vypadat Kill Bill, kdyby ho natočil pan Refn:)

Který filmový fanda by nemiloval snímky o konci světa, že?:) Nicolas Cage se v jednom ze svých lepších počinů za poslední léta snaží přijít na kloub starému proroctví, které se (zcela určitě ne:) náhodou dostalo do rukou jeho malého syna. Spousta zdánlivě nahodilých čísel začne profesoru Johnu Koestlerovi po dlouhém bádání dávat smysl a to, co mu vyjde jako finální výsledek, ho zcela šokuje a vyděsí. Se svým objevem hned běží za svým kámošem, kterého si střihl fešný Ben Mendelsohn. Ten mu však nevěří. Pak potká Rose Byrne a věci naberou rychlý spád. Mimochodem, "subway crash" je jedna z nejsugestivněji natočených scén filmových dopravních tragédií. Do toho všeho hraje podmanivá hudba. Docela mi sice vadila hysterická Rose, ale těžko říct, jak by se jakákoliv jiná matka v její situaci zachovala. Představte si, nastal soudný den, svět se začíná hroutit, všude okolo panika a Vy najednou zjistíte, že na prahu tohoto Armageddonu vám Muži v černém unesli auto i s jediným potomkem. Těžko říct, co v tu chvíli právě prožívala:) Hysterie a panika je tak vlastně docela na místě. Jinak závěrečná totální destrukce světa je vizuálně naprosto dokonalá a dechberoucí. Úplný konec filmu pak zcela okatě poukazuje na symboliku Adama a Evy a jejich cestu k zapovězenému stromu. Knowing má zajímavou myšlenku a úžasný vizuál. Co na tom, že některé scény přetékají typickým žánrovým patosem. To k tomu prostě patří.

Nevím, co tak špatného si v tomto filmu vysloužilo tak bídné hodnocení, ale já jsem tam skoro nic nenašla. Jasně, komiks vůbec neznám, takže nemůžu srovnávat s předlohou, ale myslím, že zpracování bylo povedené. Celé to bylo trošku šmrncnuté komediálním nádechem, ale to mi vůbec nevadilo. Všechny filmové adaptace komiksů nemusí přece dopadnout mistrovsky, jako třeba X-Meni, nebo Spidey. Myslím, že zrovna takový Jonah Hex patří do kategorie těch oddechových a zábavných filmů, u kterých můžete vypnout a užívat si trochu té akce, humoru a možná i lehké parodie. A chápu, že spoustu fanoušků zrovna tato verze naštvala a zklamala. Mně děj rychle utekl, krátká stopáž byla akorát a obsazení skvělé. Drsný Jonah Hex házel jednu hlášku za druhou, krásná Megan Fox mu byla zářícím šperkem, Michael Fassbender byl zase za pokérovaného banditu a John Malkovich tradičně v jedné ze svých záporných rolí. "Hexi, co se stalo s tvých ksichtem?" - "Řízl jsem se při holení, a co se stalo s tvým?"

Polští sousedé opět více, než příjemně překvapili. Snímek vyniká zvláštním zpracováním, občas mi připadalo, jako by některé scény byly náhodně rozmístěny a je na divákovi, aby si je zařadil do určité časové roviny. Jestli se odehrávají před nějakou dobou či v současnosti, případně na jaké události vlastně navazují. Chemie mezi Kubou a Michalem je parádní, stejně jako jejich společné scény, které jsou patřičně nabity sexem i vzájemnou touhou. Zejména moment "Public sex" je opravdu hodně vzrušující a klobouk dolů před klukama. A jsem překvapena, že takové parádní scény vznikly zrovna v polském filmu. Vždycky, když se dívám na podobné filmy, nebo vidím, jak lze díky úžasným a odvážným herců vytvořit takové silné scény, říkám si, jak je možné, že zřejmě všechny státy okolo nás jsou schopny natáčet takové filmy a vytvářet takové nezapomenutelné scény. Všechny, kromě nás. Ale odvaha v českém filmu, to už je zase jiná kapitola. Nebo, spíš vlastně asi žádná... Plovoucí věžáky přináší do žánru další snímek, který si rozhodně zaslouží pozornost. Jen škoda toho "f*cked up ending." To mě vážně nasrali:)

Zajímavé dílko, v němž excelují všichni zúčastnění. Od dospělých herců, až po ty dětské. Díky zpracování jsem měla ze začátku filmu dojem, jako bych se dívala na něco, co se tak nějak kamarádí s komedií:) Ale naštěstí to bylo jenom v úvodu a jednalo se o tu obtloustlou famílii, zřejmě, aby jí to dodalo jakýsi ten punc americké "nenažranosti." Jeremy Renner je zde sexy jak sviňa a i jeho charakter je zajímavý. Kdybych byla jako malá holka tak vyspělá jako Malee, asi určitě bych po něm taky jela:) Dvanáctiletí jsou možná malým filmečkem, který však rozhodně stojí za pozornost.

Já nevím, ale mně se tato psychologická sonda do sexuálního života jedné ženy líbila. Jasně, většina komentujících zde kritizuje jakousi pseudofilozofii, okatou snahu o umělecký projev či charakter hlavní hrdinky, která se v tom všem až moc vyžívá. Ale pro mě to všechno vyznělo až neuvěřitelně pravdivě. Caroline Ducey je žena nádherné tváře a její myšlenky a názory mi přišly velmi zajímavé a stálo za to se nad nimi zamyslet. Rocco Siffredi se ukáže jen na chvíli, aby divákům předvedl své "nářadíčko" a trochu si s ním zacvičil:) Takže pro většinu je Romance X nesmyslným blábolem, pro mě jde o zajímavý počin, který sice není bůhvíjak dokonalý, možná se sám v sobě tak trochu vyžívá, ale přišlo mi to i tak zajímavé. A to nejsem žádná bláznivá feministka:) "Proč muži, kteří nám jsou odporní, nám rozumí lépe, než ti, kteří nás přitahují, a milujeme je."

Pro mě rozhodně jedno z nejlepších sci-fi zabývající se kontaktu s mimozemskými civilizacemi. Myslím, že Oheň v oblacích je docela podhodnocen. Celkové zpracování a především i vizuální stránka je skvělá. Příběh je od začátku napínavý a zvláště scéna z interiéru "mateřské lodi" a následná "Alien Surgery" je docela síla. Obsazení skvělé, zejména Robert Patrick exceluje a je zde i hezký, ty jeho oči:) Když srovnám s jeho zřejmě nejslavnější rolí z "tekutého kovu," kde jeho výrazové prostředky byly omezeny pouze na jednu kamennou tvář, je Fire in the Sky v podstatě prvním filmem, kde jsem Roberta Patricka viděla v pořádné hlavní roli. Výborná hudba Marka Ishama. Film, který Vás možná nechá přemýšlet, jestli se to skutečně stalo, nebo je to celé jen důkladná fikce. Ale, proč by se to nemohlo stát a proč by to měla být fikce...?

*** a půl. Loving Annabelle má sympatické hlavní hrdinky a především, co se týče výkonů, úžasné holky v rolích ostatních studentek. Snímek je hezky natočen, je příjemný, ale měla jsem pocit, že vztah mezi Simone a Annabelle je zpracován spíše z povrchu, že nejde vůbec do hloubky. Chyběly mi tam nějaké silnější emoce, větší ponoření do charakterů postav, do vztahu mezi nimi. Jakoby mezi nimi byl odstup. Jestli to byl režisérčin záměr a postavy tak měly působit, nebo se film zkrátka jen nepropracoval více pod povrch, nevím. Je na každém, jak na něj snímek zapůsobí. Mně se líbil, ale když srovnám s lesbickými filmy, které jsem zhlédla, tento na mě nezapůsobil ani zdaleka tolik, jako většina z nich.

Zajatci přináší silný příběh lásky dvou lidí, kteří se setkali na tak nehostinném místě, jakým je basa. Julia Ormond a Tim Roth mezi sebou rozehrávají naprosto úžasnou, strhující chemii, silnou a výbušnou tak, že by dokázala podpálit barák. Něco tak "stunning and electrifying" jsem ve filmu mezi mužem a ženou dlouho neviděla. Láska, touha, chtíč, sexuální napětí, vzrušení a zároveň něha a zranitelnost. Tim Roth je zde snad nejvíc sexy, co kdy byl a tím svým pohledem mě dostával pokaždé. Scény s ukazováčkem či ta v restauraci patří mezi jedny z nejerotičtějších scén, co jsem zatím snad viděla. Captives patří mezi neprávem zapomenuté klenoty, které by si zasloužily místo na vrcholu.

Shelter přináší velmi zdařilý kousek mysteriózního hororu. Ze začátku to vypadá na psychologický thriller, ovšem postupem času jsem si začala říkat, v čem že se to bude vlastně skrývat ten hororový prvek. Od určité chvíle však přestává veškerá sranda a snímek se přehoupne z thrilleru do něčeho, co by se dalo nazvat "possesion/demonic/evil/curse horror." Věci se začínají vyjasňovat, dávají větší smysl, stejně se však, s jejich odkrýváním ukrývají zase jiné věci. Od té určité chvíle, kdy končí veškerá sranda, jsem se začala opravdu docela bát a v tu chvíli jsem se necítila dobře sama v pokoji, v němž jsem měla zhasnuto. Jonathan Rhys Meyers hraje očima a činí tak bravurně. Hudba rovněž úžasná. Závěr filmu mi byl jasný už ve chvíli, kdy si dcerka Julianne Moore začala pobrukovat tu melodii...