Oblíbené filmy (8)
Byl jednou jeden král... (1954)
Každé dítko ví, že sůl je nad zlato. A velmi pravděpodobně právě díky této pohádce, která je tentokrát servírovaná na werichovském talíři. Prakticky žádná postava není zlá, příběh se odehrává v milém prostředí a to vše je podepřeno brilantními nezapomenutelnými dialogy, z nichž většina je dnes již kultovní. Snad proto je Byl jednou jeden král mou nejoblíbenější pohádkou a asi i nejoblíbenějším českým filmem.
Návrat velkého blondýna (1974)
Jeden z mala pripadu, kdy pokracovani filmu predcilo sveho predchudce (nejspis diky propracovanejsimu scenari). Navrat velkeho blondyna je krasne zabavna podivana postavena na netradicnim richardovskem humoru a parodujici "agentske" filmy. To vse samozrejme podporeno skvelymi hereckymi vykony. A samozřejmě je třeba dodat, že pan ministr je naprostý kretén.
Pán prstenů: Dvě věže (2002)
Zapomente na trihodinovou kinoverzi. Je to jenom delsi upoutavka, jako byla kinoverze Spolecenstva. Extended cut obsahuje 43 dokonalych minut navic, ve kterych se dokresli postavy a pribeh, to vse v novych souvislostech. Nekomu mohlo vadit chovani Faramira, ovsem to je v extended verzi jasne a pochopitelne vysvetleno. Jsem rad, ze si je Peter Jackson vedom toho, ze kinoverze jsou neuplnou ale dostacujici podivanou pro bezneho divaka. Ovsem to, co predvadi v extended, je labuznicka hostina pro fajnsmekry. I tolik zavrhovany Gimli v roli bavice je najednou velmi prijemnym a vkusnym odlehcenim. Verte nebo neverte, ale ty tri a trictvrte hodiny utika jako voda a filmovy Pan Prstenu se v pravde stava eposem v te nejcistsi podstate toho slova.
Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář (1949)
Nejsem vůbec rozerván, ni netrpím! Mám jasno a slova nacházím! Co se děje, co to je, co nám nedá pokoje! To pět hvězdiček letí k vám! Čtyřicet let před Žhavými výstřely už se dělaly skvělé parodie. A to u nás!
Schindlerův seznam (1993)
Kdyby ve školách kromě povinné literatury existovaly i povinné filmy, Schindlerův seznam by mezi ně musel patřit. Drsné svědectví o hrůzách, které se děly. Tří a čtvrthodinový opus, brilantní filmařina. A že je místy sentimentální? Ať! Vždyť nad tím, co se dělo, bychom měli brečet, ne se tomu smát!
Světáci (1969)
Titanic (1997)
Vykoupení z věznice Shawshank (1994)
Nádhera, přes dvě hodiny jsem zíral v němém úžasu a nehnul brvou. Každá sekunda ja naprosto přesně vybroušená do posledního rámečku, kontakt s divákem je velmi těsný, takže s hrdinou sdílíme všechny emoce, které dávají vzniknout výtečnému dortu, na jehož vrcholu čeká ta nejkrásnější a nejchutnější třešnička, jakou si dokážeme představit.