dzira

Nejen velkolepé bojové scény (viz. Bitka na Neretvi), ale i komorní drama se spoustou velmi dobře vykreslených postav dokáže zrežírovat Veljko Bulajić. V Zaslíbené zemi se vrací do doby po 2. světové válce, ve které probíhá kolektivizace jugoslávského venkova. Ta i zde, stejně jako u nás, přináší spoustu zlého..... 80. léta v jugoslávské kinematografii přinesla spoustu zajímavých žánrových filmů, ale také filmů, které se kriticky vracejí ke zlomovým okamžikům dějin socialistické Jugoslávie. Toto je jeden z nich. Pro mne osobně je tento film velmi příjemným překvapením a chvíli jsem zvažobval 5. hvězdu.

Trochu nedotažený, ale jinak vcelku sympatický malý filmek....

Nepomohla ani Gahanova píseň v závěrečných titulcích....

Vlatko Gilić natočil pouze dva celovečerní filmy (Dani od snova a Kičma). Přesto je považován za jednoho z nejdůležitějších černohorských filmařů.

V době předinternetové na počátku devadesátých let měla státní televize v "Jugošce" obrovskou moc. Jak v Srbsku, tak později i v Chorvatsku. A tato moc byla Miloševičem ve zbytku Jugoslávie i Tudjmanem v Chorvatsku zneužívána. V Cijeně života je na toto poukazováno. Hlavní dějová linka se sice ubírá trochu jiným směrem, přesto považuju právě tento motiv ve filmu za nejcennější. Jinak mám k ději filmu spoustu výhrad a nelze jej označit jinak, než jako tendenční až propagandistický. Tím samozřejmě nechci popírat, že srbské etnikum nese významný podíl viny na tom, jak se situace v tehdejší Jugoslávii vyostřila. Ale že za vše mohou Srbové (jak se snaží naznačit či spíše naplno vykřičet do světa) tento film, s tím souhlasit nelze.

Film zaujme skvělou atmosférou. A ty co mají nadíváno více jugoslávských respektive srbských filmů určitě i hubeným (tehdy sedmadvacetiletým) Petarem Božovićem....

Odpad to určitě není. Minimálně 3* si zaslouží. Samozřejmě tomu lze spostu věcí vytknout, ale je nefér takto ten film odstřelit... Já k němu přistupoval trochu shovívavě, protože je to vpodstatě první celovečerní film, který byl skoro po dvaceti letech natočen v Černé Hoře. Jedná se o nezávislou produkci. Z filmu čiší obrovské nadšení tvůrců, kteří se snažili natočit moderní evropský film. Pravda je, že to s tou snahou malinko přehnali, to ale nic nemění na faktu, že mne ten film celkem bavil a jsem opravdu velmi zvědavý na druhý celovečerní film Nikoly Vukčeviće (Dječaci iz ulice Marksa i Englsa), který se dostane zanedlouho do kin...

Božidar Nikolić se urputně snažil natočit americký film. To se mu povedlo. Má skoro všechny rysy průměrné americké lovestory. Nicméně tímto filmem pro stříbrné plátno v roce 1988 objevil Brada Pitta, pro kterého to byla první hlavní filmová role... Není to úplně špatný film, jen je škoda, že z černohorského pobřeží udělal něco jako Miami Beach a po atmosféře Balkánu tu není ani stopy. V rámci Nikolićovy režijní (jinak je především kameraman) filmografie je to ale nejslabší kus...

Vizuálně brilantní avšak poněkud neuchopitelné a nepřehledné. Přesto velmi dráždivé, dožadující se dalšího zhlédnutí,,,,

Znepokojivá apokalyptická vize se odehrává v zápachem sužovaném Bělehradě. Přijde mikrobiolog na kloub markantnímu nárůstu sebevražd?