hirnlego

Povídky, ze kterých snímek sestává, jsou sice vlastně docela sympatické, avšak tak nějak nepříliš slanomastné. Divák se možná pobaví, ale nejspíš nenadchne. Škoda.

Přerozkošné masky, příjemná hudba, romantická přírodička, spousta nezbytných klišé a nemálo povedených humorků - aneb jeden z mých nejoblíbenějších přírodopisných snímků! The Green Party says: don't fuck with the sheep & Martin Mrhálek je blbéééček.

Několik sice vcelku milých, avšak spíše průměrných povídek - ovšem loutky zde hrající jsou vskutku k sežrání...

Pro někoho zábavná kůl podívaná s pár povedenými akčními scénami a celkem dobrou propracovaností postav - pro jiného trapná nuda s nezbytnými klišé daného žánru. A nebo taky zlatá střední, že?...(2,5*)

Anna Faris je sice sympaťačka a zhulenecké xichty zvládá na výbornou, avšak bez pořádného scénáře s vypointovanými a hlavně vtipnými situacemi může chudák holka jen těžko utáhnout celý film pouze svým dowňáckým obličejíkem.

WTF?! Western od kontroverzního polského výtvarníka? Western s neodolatelně minimalistickými kulisami? Western se všemi jeho nejprovařenějšími klišé, zobrazenými s totálně brutální nadsázkou? Western s Valem Kilmerem, který není živý ani jedno políčko filmu? Western s Karlem Rodenem v jeho nejvíc kůl roli? WTF?! Western The Fuck!

Sprostá vykrádačka Tajemství loňského léta s nulovou atmosférou a maximálně jednou trochu povedenou scénou s akvárkem ("vrah je kapr" - redbule, dík!). Extrem langweilig, extrem Scheißerei.

Hořký příběh smutné lásky dvou lidí, kteří si byli souzeni, avšak jeden z nich to nikdy nepochopil a nikdy si to nepřiznal. Film není sice z těch, které člověka ohromí či nějak zvlášť uchvátí, avšak jeho podivně chladná atmosféra a jímavý, byť opravdu vcelku odtažitě podávaný obsah (který i cynika jako jsem já nutil zadržovat slzy téměř od poloviny až do samého závěru) spolu s krásnými obrazy a jediným možným, tedy tragickým koncem - to vše dělá z Lázní Akicu nadprůměrný filmový zážitek, zejména pak pro někoho, kdo ví , jaké to je, když miluje víc než je milován.

Černočerný humor (třebaže tu a tam zavání ta která situace/hláška lehkou prvoplánovostí) i několik vypjatých dramatických scén. Sympaticky hořkosladký koktejl namíchaný v poměru "tak akorát".

Něco podobného si představuji pod pojmem "pseudoumělecká existenciální výpověď japonské spodiny" - a to není zrovna pojem z nejzáživnějších či snad zhlédnutihodných...