Hild

Film, na který jsem se velmi těšila, ale následovalo obrovské zklamání. Nepodařené zpracování zajímavého osudu, Hilary Swank se rozhodně snaží, ale ve filmu není nic, co by ji pomohlo. A hlavně ta nuda.

Miluji tento film. Přiznávám ale, že na poprvé jsem s ním měla problém. Hlavně prvních 15 minut jsem nemohla rozdýchat to bláznivé tempo a snad všechny barvy, na které si jen vzpomenete na jedné scéně. Musela jsem film stopnout a říct si - Co to jako je? Když jsem si však film nechala projít hlavou, z nějakého důvodu jsem si ho musela pustit znovu a naprosto mě odrovnal. Famózní soundtrack, herecké výkony a ta choreografie jednotlivých scén. Nyní si Moulin Rouge musím pouštět pravidelně. Za absolutní vrchol považuji "El Tango De Roxanne" u které mi vždycky stojí všechny chlupy na těle a jedná se o jeden z mých nejoblíbenějších filmových momentů vůbec.

Pro mě jeden z největších omylů akademie. Říkala jsem si, to bude asi fakt hodně dobrý muzikál, když porazil tak výborný film, jakým je Pianista. Ale obrovské zklamání, film naprosto bez emocí, který mi nepřišel vůbec zajímavý. Některá čísla sice výborná (vězeňský tanec), ale třeba takové finále, které většinou v muzikálech bývá absolutním vrcholem, mi tady přišlo naprosto slabé. Chicago se hodně přirovnává k Moulin Rouge, to však nejde, Moulin Rouge je někde úplně jinde.

Film, který já osobně považuji za jeden ze skvostů kinematografie. Film, který nemůže nechat nikoho chladným. Od té doby, co jsem Crash viděla, vždycky když někde narazím na skladbu "In The Deep" zmocni se mě silný pocit úzkosti a mám se chuť někam zahrabat a přemýšlet nad celým životem. Neuvěřitelný film a Paul Haggis dokázal, že není jenom skvělým scénáristou, ale taky režisérem. Bravo.

Neuvěřitelně silný film, který na vás dokáže přenést všechny emoce a také silnou depresi. Hlavně je to ale film, po kterém se člověk musí hodně zamyslet. Když začaly závěrečné titulky, nemohla jsem film vypnout, ale zírala na ty titulky a musela jsem vstřebat celý ten závěrečný monolog, v tu chvíli mi došlo, že jsem viděla naprosto mimořádný snímek, po kterém se cítím naprosto rozbitá na kusy. To, že film tak silně působí, je také hlavně zásluhou herců, kteří podávají excelentní výkony. Doopravdy výborný film po všech stránkách, který toho ve mně mnoho zanechal a takových filmů si vážím.

Je až neuvěřitelné, že Boyle dokázal zfilmovat příběh, který by se klidně vešel do dvou vět tak poutavě, originálně a napínavě. To i přesto, že naprostá většina zná konec a jak tady už řada psala, půlku filmu vlastně jen čekáte na to, jak ten konec bude vypadat (mimochodem nic pro slabé povahy). James Franco měl těžký úkol, musel utáhnout naprosto sám celý film, ale zvládl to na jedničku. Režie Dannyho Boyla je skvostná plná neotřelých nápadů. Na plný počet to u mě není, ale rozhodně se jedná o skvělý film.

Dobré drama, ani se nechce věřit, že je to podle skutečných událostí, že by něco takového někdo udělal pro svého sourozence. Sam Rockwell je neuvěřitelně charismatický a Hilary Swank myslím, že už dlouhou dobu dokazuje, že patří mezi nejlepší herečky současnosti. Přesto však toto drama nijak nevybočuje z řady a za dva měsíce si na film ani nevzpomenete. Rozhodně ale alespoň za jedno podívání film stojí. 3,5*

Člověk si nesmí říkat, že se jedná o moderní předělávku klasiky z roku 1988, pak si teprve bude moct film užít. Já se u tohoto filmu vždycky hrozně bavím, mám ho ráda a viděla jsem ho už tolikrát, ale vůbec mi to nevadí, klidně se podívám znovu. Je jasné, že film si své publikum najde především u teenagerů, protože o nich také film je. Skvělý výběr herců, Ryan Phillippe a Reese Witherspoon a se k sobě náramně hodí a Sarah je ta správná mrcha. Musím ještě pochválit soundtrack, který upřímně miluju, už úvodní skladba od Placebo Vás musí vtáhnout a konec? To už je jen třešnička na dortu.

Nádhera. Film, který mě rozesmál, zároveň rozbrečel a chytl za srdce. Film, od kterého se nejde odtrhnout a závěrečných 15 minut? Tak to bylo něco nepopsatelného. Tolik emocí, které se na mě valily při tom závěru, jsem už dlouho nezažila. Naprosto právem vítěz Oscara za nejlepší film roku. Bravo Danny Boyle!

Těžko se mi tento film hodnotí. Četla jsem knižní předlohu a proto asi nebudu moc objektivní. Kniha je geniální a ukrývá v sobě jisté poselství o tom, kam dost možná jako lidstvo směřujeme. Věřím, že u těch co nečetli knihu, musel film vyvolat spoustu otázek typu, jak to všechno vlastně funguje a hlavně, proč se postavy chovají tak, jak se chovají. Ve filmu není zkrátka čas nahlédnout do hloubky toho všeho, nebo vcítit se do hlavních postav. Geniálnost knihy byla hlavně ve schopnosti autora, vcítit čtenáře do každé z postav, vše vám přišlo naprosto přirozené, právě ta přirozenost a to, jak jsou postavy smířené se svým osudem, je na knize možná to nejemotivnější a zároveň nejděsivější. Čtenáři si můžou film vychutnat daleko více, protože se už nepotřebují ptát na otázky, které znají z knihy. Pak je jen na nich, zda se jim toto převedení z knihy na plátno líbí, nebo ne. Věřím, že většina nečtenářů knihy si po skončení řekne "to bylo trochu divné", nebo "nereálné", protože než to všechno vstřebají, celou tu šokující pravdu, tak děj skočí úplně jinam a je velice těžké postavy pochopit. Škoda. Uvažovala jsem, že dám 4*, ale to by bylo spíše jen z mé lásky ke knižní předloze, tak tedy hodnotím 3*, i za to, že mi vymazali pro mě jeden z nejsilnějších momentů knihy. Možná, že po druhé projekci, nebo v jiném rozpoložení tu * přidám, ale zatím určitě ne, bolí mě to o to více, že se jedná o jeden z mých nejočekávanějších filmů roku.