r.carlos

Po zhlédnutí tohoto filmu mám velmi rozporuplné pocity. Jako umělecké dílo ho považuju za velmi zdařilý, opravdu se povedl výběr herců do hlavních rolí, Jonathan Pryce jakoby vypadl z oka papeži Františkovi. Nicméně mám obavu, že běžný člověk pohybující se nějakým způsobem v církvi či u církve a neznalý výrazových prostředků moderního filmu (a takový se na film bude dívat) bude film vnímat spíše jako dokument a řekne si: "aha, tak takhle to bylo". Což ale takhle nebylo, skutečné epizody ze života papežů se mísí s čirou fikcí. Dovolím si přidat tři úryvky ze dvou recenzí, které mě oslovily: Tomáš Halík: "Chce-li někdo pochopit umělecké dílo, musí nejprve rozeznat žánr a být si vědom nejen „básnické licence“, nýbrž základní skutečnosti, že umění nám nepředkládá historické protokoly, ale symboly, které je třeba v klidu promeditovat, a často také nadsázky i absurdity, které nás mají vyprovokovat k zamyšlení." Robert Barron se vyjadřuje ke karikatuře papeže Benedikta: "Že se nám předkládá Ratzingerova karikatura, jasně pochopíme už v úvodních minutách filmu, kdy je bavorský kardinál představen jako ambiciózní muž, který si chce v roce 2005 pletichami zajistit zvolení papežem. Skutečný kardinál Ratzinger přitom alespoň třikrát prosil Jana Pavla II., aby mu dovolil odejít z vedení Kongregace pro nauku víry a věnovat se studiu a modlitbě. Na své pozici nakonec zůstal jedině proto, že Jan Pavel jeho prosby vytrvale odmítal." A na závěr opět T. Halík: "Z řady svých osobních setkání s kardinálem Ratzingerem a pozdějším papežem Benediktem vím, že on tu laskavou moudrost, jemnost a smysl pro humor (přinejmenším v posledních třiceti letech) má. Nevím, zda při sledování filmu Dva papežové tak nadšeně výskal jako jeho představitel při výhře německých fotbalistů, ale tipoval bych, že se spíš pobaveně usmíval, než rozhořčeně soptil."

Jak už tu někdo psal, film celkem dobře ukazuje stereotyp moravské horské zapadlé vesnice, ale jinak nic, nic, nic. Samé soulože, vulgarismy, příběh prakticky žádný. A to nářečí je hodně umělé, takhle se na Šumpersku opravdu nemluví.

Filmovou trilogii musím hodnotit pozitivně, zvláště oceňuji snahu o historickou věrohodnost a množství kvalitních kostýmů. Samozřejmě, že se to každému nemusí líbit, a hlavně ne každý musí pochopit, o čem se vlastně ve středověku baví, ale to už tak bývá. Trochu mne rušila akorát hudba, místy (zvl. elektrická kytara) nezapadající do středověku.

Film, na který se spousta křesťanů zajde podívat ze zvědavosti a zjistí, že se až tak moc nedrží předlohy. Ono ostatně se ale není čeho moc držet, když v Genesi je o Noemovi sotva pár desítek veršů. Tvůrci si tak mohli domyslet Noemovy vlastnosti a jeho charakter. Jako mnohým, i mně vadil ten ve filmu přítomný "ekologický" aspekt (např. že Noe byl vegetarián"), nicméně film může být inspirací pro lidstvo. Třeba si pár lidí uvědomí, že člověk sice je pán nad vším stvořením, ale s vládou přichází i odpovědnost. Bohužel celkový dojem z filmu je celkem průměrný a myslím, že stejně jako mnohé apokalyptické filmy, i tento zmizí v propadlišti dějin.

Je pravda, že postupem času je serál tvůrci natahován, ale to je klasický nešvar. Ale i v těch posledních řadách jsou díly, které vynikají nad jiné (vzpomenu např. 6×09 "Ab Aeterno") a které si zaslouží 5*. Velice se mi na seriálu líbí autenticita postav, která je skvěle umocněna použitím jiných "neanglických" jazyků, což není úplně obvyklé, u mě to dodává jednoznačně plus body (vzpomínám korejštinu, čínštinu, latinu, španělštinu, arabštinu...).

Tento film jsem viděl v celku, společně se studenty jedné střední školy. Musím přiznat, že i na mě to bylo příliš dlouhé (natož pro studenty, kteří jen těžko udržovali pozornost). Jsem rád, že osvícený pan ředitel vzal studenty do kina k výročí 17. listopadu, je stále třeba nové generaci ukazovat poměry, jaké u nás před revolucí byly. Čin Jana Palacha samotný je pro mne velice těžko hodnotitelný a nechtěl bych ho tady rozebírat...

Tento film by měli povinně pouštět ve školách. Polistopadová generace (ke které se i já řadím) si už nedokáže představit, jaké to je, když jste podělaní strachy při rozhovoru na domovní chodbě, aby vás náhodou neslyšel soused-donašeč. Vždycky, když vidím podobné dilema jako v tomto filmu, chci abych mohl žít v té době a projevit své "morální kvality". Ale jak bych se skutečně zachoval? Tak abych se nestyděl sám před sebou za 20 let? Tak aby mí příbuzní mohli nerušeně budovat kariéru? Nakonec děkuji, že žiju v této (tak málo dnes vážené) demokracii a nemusím se rozhodovat jako paní Damiánová.

Kdo by čekal strhující efekty, neutuchající akce a líté boje v bitvách, musí být zklamán. Pro mne jako pro člověka zajímajícího se o historii výtečný náhled do kuchyně, kde se připravoval jeden z nejdůležitějších zákonů USA a zároveň náhled do uvažování tehdejších lidí. Samozřejmě výborný výkon Daniela Day-Lewise.

Není to Pán prstenů, prostě není. Otázkou je, do jaké míry lze Hobita srovnávat s Pánem prstenů, při přímém srovnání by byl po všech stránkách horší. Mně, jako fanouškovi Tolkienova světa, se film líbil. Bohužel jsem jej však ještě neviděl v originálním znění, čeština mi nutně zhoršuje požitek z filmu.

Film, kde každý podvádí každého a peníze jsou až na prvním místě. Velice jsem se pobavil.