marhoul

Vizuální stránku, výpravu i obsazení oceňuji, jinak trestuhodně obšlehnutá kmotrhudba, srandovní omalovánky, neosobní, nudná dramaturgie, sdělovací hodnota mizerná, výstavní rutina, to jsou zásadní zápory zatím poslední práce velikána Scotta. No nevím, no. Nehrát v tom Kirby a Phoenix, nemáme se o čem bavit vůbec. Opulentní, pro mě, bohužel, plytké a bez jiskry, kterou u filmů takového formátu potřebuji.  Je vcelku neslušné kritizovat práci Metuzaléma Ridleyho, člověk má respekt, je to persona, která okouzlila svoji prací řadu generací, přesto mě jeho Napoleon nebavil. To je u fanouška historie na pováženou.

Tihle dva mě baví roky, čili jsem si je dala s chutí.

Budařův Mamánek není pro každého, což ovšem vůbec nevadí. Mě oslovil originalitou, pohádku jsem sledovala se zájmem, slabší místa vidím třeba v čarodějnicích, jinak fajn.

Zahlídla jsem s odstupem dekády, vlastně omylem a upoutalo. Kdysi patřila tahle epizoda v cyklu Lží mezi ty slabší, divákům nesedla komediální složka. Rozumím, ovšem stačí deset let sledování celé řady scénáristicky/ herecky kostrbatých dobrodružství a ejhle! Divák se u úsměvného koncertu tří hereček skvěle zabaví a taky  se zamyslí, kam se tvorba za tu dobu posunula. Jasně, řada počinů je moc fajn, každopádně mi o sedlo tak, že se podívám i na zbytek obou sérií. Ztráta času to nebude.

Úvod OK.

Výborná věc! Geniální!

Letos vyšla Vánoční koleda s nádhernými ilustracemi Lisy Aisato- hotový šperk, doporučuji rozhlídnout se po knihkupectví, a tak jsme si s chutí pustili i dvě novější adaptace. Kniha je nejvíc, to je bez debaty, ovšem chválím i verzi z roku 1999, i verzi tuto. Za mě je tento animák luxusní podívanou, budu se k němu o každých Vánocích ráda vracet.

Letos vyšla Vánoční koleda s nádhernými ilustracemi Lisy Aisato- hotový šperk, doporučuji rozhlídnout se po knihkupectví, a tak jsme si s chutí pustili i dvě novější adaptace. Kniha je nejvíc, to je bez debaty, ovšem chválím i verzi animovanou, i verzi tuto.

Banskoštiavnické Piargy- parádní, slovenský film. V roli jedné ze židovských sester výborná Zuzana Konečná.

Výpravně a vizuálně skvostné, obsahově plytké, fádní, načančané prázdno, představitel Caravaggia mi herecky seděl na minutku až v závěrečném rozhovoru se Stínem, jinak z něj udělali všechno možné, jen ne to, co o si o Caravaggiovi myslím já, a mám to od lidí, kteří jej pečlivě studovali. Stín mě taky nepřesvědčil, takže slabá režie. Povrchní. Přes veškerou syrovost, špínu a násilí, působí vyobrazení Caravaggia i jeho pronásledovatele/lů uhlazeně, absence divokosti/ zápalu/ ryzí nenávisti zavání amatérskou neschopností. Malíř, který byl v reále démonický asociál, pouliční rváč, ochlasta, nekonvenční sexuální požitkář a neohrožený autor geniálních portrétů padlých či mrtvých, s fenomenalním pozorovacím a uměleckým talentem, je tady vyobrazen jako ukňouraný sebelítostný trouba s imrvere ztrápeným pohledem francouzského buldočka, který loudí vanilkový rohlíček. Veskrze křehký a laskavý tvor, bez jiskry a schopnosti diváka nahnat před jeho obrazy do muzea nebo ke knihovně. Nic moc! Natočit takto technicky nádhernou věc a podělat ji sterilním vyobrazením postav, tož tak to už chce kus packala. Tři hvězdy za caravaggiovský vizuál, za nádhernou kameru, výpravu a scénografii. Hodnotit pouze zbytek, nadělím jeden pohlavek. Za nápad natočit něco o jednom z mých nejoblíbenějších mistrovských, dekadentních malířů- prý tenistů, vůbec. V KHM ve Vídni visí ve stále expozici nejedna jeho absolutní šleha, v Uffizi další- brutálně krásná Medusa- je třeba tohle vidět, aspoň jednou za život.