L.Hellhor

Žádnou brutální a duchaplnou zápletku jsem neočekával (už podle traileru), ale naprosto nebyla potřeba, protože tohle je Dredd. Těch pár krátkých komiksů, které jsem si přečetl, mi krásně nastínily krvavou podobu světa. A film nezklamal. Lena jako Ma-ma je parádní záporák a super kočka, která svými ledově chladnými replikami dokáže dostat pivo na správnou teplotu lépe než sedmý schodek. Dredd je správný borec a Andersonová dobrá kost. Hodně krve, spousta akce, dost černého humoru a parádní postavy. Film si nehraje na nic víc, než je - akční trhák. A je to parádní akční trhák.

Především ze studijních důvodů jsem si pustil tento seriál. Nejsem si jistý, jestli jsem viděl všechny díly, ale byl jsem zklamán. Člověk tak trochu doufá, že načerpá víc praktických znalostí, než několik básniček o dřevě a ukázek několika výrobků. Důležité znaky pro rozpoznání dřeva. Více o nejčastějších výrobcích z dané dřeviny. Něco o výrobě a používání dýh, více o řezbování, více o jakostech, více o... Samozřejmě se občas něco řeklo, ale jen občas. Očekával jsem dokument a dostal jsem impresionistické dílo. Nejspíš to má nějakou hodnotu pro člověka, co žije uprostřed velkoměsta, kde se kvůli smogu bojí otevřít okno. Díky pořadu bych se tedy mohl naučit mít rád dřevo a přírodu (pokud tak již nebylo předtím) a to je vše. (Taková myšlenka...na to, že je pan Patřičný umělecký truhlář, tak má dost šeredné dveře a ještě šerednější plechovou poštovní schránku).

Popravdě nejsem zrovna fanoušek Toma Cruise. Vlastně mi není vůbec sympatický a dost to ovlivňuje můj konečný dojem z filmu. Z filmu jsem byl i přes Cruise nadšen. Myšlenka tohoto post-apo světa a rozuzlení děje byla pecka. Minimum akce mi ani tolik nevadilo, spíš mě místy otravovaly scény jako vystřižené z německých romantických filmů. Nebylo jich ale moc a nebyly až tak nepřetrpitelné. Z filmu si odnáším dobrý pocit, ale pro plný počet bych si přál temnější atmosféru. ("Jaimie" je supr akčňácký borec, kterého si musím zapsat do krizového týmu pro apokalypsu).

Po vzoru seriálu zde zopakuji to, co už bylo jednou (možná i desetkrát) řečené. Když jsem tehdy viděl ukázky na COOLu, čekal jsem od dokumentu celkem dost. Vždy se rád dozvím něco o speciálních jednotkách, o jejich zásazích a jejich zbraních. Čeho jsem se dočkal? Vlastně by se veškeré informace daly přeložit jako: "Speciální jednotky jsou ultrabrutální drsňáci, kteří jsou tak hustokrutopřísní, že používají tyto zbraně a tyto taktiky" (následuje nějaká ta minuta pěkného akčního záběru, který se ještě čtyřicetkrát zopakuje a pak ukázka střelby z nějaké zbraně a pochválení člena naší URNy, že je vážně borec). Od něčeho, co se chce nazývat dokument, bych čekal trochu víc. Takhle je to sotva zábava na odpoledne, kdy v televizi opravdu nic jiného není (kdyby dával teleshopping s Horstem, tak se podívám radši na něj a na Gábi).

No...je to prostě B s hromadou rádoby hrdinských replik a pokusem o záchranu světa. Není to ale tak stupidní, jak těch 54% napovídá, myslím si. U filmu jsem se nenudil a téměř dve hodiny jsem hltal děj. K dobré zábavě dopomohl sympaťák Perlman, ale především ten svět (The Mutant Chronicles je svět pro stolní RPG, podle kterého byla vytvořena sběratelská karetní hra Doomtrooper, kterou jsem měl tu čest hrát). I když se filmové provedení lišilo od mých původních představ, tak jsem nadšeně hltal až fanatickou oddanost členů Mishimy, aristokratičnost Bauhausu a akcionářský pohled na věc Kapitolu :) . Není to teda žádný filmový zázrak, ale já se dobře bavil. Lepší 3*.

Na něco takového jsem opravdu čekal. Mám pocit, že natočit nějaké slušné fantasy se poslední dobou nikomu nedaří. Možná to tvůrce tohoto seriálu taky napadlo a vzal to proto jinou cestou. A sakra, že se mu to povedlo. Hláška za hláškou a vtipná scéna stíhá další. Vydařené charaktery postav povalí smíchy na zem snad každého, kdo někdy hrál nějaké "pen and paper" RPG. Nejvíc u mě vede hrdinný rytíř Glorion! :D

Po té hromadě neúspěchů ve spoustě pokračování (a to nebylo jen změnou herců) konečně někoho napadlo vylepšit reputaci Prcičkám :) . A myslím, že se rozhodně povedlo. V kině perfektní zábava, při které jsem se téměř nepřestával smát. Těžko se k tomu dál vyjádřit...perfektní komedie pro náctileté o nenáctiletých. PS: Už se necítím tak blbě, když jsem si myslel, že se Adam Sandler proslavil díky Prcičkám...

Vlastně jsem taky snílek. Velká ryba hned po zhlédnutí se stala top10, Vincenta si občas v chmurné náladě pustím a myslím, že není úplně od věci, když zmíním, že se mi líbil K-PAX. Z tohoto filmu jsem ale neměl takový pocit, jako z těch tří. Vlastně jsem z něj neměl pocit jako z žádné jiné fantasy. Chvíli jsem byl dokonce zklamán. Z traileru jsem očekával nějaké další dětské fantasy s pohádkovým světem a spoustou triků...očekával jsem Narnii. Na druhou stranu mi film připomněl ty chvíle, když jsme s bratrancem běhali po lese a s pomocí nalezených větví kosili flóru představující legie nepřátelských skřetů...a to byly bezva časy :) . U filmů to nebývají triky a ani herecké výkony, ale nálada, co rozhoduje o mém celkovém dojmu. I když teda kvalita provedení této "snílkovské myšlenky" nedosahuje zmíněného tria, tak to byla příjemná podívaná a určitě ne ztráta času.

Chápu-li to dobře, tak potřebuji pouze přestat vnímat problémy jako problémy. Mám se začít soustředit na ty pozitivní věci a myslet pozitivně. Vesmír mě za to odmění. Netvrdím, že je to z pohledu filozofie nesmysl. určitě má nějakou cenu to optimistické myšlení - člověk bude mít ze svého života větší radost. Abych ale následně řekl, že tohle je cesta k úspěchu, ženám, penězům, respektu a co já vím čemu ještě...Pardon. Jsem sice mladý, ale všude kolem sebe můžu vidět, že cesta k úspěchu vede přes tvrdou dřinu a ne přes pouhé usmívání se na svět a čekání na zázrak. Věřím, že mnoho ZNÁMÝCH osobností (zdůrazňuji, protože ty neznámé celebrity v dokumentu mi fakt moc neřekly) by určitě řekla to samé. Jednu hvězdičku věnuji za úvod, který by v kině mohl působit dost epicky jako trailer k nějakému filmu.

Možná bych potřeboval mít přečtenou knižní předlohu, aby se mi tento film líbil. Mohl bych tak díky němu vzpomínat na to, co pan Terry Pratchett napsal, a ne na to, co se děje na plátně. Mnohdy až nesmyslné a nepochopitelné dialogy se střídají s takovým tím filmovým druhem humoru, který mi opravdu nesvědčí (doufám, že v knize to všechno vyzní úplně jinak a nemám zbytečně přehnaná očekávání). Jedinou útěchou se mi, až po 100 minutách nudy, stal barbar Cohen, který předloze svojí předlohy nědělá ostudu :) . A občas i skvěle hláškuje. "Už jste někdy něco takového dělali?" "A co jako?" "Vtrhnout do chrámu, pozabíjet kněze, ukrást zlato a zachránit tu krásku...to se dělá takhle!" (pak by bodla nějaká epická hudba od Poledourise)