Beastmaster4

Ujetá vánoční komedie se sjetým prckem, několika good prsaticema, povedenýma 3D efektama (věřím, že povedenýma, protože i ve 2D byly některý scény hodně dobrý), se-střeleným Santa Clausem, dědečkem mafiánem Trejem, R2D2 jako wafle-machine :-) aj. Uvažoval jsem nad čtyřmi hvězdami, ale po opadnutí heroinové euforie jsou "jen" tři ;) Každopádně jsem se několikrát od plic zasmál. Perfektní jsou některé scény vytvořené pro 3D (hlavně ty statické obrazy, to je dobrý nápad a i když jsem odpůrcem 3D, tak věřím, že tenhle film je ve 3D pecka)...Film se až okatě soustřeďuje na propagaci 3D technologie, čímž se ale aspoň vůbec netají. Svůj záměr vypálí pěkně na začátku pěknou reklamou na 3D LED TV jednoho z největších výrobců těhle placek :-)....Nečekejte nic extra, je to jen praštěná, sexistická a zhulená honba za vánočním stromkem :-D

Hodně velké překvapení. Na film jsem “šel“ s tím, že půjde o nějakou romantiku, nic jsem o něm totiž předem nevěděl a cover tomu i trochu napovídal. To, že jsem byl pak překvapený nemusím nijak rozmazávat :-)...PERFECT SENSE je sice dalším filmem o světové nákaze, zákeřné nemoci, které musí čelit celé lidstvo, z určitého pohledu je ale originální. Nedávno viděná NÁKAZA je spíš klasikou o hledání protilátky na zabijácký vir, zaobírá se zejména prací lékařů atd. PERFECT SENSE jde v jiném duchu, snaží se ukázat na důsledky lidského života na Zemi a jeho reálně možnou ohroženost. Hlavní myšlenka je tu podobná jako např. v STALO SE nebo v POTOMCI LIDÍ. Lidé jsou vystaveni neznámé nemoci, která má v jádru za úkol jejich vyhlazení. Scénář nemoci je stejně jednoduchý, jako účinný. Lidé postupně přicházejí o své smysly, až se z nich stanou "živé mrtvoly"....film ale takový konec neukazuje, což mě malinko mrzelo, čekal jsem dotažení opravdu až do konce. SPOILER!!!! David Mackenzie ale zvolil možnost záchrany lidstva a konec nechává v režii utrpení hlavního páru Michaela (Ewan McGregor) a Susan (Eva Green), jejichž svět zůstává v tichu a temnotě a jejich láska je naplněna pouze vědomím přítomnosti druhého a dotyky jejich těl. Poslední nit s okolním světem tedy ve filmu nemizí, ale celkový průběh nedává moc nadějí k něčemu jinému. Co jsem ocenil je množství detailů, které nejsou opomíjeny a které vás trknou později, než je uvidíte. Jeden takový mě trknul hned na začátku: Michael sleze z kola, zapálí si cigaretu atd....najednou si všimnete, že má vykasanou jednu nohavici od kalhot...někdo si řekne "proč?" (když si teda vůbec všimne). Kdo jel někdy v kalhotách na kole, bude hned vědět...nohavice na straně řetězu se vyhrnuje, aby se nešpinila od řetězu, nekousla pod řetěz atd. (když tedy nemáte kryt řetězu jak na dětském kole :-)). Je to maličkost, ale filmu to dodá naprosto jinou atmosféru, všechno je najednou pěkně reálné. K tomu přirozené výkony obou hlavních herců, několik scén, kde se oba, ale zejména Eva Green nebojí ukázat své tělo a tak i postelové aj. scény mají tu pravou podobu (žádné schované prsa pod peřinou aj. nešvary tvrďáckých, ale puritánských kousků). Byl jsem odhodlaný dát pět hvězd, ale za ten konec, který mě připravil o očekávané konečné drama dávám čtyři hvězdy, možná časem změním názor...

Vidět tenhle film, znamená projít si stinnou stranu života. Pro ty, kteří mají štěstí, že se tomuhle životu vyhnuli nebo se mu nepoddali, to může být cenná zkušenost. Neznám lepší (i když tady = hrozný) film, který by tak bez obalu a tak depresivně ukázal zhroucení lidských snů, snů, které zahubí vlastně sama touha po jejich naplnění. Drogová závislost, touha po zviditelnění vlastní osamělosti, touha po lepším životě, k jehož uskutečnění je nejprve nutné si projít šedivou oponou...tohle všechno ukazuje REQUIEM ZA SEN překvapivou formou, neberoucí si servítky s nikým v příběhu a vlastně ani se samotným divákem. Film se nechce zalíbit, chce pochopení, chce nahlodat, ukázat, možná nasměrovat a snad i odklonit...

Takže tu máme ROMÁN PRO ŽENY, ROMÁN PRO MUŽE, ŽENY V POKUŠENÍ a jako poslední MUŽI V NADĚJI. Najděte mezi těmihle filmy rozdíl :-)....Co se nám filmaři snaží naznačit? Asi to, že nevěra je životní společnice a nutno ji brát s nadhledem, nebo to, že si ji máme uvědomit a vyhnout se jí? Všechny filmy jsou vlastně komedie a drama v jednom, nevěra je tu brána jako pravidlo jakési hry. No a tahle hra je nejlépe provedena právě v Mužích v naději. Tohle téma mě sice malinko otravuje, ale i tak jsem se u filmu pobavil. Vlastně jsem ho celý bral s nadhledem a otázku "proč mi tohle pořád někdo hustí do hlavy?" jsem si položil až téměř ke konci. Z nevěry (z které některé filmy dokáží vytěžit maximum horší a reálnější stránky a natočit velké tragické drama) se tady stává kulisa pro téměř pohádkový příběh. Vše se děje tzv. "nad věcí"....je to prostě komedie a jako taková je podařená. Co bych pochválil je i pěkná hudba a výběr písní, ty jsou opravdu hodně dobré! Kamera a vůbec celková vizuální podoba je taky velmi slušná, ale to jsou technické klady, které zajímají jen několik puntičkářů :-). To hlavní je, že jde o film, u kterého jsem se po dlouhé době opravdu a od srdce pobavil, mužně pokochal (Éva Vica Kerekes je neskutečná kočka a moje slabost pro zrzky mě nemohla nechat klidným), ale taky trošku popudil tou již několikrát omílanou nevěrou a hlavně tím, jak se k ní tyhle filmy staví. Jiří Macháček byl dle mého po delší době a rolích, v kterých mě tolik nepřesvědčil opět svůj a Bolek Polívka byl prostě Bolek :-) Jen viditelně o něco starší, ale pořád ten stejný komik schopný zahrát téměř vše ;)….Jestli byl film lepší, než předchozí Vejdělkovi ŽENY V POKUŠENÍ nemohu jednoznačně říct. Jeden film byl mířen na ženské publikum a druhý jednoznačně na mužské. Jako muž jsem viděl klady i v Ženách v pokušení, ale po technické stránce a co se týká zábavnosti je dle mého jednoznačným favoritem druhý film. MUŽI V NADĚJI jsou natočeni s viditelnější pečlivostí, větším sexappealem a hlavně s větším a inteligentnějším vtipem!

Mě snad někdo nebo něco musí trestat! :-) Vidět za sebou HOSTEL III a pak PANIC BUTTON, co bude dál? :-) Další s adaptací na "potrestáme hříšníky". No a jak se hřešilo tady? Přeci účastí na sociální síti a sdílením "píp" (prozradil bych ukrutně děsivou pointu). Podobný blivajzy tuším odstartoval první SAW, od tý doby jsem jich viděl několik a každý další byl horší a horší. Taky bych chtěl být režisér jako Chris Crow! Taky bych si chtěl takhle vydělávat, vždyť je to tak snadné! Zavřít tak 3 - 5 lidí do čehokoliv a pak jim pěkně dávat do těla. No a nějakej ten důvod se vždycky najde ne?! Tady to bohužel odnesli závisláci na sociální síti, příště to může být někdo jinej...skupin na porážku je dost a každej někdy zhřeší ;)

Novodobý disneyovky (i když myslím, že tohle disneyovka není - ELDORÁDO vytvořilo studio DreamWorks Animation a distribuovalo studio DreamWorks Pictures) moc nemusím a to hlavně díky přeblikaným muzikálovým scénkám, kdy se z písničky stává jakési cirkusové pódium, kde vše má najednou jiné barvy, tvary atd. Děti jsou dle mého zvědaví na příběh, kreslené postavičky, vtipné scény a ne na muzikálové cirkusové mezihry. Krom toho je ELDORÁDO pěkná pohádka, řekl bych jedna z nejlepších, nechybí zde pěkná animace (zejména voda, celkem mne překvapila animace lan kolem sudů :-)), vtipné momenty k zasmání, mamon, láska, přátelství, zrada a prohra zla. Vše, co si pro děti můžeme přát a k tomu pěkné písně Eltona Johna s texty Tima Riceho.

Tyhle krvavý úchylárny mi už začínají lézt pořádně krkem! Nejen, že to není dávno ničím zajímavý, ono je to čím dál víc nudnější a zoufalejší. Proč nemůžou u těhle filmů zůstat filmaři u prvního dílu?! Podobně, jako u SAW jsou další díly děs a hrůza. Základ filmu na morbidním týrání lidí, fajn...snad jednou, ale udělat kolem toho humbuk v podobě už třetího filmu? Pokud chce HOSTEL jít ve stopách SAW, tak proč ne. Od celkem ucházejícího prvního dílu to jde z každým dalším z kopce a tenhle snad poslední je jen neohodnotitelná ubohost.

Obyčejný a přece krásný příběh o chlapeckém přátelství. V jednoduchosti je krása, jenže v dnešní době už opravdové přátelství nejen, že není jednoduché, ale ono se celkově hledá velmi těžko. Příběh, který asi nejvíce osloví muže starších ročníků než ty mladší. Osloví ty, kteří si pamatují klučičí život v době, kdy nebyli hlavní počítače, playstationy aj. vymoženosti moderní doby. Osloví ty, kteří měli jako kluci pár kamarádů, s kterými něco zažili a stejně jako ve filmu si na ně i po několika letech zavzpomínají. Film je krásnou ukázkou lidského života, který není lehký ani předvídatelný, ale když máme štěstí a jako starší můžeme zavzpomínat na něco výjimečného z dětství, pak ho můžeme považovat za jedinečný a smysluplnější. Nakonec zůstanou jen střípky vzpomínek na ty, s kterými jsme zažily něco skutečně zajímavého. Jednou si určitě hodlám přečíst i knihu Stephena Kinga.

Jak okomentovat film daného typu, film o rakovině? Říkám si, že buď to může být zvládnuté dobře a člověka to dojme anebo špatně a lehce pak na takový film zapomene. Točit film o nemocném člověku, člověku s rakovinou není lehká úloha. Mnoho lidí dnes tuhle hnusnou nemoc má a ty asi podobný film spíš naštve, protože žádný film nedokáže zachytit zoufalost a frustraci ze smrtelné choroby. Ty, co o nemoc nikdy ani nezavadili, budou chválit věrohodné chování postav, zvládnutou atmosféru aj. Osobně nevidím důvod podobné filmy vůbec točit, ale myslet nad tím takhle do hloubky, nemohlo by se točit nic a o ničem. Pokud bych měl hodnotit bez této zaujatosti, tak jde o hodně podařený film. Mnou oblíbený Seth Rogen opět nezklamal a kupodivu dokázal skloubit své komické manýry s vážným tématem, tím získal ještě větší obdiv. Anna Kendrick byla tak roztomile naivní a krásná...kdo by jí odolal. Kdybych měl rakovinu, lepšího anděla strážného bych si nemohl přát :-)... Joseph Gordon-Levitt byl opět svůj a dokázal svou roli zahrát opravdu bezchybně (zamyšlené, odevzdané pohledy, zoufalé výkřiky, boj s nemocí spíše introvertní). Takové filmy se nesledují lehce, ale natočené s takovým citem, jako 50/50 se stávají tím lepším a možná, že i lidé postižení rakovinou si najdou v podobných snímcích části pro svou útěchu a dodají jim sílu. Osobně jako nemocný bych se jim vyhnul....a navíc, sám mám problémy s bolestí obratle na zádech už jeden rok a špatného doktora, který mne krom RTG nikam neposlal, podobný film mne tedy zrovna v tomto ohledu moc nepotěšil. Na druhou stranu mne zviklal konečně tento problém začít více řešit.

Pěkný a roztomilý příběh na motivy ilustrovaných dětských knih od spisovatelky Julie Donaldsonové a ilustrátora Axela Schefflera. Příběh má až kouzelnou zimní atmosféru, která je navíc podbarvená krásnou lehkou hudbou René Aubryho. Milý krátký příběh pro děti, jen ten had na sněhu jim skutečný život zvířat zbytečně zkresluje. :-)