Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Dobrodružný
  • Sci-Fi

Recenze (166)

plakát

Devadesátky (2018) 

Za výbornou atmosféru 90. let a docela dobrou druhou polovinu filmu si to asi ty tři (slabší) hvězdy zaslouží. Ale víc si myslím, že ne. Docela mě překvapuje, že je tento film v červených číslech, zas taková bomba to není. Jinak veškeré postavy tohoto filmu bych shrnul slovy pana ředitele "vždyť je to tady jeden vedle druhého samý debil nebo blbeček.. dyť se podívejte.. debil, blbeček, debil, blbeček, debil, blbeček... akorát támhle vzadu.. to je snad jediná výjimka.. sedí dva blbečci vedle sebe". >|

plakát

Sklonit se k zemi (2020) 

Líbí se mi, že tento dokument neřeší klasická ekologická klišé, jejichž omíláním ekologičtí aktivisté proti sobě poštvali nejednoho člověka. Nealarmuje před produkcí CO2 ze zlých aut se spalovacím motorem a nenabízí řešení v podobě hodných elektrických aut, kde se produkce CO2 jen přesouvá z aut do elektráren. Nerozebírá sáhodlouze tání ledovců. Nenabízí řešení v podobě omezení používání plastů v Evropě, aby se zabránilo znečištění oceánů, přičemž v oceánu plavou plasty zejména z Asie. Nevyzdvihuje hysterické křičení adolescentních ekoalarmistek. Ale upozorňuje na něco, co je aktuální i v naší republice. Rozebírá něco, co je běžnému člověku daleko bližší a něco, co může svým chováním alespoň v minimální míře ovlivnit, aniž by se nutně musel vzdávat výdobytků moderní civilizace. A srozumitelně vysvětluje princip fungování ekosystému. Jo, takhle nějak bych si ekodokument prostý zfanatizovaných ekoteroristů dokázal představit. Dobrá práce. >|

plakát

Sociální dilema (2020) 

Mělký.. příliš mělký dokument. Tváří se, že něco rozkrývá, ale ve skutečnosti pouze klouže po povrchu a nenabízí KONKRÉTNÍ pohled na to, jak KONKRÉTNĚ sociální sítě ovlivňují například politický názor člověka. Sociální sítě jsou nástrojem. Ano, nástrojem, který když užíváte, získává vaším prostřednictvím peníze. Je-li mi nabízen zadarmo, pak samozřejmě dopředu očekávám, že si ten zisk "ze mě" vybere oklikou od někoho jiného. A je jen na mě, co tomuto nástroji dovolím. Nikdo mi nedrží zbraň u hlavy a nenutí mě čumět do telefonu. Ve finále je to jen a pouze uživatel, který rozhodne, jak tento nástroj bude používat. To, že vám vyskočí notifikace? To, že vám bude facebook nabízet přednostně pouze jedno názorové spektrum? No a? Máme mozek, máme vlastní vůli. Informace, pokud chceme, si můžeme ověřovat a nacházet i jinde, než na sociálních sítích. V tomto případě to není o technologii. Je to o nás. Sociální sítě nám dávají virtuální prostor. To, jak tento prostor budeme využívat, je jen na nás. Pokud má být nástrojem, který zničí naši společnost, pak nás nezničí facebook. Zničíme se sami. Veškeré neduhy současného světa dávat za vinu sociálním sítím je alibismus. >|

plakát

Tenet (2020) 

Tenet? Nebo snad Desetesed? Nolanovi hrátky s časem jsou složité. Nebudu dělat chytráka a prostě přiznám, že mi toho nemálo uteklo. Ačkoli se jedná o nesrovnatelný film, tak například Atlas mraků je potřeba také vidět několikrát, aby vám docvakly všechny souvislosti. Nicméně.. narozdíl od Atlasu mraků, Tenet si asi už víckrát nepustím. V tomto případě totiž nemám tu potřebu a touhu hledat ty souvislosti nebo lépe pochopit ideu celého filmu i samotnou mechaniku děje, mám-li to tak nazvat. Protože kromě nevšedně pojaté dějové linie, výborného vizuálu a několika skvělých scén, mě ten film vlastně neuhranul. A pokud jsem vyzdvihl silné stránky filmu, pak mezi slabé stránky bych určitě zařadil hudbu... no, hudbu... spíš zvuky často připomínající bzučící hmyz nebo ruchy továren. Ploché dialogy. A pokud si odmyslíme ty časo-entropicko-inverto-cosi, pak zjistíme, že filmová zápletka se rovná průměrnému béčkovému akčňáku. U tohoto filmu je zřejmě potřeba vzít si k srdci slova té paní v bílém plášti na začátku filmu - "nesnažte se to pochopit, vnímejte to". To jsem asi úplně nedokázal. >|

plakát

Prázdniny v Provence (2016) odpad!

Nedokoukáno. Už to, že jsem tomu věnoval cca hodinu, bylo asi až moc. Dalších 25 minut by již bylo nad mé síly. Původně jsem i tak chtěl dát alespoň jednu hvězdičku, ale když jsem asi tři minuty přemýšlel, za co vlastně, a na nic jsem nepřišel, tak bohužel musím dát odpad. A to dávám vážně zřídka. >|

plakát

Hodinářův učeň (2019) 

Tak tohle ano. Hodinářův učeň si můj obdiv získal. Konečně něco i pro dospělé a děti starší pěti let. Právě pro sotva odrostlá mimina, mám ten pocit, se pohádky za posledních několik let zcela a bezvýhradně točí. Švitořivý humor, naivní chování,... Ale Hodinářův učeň z této řady vybočuje. Vybočuje celkově i z řady současné české kinematografie jako takové. A vybočuje z ní z mého pohledu v kladném slova smyslu. Originální, chytré, místy nenuceně vtipné, zajímavý děj, velice zajímavé zakončení. Herecké obsazení i výkony na jedničku, hudba naprosto skvělá, vizuál velmi dobrý. Nenapadá mě, co bych vytknul. A tak nízké hodnocení nechápu. Možná, že divák, co si chce pustit pohádku, očekává něco krapet.. no, veselejšího.. možná jednoduššího.. nevím.. ale tento film si zaslouží hodnocení minimálně o 20% vyšší. >|

plakát

Pustina (2016) (seriál) 

Kvalitních českých filmů nebo seriálů natočených po roce 2000 je jako šafránu. A Pustina vyniká. Trochu jsem se jí vyhýbal, protože depresivní seriály/filmy nejsou úplně něco, co bych vyhledával. Ve všech ohledech je pro mě však Pustina filmařské dílo té nejvyšší kvality. >|

plakát

Úniková hra (2019) 

Člověk se u toho nenudí, takže na sobotní večer docela dobrá volba. Já bych byl šťastný za trochu méně křiku a nekomfortních situací a vícero hádanek a rébusů, ale to bych asi chtěl měnit celou podstatu filmu. Ale za co bych vraždil, tak za to, když film začíná scénou, po jejímž skončení si divák na obrazovce přečte "o tři dny dříve". Nesnáším to obecně u jakýchkoli filmů. A u tohohle to je vyvedeno do extrému, kdy vám to značně poničí zážitek z celého zbytku filmu. Takže má rada zní - na první minutu zavřete oči a zacpěte si uši. Jen totální kokot by si pustil konec filmu a pak teprve shlédnul to, co tomu konci předcházelo. >|

plakát

Ad Astra (2019) 

Většinu sci-fi filmů, které nejsou inspirovány superhrdinskými malůvkami, hodnotím poměrně vysoko. Je to žánr, který mě baví. Ale Ad Astra pro mě byla dvě hodiny dlouhá zívačka. Nic proti filozofování, ale tohle mě prostě do oné příjemné "filozofické hypnózy" dostat nedokázalo. Takže jsem se kochal pouze pozlátkem v podobě nádherného vizuálu, jelikož příběh jako takový stál za starou belu. >|

plakát

Prokletá (2020) (seriál) odpad!

Už od začátku to působilo tak trochu lacině. Herecké obsazení mi moc k daným postavám nesedělo (kromě okouzlující Katherine Langford a charismatického Petera Mullana). Ale proboha.. co jste to provedli Artušovi? To vážně budeme vše překrucovat tímto směrem, že i Artuše bude hrát herec výrazně snědé pleti? Ne, tak to ne. Na to odmítám koukat. Tzv. korektnost se už taví do čirého šílenství. >|