Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Sci-Fi
  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný

Recenze (41)

plakát

Pacific Rim - Útok na Zemi (2013) 

Za mě bohužel ne. První půlka byla relativně zábavná takovým tím béčkovým způsobem, asi jako Den nezávislosti šel s Transformery a Godzillou na pivo, leč druhá půlka už hodně vázla a začínal jsem se dívat na hodinky, kdy to skončí. Možná by mi pomohlo, kdyby předtím nebyla ta obligátní půlhodina reklam a trailerů, ale takhle to už bylo moc. Zábavy a humoru prostě málo, charaktery ploché a nezajímavé a bitky, i když efektní, byly místy hodně zbytečně natahované (což se zdá být trendem, vadilo mi to už ve Star Trek: Do temnoty). Paradoxně, Transformers mají tak nějak víc co říci a pokud jde o mlácení robotů, bavila mě víc i Ocelová pěst.

plakát

Wanted (2009) 

Prabhu Deva čiší se svou jihoindickostí z celého tohoto filmu. Ať už jeho nezaměnitelné choreografie ve stylu "máchám košilí" a "cucám si límec košile" přes zlouny s dušemi černějšími než zaschlá krev na meči Kálí, až po ne tak zcela jednoznačně dobré hrdiny, kteří nakonec udělají tu správnou věc. Vykreslení každodenně se dějících věcí ve společnosti, jako například znásilňování žen a korupce se tak nějak u něj taky už opakuje. Přesto moc pěkný a stylový snímek.

plakát

The Man from U.N.C.L.E. (1964) (seriál) 

No, dokáže tohle váš kečup? Už od první série balancuje na hraně parodie žánru a dokonce sebeparodie. Některé hlášky jsou jak z Teleshoppingu s Horstem Fuchsem, ale ty krásné ženy, vtipy, úžasný vizuál a hlavně dnes už těžce retro hračky z něj dělají nezapomenutelnou záležitost. Mám chuť zahrát si No One lives Forever.

plakát

Ishkq in Paris (2013) 

Zajímavost - část scén se točila v Praze, jelikož v Paříži nedostali povolení na zábor místa.

plakát

Desi Boyz (2011) 

Tak jsem nakonec změnil hodnocení. Tenhle film teď používám k iniciaci ostatních do Bollywoodu, protože dokazuje, že i západního diváka můžou indické filmy bavit. Je to příjemně odlehčené, dobrá hudba, hlášky. V podstatě to dějově ničím nevyčnívá až na odvážné téma pánského eskortu (na indické poměry) ale je to řemeslně dobře provedené, tudíž doporučuji.

plakát

Khiladi 786 (2012) 

Tak tohle je i na masalu moc jednoduché. Jednoduchá dějová linka by asi příliš nevadila, pokud by zde byl lepší rytmus mezi milostnými a akčními scénami. Několik dějových momentů vyzní úplně do ztracena, akční scény jsou provedené i na indické poměry hodně přehnaně, a už nejsou ani směšné. Písničky taky nejsou kdovíjak zapamatovatelné. Jak mám rád Akshayovy filmy, tenhle je vysloveně nepovedený. Pusťte si radši podobný, ale o poznání lépe provedený Rowdy Rathore. Tak edit - dvě nebo tři písničky si teď pouštím dokola.

plakát

OMG: Oh My God! (2012) 

Film, jehož scénář se inspiroval divadelní hrou Kanji Virudh Kanji a ještě blíže australským filmem The Man who sued God z roku 2001. Akshay pouze ve vedlejší roli. Člověk by si řekl, že to nebude nic moc, ale ona se z toho vyklubala vcelku inteligentní konverzační komedie o roli náboženství v životě člověka a vztahu k Bohu, ať už kterémukoli. Charakterový vývoj Kanji Laljiho Mehty od obchodníčka hraničícího s podvodníčkem, který nesnáší církve proto, že to, co on dělá, dělají církve lépe a především výdělečněji se postupně dostává k člověku, který došel určitého duchovního poznání i přes mámení organizovaného náboženství. Oproti většině bollywoodu je zde většina písniček dějově nosná (kromě titulní, avšak o to zábavnější Go Go Govinda), příliš se tu divákovi nepodbízejí ani krásné ženy, zato vykreslení duchovních coby mstivých padouchů je zde dovedeno k dokonalosti a místy střety hrdiny s duchovními nabývají až westernových rozměrů. Celkově dobrá oddechovka na téma, které v Čechách nepovažujeme za zdaleka takovou kontroverzi jako v Indii, ale přesto se jí můžeme zasmát.

plakát

Star Maidens (1976) (seriál) 

Zatím viděny dva díly. Zábavná premisa o nadvládě žen nad muži a dvou uprchlých mužích na naši planetu. Vinnetou ve své asi nejobskurnější roli. Gareth Thomas hrající tvrďáka v Blake's 7 tady hraje dosti bojácného a zženštilého muže, skvělá změna herecké polohy. Na úvodní scéně mě překvapila dobrá práce s miniaturami, ale co se divím, když to produkovala Sylvia Anderson, která už měla zkušenosti s Thunderbirds, Space:1999 i UFO. Zvláště v dnešní době smazávání genderových rolí se jedná o zábavný kousek a milovníkům kuriozit doporučuji. Takže po shlédnutí celé série - je to kupodivu zábavné a koukatelné celou dobu. Na to, že to je vlastně "pitomost" mě to celkem drželo. Rozhodně lepší tempo než většina seriálů té doby. I dnešní divák s rozsahem pozornosti na úrovni vinné mušky to zvládne.

plakát

Om Shanti Om (2007) 

Bollywood skládá poctu sám sobě a jde mu to. První část se nese v poněkud pomalejším tempu, ale i tak má některé vtipné i dojemné momenty. Skok do "současné doby" pak přináší velmi zábavné scény, jako předávání filmových cen, kde většina hvězd hraje sama sebe. Shodneme se s NinadeL, že fiktivní trailery k Abhishekovi a Akshayovi byly k popukání, zvlášť v kontextu Akshayových posledních filmů (Rowdy Rathore, kde vlastně taky hraje policistu) nebo Salmanova Dabanggu. Tady musím vypíchnout jeden aspekt bollywoodských filmů, a sice, že díky své stopáži někdy lépe dovedou prokreslit hrdiny a vysvětlit jejich motivace, takže později ve filmu lépe soucítíte a vžijete se do děje. Skutečně jsem se přistihl, jak nenávidím hlavního padoucha a jak fandím SRK (Shahrukh Khan), aby se s ním vypořádal. Nakonec musím ještě vyzdvihnout hudbu, ta se opravdu povedla a zněla v uších dlouho.

plakát

Angliština Engliština (2012) 

K synopsi v zásadě není co dodat, až na to, že prvních 40 minut jsem skutečně soucítil s útrapami hlavní hrdinky. Indové jsou k sobě vzájemně na evropské poměry docela krutí i v reálu, ale tady ve filmu to opravdu lámalo srdce. Vykreslení mezinárodního prostředí kurzu téměř na jedničku, i když si autoři neodpustili do třídy nasadit ještě jednoho Inda a Pákistánce, takže půlka dialogů ve třídě je stejně v Hindi. Rozvíjející se vztah mezi francouzským spolužákem a hlavní hrdinkou je moc hezky vyjádřen například dialogy, kdy každý mluví ve svém jazyce, nerozumí si a přece na určité rovině ano. Závěr, kdy Shashi všem vytře zrak svou angličtinou by byl výborný, kdyby jej následně autoři neshodili tím, že se Shashi vrací ke svému životu takřka beze změny, respektive svou novou znalost nadále aktivně nevyužívá, takže si vydobyla jedno menší vítězství, ale pak se pokorně vrací do stínu svého manžela a náctileté dcery. Tohle vyznění je samo o sobě sondou do indického myšlení. Sridevi byla ve své roli výborná, i herci tvořící mezinárodní mix ve třídě byli velmi dobří. Celkově moc hezké pokoukání a taky zamyšlení.