alanwilder

Patrik Tatár dostal dva roky vězení za výtržnictví kvůli incidentu, při kterém byl zastřelen jeho bratr.

Ve filmu jezdí motorové vozy řady M152.0, které však nikdy nebyly do Sovětského Svazu dodány. Tyto jednotky jezdí pouze v Maďarsku, kde se film natáčel...

Když Jeníček (Ondřej Kepka) s Mařenkou (Veronika Týblová) letí na kufru a vidí vlak, jedná se o soupravu s motorovým vozem M152.0 s přípojným vozem Baafx. Ani jeden z nich není v úpravě kupé. Do stanice však přijíždí již souprava M262.0, která rovněž nemá kupé.

Tento díl se inspiruje sériovým vrahem Ludwigem Tessnowem, který se v letech 1898–1901 dopustil nejméně čtyř vražd dětí v Německu. V Českém Krumlově ani v Linci tento vrah naštěstí nepůsobil...

Při výslechu pochůzkáře na trati jdou vidět zřetelně sloupy trakčního vedení. V okolí Českého Krumlova není elektrifikovaná trať dodnes, natož v roce 1902.

První záběr filmu je na lokomotivu řady 477.0 (Papoušek) inventárního čísla 38. Lokomotiva byla vyřazena 16. 3. 1976 a sešrotována o čtyři roky později... V době natáčení jí tak chybělo 6 let do „důchodu“.

V čase 29:30 zazní skladba českého skladatele Julia Fučíka „Florentinský pochod“.

Děj, včetně závěrečného rozuzlení, prošel mnoha úpravami, které bychom v knize hledali marně. Jedno z nejdiskutovanějších témat pod tímto dílem je jméno Olgy Seminoffové, která v knize nepochází z Československa, ale z Hercegoviny.

Literární předloha umisťuje děj do 60. let 20. století. Seriálová adaptace je však z období 30. let.

V tomto díle se objevila i parní lokomotiva řady 365, evidenční číslo 038. Šlo o jeden z posledních výkonů této lokomotivy, zrušena byla 26. února 1968.

Železniční tunel, který má být na trati číslo 346, je ve skutečnosti v Nízkém Jeseníku na trati číslo 310 Olomouc–Opava. Nachází se na 23,228 km a jmenuje se Smilovský tunel I. Na trati číslo 346 Újezdec u Luhačovic–Luhačovice žádný tunel není.

Lokomotiva, která zachytí číšníka Pepiho (Vladimír Menšík) v závěru filmu, je lokomotiva T 435.099 (dnešní označení 720.099-1), přezdívaná Hektor nebo Herkules.

Ve 4. části Osvobození IV - Bitva o Berlín se objevují v záběrech sovětské tanky IS-3, které se této operace nemohly zúčastnit, neboť ještě nebyly ve výzbroji Rudé armády.

Perleťovec kopřivový nežije na tavolníku, jak tvrdí profesor Matulka (Jindřich Plachta), ale na tužebníku jilmovém (Filipendula ulmaria), krvavci totenovém (Sanguisorba officinalis), mochně nátržníku (Potentilla erecta), záběhlíku bahenním (Comarum palustre) a udatně lesní (Aruncus vulgaris), kterými se živí housenky tohoto motýla.

Může se jevit jako chyba ve filmu, že na začátku a na konci je v čele vlaku elektrická lokomotiva současné řady 151.019-7, zatímco v průběhu filmu jede motorová lokomotiva souč. řady 754. Vzhledem k počasí mohlo jít v provozu o namrznutí trakčního vedení, kde nemůže být pochopitelně v čele vlaku elektrická lokomotiva, neboť by nemohla odebírat proud.

Ve filmu zazní Vivaldiho houslový koncert „A mol ,RV 356 Op 3 č. 6.“, který však hudebníci hrát nemohli, jelikož čarodějnické procesy probíhaly v letech 1678–1696. Vivaldi vydal toto dílo až roku 1711 v Amsterdamu.

V záběru v čase 51:20 jede po viaduktu lokomotiva řady 163, která byla dodána Československým drahám až v roce 1984, tudíž v roce 1978 nemohla být v čele jakéhokoli vlaku.

Salsu Verde (Evelyna Steimarová) nazpívala světoznámá operní zpěvačka Gabriela Beňáčková. Hraběte Telekeho z Tölökö (Michal Dočolomanský) nazpíval sólista Národního divadla v Praze a Ostravě Jaroslav Hlubek a zpěvačku (Helena Růžičková) nazpívala pěvkyně Vlasta Mlejnková.

"Salsa Verde" znamená v překladu "zelená omáčka".