Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Akční
  • Drama
  • Thriller
  • Sci-Fi

Recenze (3 642)

plakát

Boy Kills World (2023) 

Parádně šílená comicsová rubačka, ve které je sice na můj vkus až příliš všelijaké nadsázky a grotesknosti, ale zároveň i ještě víc mých oblíbených čvachtavých zvuků, krvavých cákanců, morbidně vtipných gagů (vede fight se struhadlem!) a dokonce i absurdního humoru (dadaistické repliky vousatého Bennyho). Při studiové estrádě jsem rád zavzpomínal na Running Mana, zvrat v poslední čtvrtině mě příjemně (i když jen částečně) překvapil, a finále s mým oblíbeným džavánským trpajzlíkem Jajanem je pak lahůdková třešnička na dortu. Silné čtyři.

plakát

Three Blind Mice (2023) 

Příběh kupodivu (soudě dle zdejšího hodnocení) v rámci žánru nijak extra průserovej není a má jakž takž hlavu a patu. Ani filmařina to není úplně mizerná a "hrát" jsem ve filmech viděl už nesrovnatelně větší dřeva. Celkově sice podprůměrný, ale pořád dobře koukatelný poloamatérský béčko, který občas i pobaví, ať už chtěně nebo nechtěně. Triky jsou obecně dost ubohý (digitální myši, digitální oheň, krev), i když zase třeba stříhání stehů zašité huby vypadá hodně realisticky. Ale mutanti jsou naprosto otřesní a k smíchu, to byl už děsivější třeba i trpajzlík Mekota z Arabely. Nejvíc mě ovšem zamrzelo, že ta snědá buchta v bleděmodrým tílku nevyvalila aspoň na chvilku ty svoje impozantně se rýsující koziska bez podprdy. V dobrém rozmaru zaokrouhlím nahoru, víc mě to bavilo než nebavilo.

plakát

Fast Charlie (2023) 

Hodně slušná odlehčená krimi se starým dobrým leitmotivem o zradě a pomstě, děj dobře odsejpá, párkrát jsem se od srdce zasmál (nejvíc když to Kobliha napral do sloupu), Brosnan je na svůj věk ve skvělý formě a na nic si nehraje, senhora Baccarin je proklatě cool a charmantní šťabajzna... Jen mám tak trochu morální problém s tím, že banda grázlů (těch starých, "dobrých"), je tu prezentovaná jako jedna velká bezva rodina fajn usměvavých přátelských lidiček. A "dojemná" linie, ve které se Brosnan tak "dojemně" stará o svého senilního šéfa, je silně toxická, nebýt jí dám možná čtvrtou. A mmch. v té pěkné reklamě na Toskánsko při závěrečných titulcích je městečko Pienza.

plakát

Darkness of Man (2024) 

Že tohle bude fatální průser mi bylo jasný už při úvodní scéně v bufáči s J-Cem a Esther. Dialogy, kamera, střih, olezlý J-C s charismatem vypitýho strejdy co přespává v tramvajích, s "hereckým" projevem vesnickýho ochotníka - jen těchhle prvních pár minut mi určitě zlikvidovalo spoustu mozkovejch buněk. A dál to není lepší. Hned v další scéně zase J-C hrabe po mobilu během přestřelky. A ty permanentní moudrý, naléhavý, rádoby marlowovsky chlapácký monology... nemohl jsem se rozhodnout, jestli mám při nich chcípat smíchy, nebo trapností. A ta retardovaná zápletka... A ty zoufalý bitky a přestřelky... Některý umírání holt není vůbec dojemný, ale je spíš trapný a otravný, že už se na to chlape sakra nevybodneš, máš tohle zapotřebí? Darkness of Van Damme, adieu, rest in piss. P.S.: J-Cova pichna je ona pěkná terminátorka v červený kůži z Terminátora 3, já věděl, že je mi nějaká povědomá.

plakát

Chief of Station (2024) 

Proklatě záludné špionážní hrátky v ulicích Budapešti, plné zrady, krve, pěstí... Pokud u toho neusnete nudou (tak jako málem já), možná film dokoukáte aspoň kvůli Kurylenkovic Olze (tak jako já), na kterou se (aspoň tedy já) většinou docela rád dívám, má něco do sebe. Ten film ovšem ne. A třeba taková honička a přestřelka v SUVčkách v areálu fabriky je učebnicovou ukázkou scénáristické demence.

plakát

A Million Days (2023) odpad!

Báječně strávený, divácky naplněný nedělní podvečer, u tak fajnové sci-fi konverzačky. Film výpravný jako komoušská televizní inscenace, záživný jako přímý přenos z parlamentní rozpravy a napínavý jako animák pro batolata. Též casting se povedl, chemie mezi dvěma hlavními postavami funguje na jedničku a oba dva spolu tvoří vskutku věrohodný pár. A kozatá blondska v sukni z plastiku působí v brýlích ještě mnohem víc intelektuálněji. Marně vzpomínám, kdy jsem viděl nudnější, jalovější, po všech stránkách zbytečnější sračkofilm, takže nahoru tentokrát zaokrouhlovat rozhodně nehodlám.

plakát

Godzilla x Kong: Nové impérium (2024) 

Těžce fantasmagorickej animák pro malý děti, ve kterým chvílema hraje dokonce i pár opravdovejch živejch herců. U těchhle filmů vždycky lituju, že jsem je nemohl vidět když mi bylo deset, teď už je přece jenom trochu pozdě. Dutosvěty, radioaktivní obludy, přerostlí opičáci, "dojemná" hluchoněmá Kongova kamarádka, banda šikmookejch telepatickejch a telekinetickejch hippíků, Kongova vytuněná rukavice, obří můra která všemu šéfuje nebo co, zpustošenej Řím, zpustošená Gíza, ale nejvíc to odsere Rio... Božínku, ty ubohý děcka z toho teda musejí mít zamotaný kedlubničky. A zahrajou do toho chvíli i Kissáci, ty bláááho...

plakát

Sulis 1907 (2023) 

Tak tohle se soudruhům z Norska opravdu povedlo. Podobné agitky na nelidskost kapitalismu si pamatuju z černobílé bedny v časech mé nezletilosti. Aby však nenastala mýlka - samozřejmě si o životních podmínkách dělníků před první světovou nedělám iluze, stačí znát třeba jisté knihy Jacka Londona. Ale tohle drama o třídním boji bylo tak primitivně tendenční, a navíc se šablonovitě pitomým závěrem, že ušlechtilým socialistickým idejím, ke kterým se hlásí, prokazuje medvědí službu. A otlemený Konrad, hlupák a konfident, mi coby hlavní hrdina k srdci vůbec nepřirostl. Ale chtěli jsme vidět něco ze života minulých horníků, protože rádi navštěvujeme různé staré hornické skanzeny, takže z tohohle hlediska vcelku spokojenost.

plakát

Sting (2024) 

Ehm, nezapomněl tu "náááhodou" někdo do záhlaví doplnit škatulku "komedie"? Třeba i jako varování? Po nedávném průseru od žabožroutů je tady totiž další moje letošní pavoučí zklamání. A dvojnásobné, protože od tvůrce pětihvězdových Wyrmwoodů. Komu je probůh tenhle film určený? Věděl to vůbec sám rejža/scénárista? Snad dětem? Ano, to jsem si dlouho myslel, protože ca 80% děje (a celá první polovina) se nese v duchu rodinných středoproudových pseudohorrorů, jakými byli svého času třeba Špílbergovi Poltergeisti. Ovšem na druhou stranu film v druhé půli obsahuje několik málo scén, které bych asi dětem (aspoň těm předpubertálním) radši nepouštěl, nechtěl-li bych jim způsobit psychickou újmu. Takže tedy soft horror pro mládež okolo 12-15 let? Asi. Ale kdy už se sakra začnou točit plnotučné horrory pro nás dospělé? Hmmm... V rámci objektivity musím ale rejžovi i pochválit několik výrazných postav, například obě pološílené babky, španělskou vdovu, podivínského korejského souseda, nebo vyloženě komediální figurku hubiče hmyzu.

plakát

Exhuma (2024) 

Film měl dlouho našlápnuto na mou pětihvězdu. A ačkoliv třeba duo popkulturních šamanů s vizáží i chováním influencerů z YT mi příliš neštymovalo, bylo bohatě vyváženo ba převáženo korejskými reáliemi, správně temnou atmoškou, dobrou filmařinou a několika vynikajícími scénami, jimž samozřejmě kraloval rituál exhumace na vrcholku hory. Musel jsem si ho pustit dvakrát, něco tak zajímavého jsem v horrorovém béčku už dlouho neviděl. Jenže pak se začne víc a víc žvanit a natahovat a děj vatovat a zamotávat, až mě to směrem ke konci přestávalo víc a víc bavit. Být na mě, srazím stopáž o půl hoďky a z happyendu udělám pořádný unhappyend. Ale za onu úžasnou pohanskou exhumaci míň než čtyři dát prostě nemůžu.