JASON_X

Bhútánské entrée mě přikovalo k obrazovce a následné scény z maloměsta kdesi na Missouri, obsahově ve stylu teenagerských urban legends, mě přikovaného ještě spolehlivě udržely. První hodina je prostě parádní jízda. Ale pak to jde už s tempem i záživností trochu z kopce, respektive nebyl jsem z toho všeho kultu okolo Empty Mana příliš moudrý a přepálená stopáž záživnosti nepřidala. Finále je pak vcelku zajímavé a rozuzlení působivé, svou energií mi trochu připomnělo geniální kousek Angel Heart s Rourkem, ale ani potom jsem tomu všemu emptymanovskému humbuku mnoho neporozuměl. O co se onen Empty Man a jeho vyznavači vlastně snaží? Byl celý tenhle film jen předehra k dalším dílům? Možná je chyba na mojí straně, v mojí nepozornosti. Každopádně prozatím (do případné druhé projekce) zaokrouhluju nahoru, za celkovou neotřelost a za tu první polovinu.

Hm, celkem slušná oddechovka. Vizuálně pohledná, ale jinak prázdná jako prd. Zhruba třetinu času se vzájemně řeže skoro každej s každým, to je ta lepší část. A dvě třetiny všichni pronášejí exaltovanými zastřenými hlasy všelijaké významné hlášky a vznešené pravdy a veliká moudra a děsivé hrozby a tváří se u toho, jako když mají pravítko v zadku. A jednotlivé scény nejsou spolu skoro nijak pospojovány, ale spíš jsou jen položeny vedle sebe. Filmy podle PC her jsou prostě většinou hodně divný. Přesto je v té krávovince několik hezkých momentů, vzpomínám si konkrétně na tři. Rozpůlení Netopýrky cirkulárkovým kloboukem, rozšplíchnutí Kladivounovy hlavy a pohled na páteř Zubejdy skrz díru v jejím trupu. A taky mě bavily Kanovy kydy. Jo a ještě trpajzlík v jeho oku. Ale teď s tím do koše, nebudu si zasírat exterák, když repete určitě nikdy nebude.

S nechutí a sebezapřením neochotně házím jednu objektivní hvězdu za výpravu a triky (interiér lodi, scéna výstupu do volného prostoru) a s nelibostí píšu další žlučovitý komentář. Zbytek je totiž čistokrevný odpad. Idiotská zápletka o nepravděpodobném zapomenutí černého černého pasažéra na palubě kosmické lodi, směřující na dvouletou misi k Marsu, tak to je opravdu hodně hodně ubohá báze. A na ní rejža vybuduje vachrlatou konstrukci bezmála dvouhodinového, komorního a rádoby psychologického dramatu, v němž jde o nějakou tu scifistiku až v úplně poslední řadě. Protože v první řadě se tvůrci rozhodli oblažit diváka dalším (dnes tolik moderním) zástupcem žánru zvaným "pseudohumanistický a patetický kýč jako prase". Ale konec to má vlastně dobrý, vždyť o další "dojemně" altruistickou blbku ve vesmíru míň.

Scénáristicky (respektive 'z hlediska humornosti') o poznání slabší, než druhý a třetí díl, příliš groteskní a o to méně komediální, konkrétně Dreyfusův přerod do comicsového superpadoucha mi úplně nesedl. A občas došlo i na nudou zavánějící hluchá místa, hlavně ve druhé třetině. Nicméně je v tom několik dobrých gagů, které pobaví i po létech. Třeba začátek se znovupropuknuvší Dreyfusovou recidivou, demolice Clouseauova bytu při řežbě s Keitem, nebo Dreyfus a přestrojený Clouseau sjetí rajčákem.

Clouseau, Keito a Dreyfus, jsou po devítileté pauze ještě šílenější. V dobrém slova smyslu. A ozdobou filmu je krásná Frau Schell. Zhlédnuto poprvé v originálním znění, takže jsem si mohl pořádně vychutnat i Sellersův kulervoucí ''francouzský'' přízvuk. Ale na druhou stranu mi chyběl třeba Fišerův šimpán nebo cimra, inu zvyk je zvyk. Každopádně některé gagy mě dodnes dokážou přimět k salvě bezuzdného chechotu, jako třeba sekvence s opravářem telefénů. "Opravil jsem váš zvonek aby nezvonil. Je to zdarma."

Druhý film s postavou komisaře Clouseaua, ale první plnohodnotně "clouseauovský". A i když od prvního dílu uplynul pouhý rok, jsou to dva naprosto odlišné kousky. Posun od extrémně nudné statické konverzační pseudokomedie ke ztřeštěné komedii francouzského stylu se suchým britským humorem, je myslím posunem tím správným směrem. Clouseau je tu už ve své obvyklé formě, takže poráží a demoluje nábytek, naráží do zdí, padá z oken, mele nesmysly a leze na nervy svému nadřízenému Dreyfusovi tak silně, že ten se postupně mění v lidskou trosku a několikanásobného vraha. A představí se i zavilec Kato, moje postava v dětství nejoblíbenější. A jelikož mám konečně celou sérii o Růžovém panterovi v originálním znění, tak teprve až teď zjišťuju, že Kato byl celou dobu vlastně Keito! No a ještě nesmím zapomenout na nádhernou úvodní píseň: https://www.youtube.com/watch?v=tH25Baubkew

Že je tzv. diktatura bakaná a e-e, ví dnešní mládež velice dobře, neboť je jim tahle nezpochybnitelná pravda vmasírovávána do hlav od útlého dětství. Hlavně v Německu. A i kdyby někdo ani vlastně nedokázal onu diktaturu přesně definovat, každopádně ví, že je to fuj a parlamentní demokracie je nejlepší, protože to všude říkají a píšou. A kdo třeba byť jen nesměle nadhodí, že takovéhle naivní černo-bílé vidění světa je hodně zjednodušující, protože v některých dobách nebo pro některé národy je ta tzv. diktatura mnohem vhodnější systém, než tzv. demokracie, je fašista a extremista. A extremismus je taky bakanej a e-e. A kdyby o těchhle pravdách přece jen chtěl ještě někdo pochybovat, vyrobí nějaký režimní režisér polopaticky názorný film o tom, jak lehce se může taková dikatura a totalitarismus uchytit i mezi dnešními týnejdžry, od mala masírovanými ''liberálními'' a ''demokratickými'' médii, a jak si na takovou věc musíme neustále dávat pozor. Řeknu vám, nebylo to hezké pokoukání. Nic tak idiotského jsem snad neviděl od dětství, kdy nám komouši pouštěli podobné retardované agitky jak na běžícím pásu, trapností jsem místy skoro umíral. A nejenom že děj je hloupý a předvídatelný až běda, i teatrální herecké výkony a "myšlenkově hluboké" dialogy jsou jak ze zlého snu. Jestli se takovýmhle slabomyslným tendenčním svinstvem nechá opravdu mladá generace oslovovat a jestli bezmyšlenkovitě přijímá "pravdy" prezentované manipulativními médii, tak potěš prso s budoucností naší společnosti, potažmo celé naší západní civilizace.

Obrazy ze života schizoidní sociopatické bisexuálky, dcery schizoidního homosexuálního pedofila. Moji Japonci mě opět nezklamali, jsou... jsou jiní. Možná v tom byla spousta symbolismu a podobenství a jinotajů, ale z mého úhlu pohledu jde "pouze" o solidní divnofilmový bizár, a s tím si bohatě vystačím. A předem varuju, že je to film opravdu pouze pro perverzní a otrlé nátury, já osobně si tedy neumím představit nějaké výrazně horší mučení, než být ve sprše sexuálně zneužívaný vyprsenou dlouhovlasou štíhlou dominantní japonskou kočkou!

Hodně nešťastný rozjezd slavné série s komisařem Clouseauem. Režie se snaží obecného diváka omráčit výpravou, exteriéry, mondénním prostředím z kruhů buržoazní i aristokratické smetánky, ale nebýt následujících dílů tak pochybuju, že by téhle nudné, nezáživné a nevtipné situační konverzačce s většinou trapnými dialogy sedlo na lep tolik hejlů (76%, to jako vážně?). Navíc Sellersova role je tu nevýrazná, upozaděná, jeho postava je spíš rozpačitá než komická, tři čtvrtiny filmu se jen plytce a otravně žvaní, přičemž zápletky jsou poplatné své době a z dnešního pohledu jsou zoufale nezajímavé. Jedna za skvělé úvodní titulky.

(po 1.řadě) Pokud nejste tak jako já přáteli seriálů, vychcanými producenty donekonečna natahovaných a vychcanými scénáristy důkladně vatovaných, pak doporučuju spíš tenhle celovečerák od režisérova jmenovce (náhoda?) https://www.csfd.cz/film/512902-changgowl/komentare/ Ale pokud čas u natahovaných a vyvatovaných seriálů nepovažujete za ztracený a máte na tenhle žánr chuť a hlavně trpělivost, tak musím doporučit tuhle seriálovou verzi, protože filmařina je to kvalitnější, děj je propracovanější a vizuální stránka je naprosto bombastická. A moje čtvrtá je především kvůli nádherným exteriérům a skvostné výpravě. Hlavní rozdíl mezi seriálem a filmem bych stručně popsal tak, že film je svým stylem a atmosférou víc východoasijský, kdežto seriál víc "západní".