Náš vůdce

Opět moc zajímavý snímek, navíc z německé kinematografie. Perfektní ukázka toho, do jaké míry jsme zmanipulovatelní a jak málo k tomu někdy stačí. Tady šlo Rainerovi o experiment, ale netušil a asi ani nedomyslel možné důsledky, které ve finále byly katastrofální. Stačí být dobrým manipulátorem, který umí velmi dobře jednat s lidmi, získat jejich sympatie, být dobrým řečníkem, hrát na city, navíc být svým způsobem charismatický a tak pomalu, ale jistě získává převahu nad ostatními. To všechno bylo skvěle ve Vlně vidět. A taky i fakt, jak je obtížné pro jednotlivce nejít s davem. Pro mně silný zážitek a ta postupná gradace událostí i když kvůli stopáži značně zrychlená, byla výborná. (12.01.2013)

Jeden z dalsich zaujimavych nemeckych filmov podla skutocnej udalosti o tom, co sa moze stat, ked sa ucitel gymnazia rozhodne ukazat ziakom obycajnym jednoduchym testom vznik diktatury. Najprv to zacne nevinne nosenim bielych kosiel do skoly, logami alebo nazvu projektu Vlna. Avsak niektori studenti pod tym rozumeju nieco ine, viac menej v jednote je sila a zacnu sa spravat drzo a povysenecky. Jürgen Vogel zahral ucitela vynikajuco, prva polovicu filmu bola trosku nudna, ale postupne sa to zacalo dramatizovat, teda naberat na obratkach a zaver filmu bol dost sokujuci... 30.04.2008 ______ Jürgen Vogel - (Rainer Wenger) +++ Frederick Lau - (Tim Stoltefuss) +++ Max Riemelt - (Marco) +++ Jennifer Ulrich - (Karo) +++ Christiane Paul - (Anke Wenger) +++ Dennis Gansel - (Martin) +++ Hudba: Heiko Maile +++ (Videl v kine 29.04.2008) +++ (30.04.2008)

Tvář fašismu, tvář samovlády, kterou jsem z vlastní zkušenosti nikdy nepoznal, mi zpočátku připadala v tomto příběhu nemožná a nevěřil jsem tomu, že lze i dnes u tolika lidí v jedné třídě zmanipulovat hierarchii hodnot a zvrátit myšlení. Je to příběh s výraznou fašizující systematičností a bez nadsázky s faktickým obdivem ke kultu osobnosti v postavě učitele. Čím jsou učitelem inspirované metody tak přitažlivé? Když požaduje přísnou kázeň a poslušnost, uniformitu, a také se vzdání všeho co jste doposavad měli rádi? Už to samo je pro mnohé přitažlivé, aby nosili stejný šat, a chtějí se vzdát vlastní identity, aby jim někdo říkal, co mají dělat, a někdo rozhodoval za ně. Koneckonců, pro ty hledače štěstí, které to tak duchovně uchvacuje být v područí nějakého magora a vyhovuje jim vymývání mozků, asi jiné řešení není. Je to taky určitá paralela života, která je ovšem scestná, když se mnoho lidí rozhoduje jak se přizpůsobit světu. V pomyšlení, že je něco takového možné a zjistit, že to jde, je tedy síla. Asi je i možné, že mezi blbosti lidského ducha patří i schopnost nevidět věci nebezpečně zřejmé. Děj se snaží objasnit specifika samovlády v experimentu, který má stále stejnou temnou tvář i když převléká různé stejnokroje. Ani sebelépe bělostnější košile nezakryje její nelidskost. Charakter postav v příběhu se mi zdál malinko zjednodušený a svádí k pochybnostem, že by bezmyšlenkovité uctívání učitele tak lehce probíhalo? Tím nechci snižovat hodnotu filmu, který je nepochybně po mnoha stránkách pozoruhodný a může se také opřít o skvělý výkon hlavního představitele Jürgena Vogela. A konečně poslední postřeh, co tedy zbývá napsat? Film je nadprůměrný, který mě určitě podnítil k zamyšlení o existující hrozbě a je tak trošku alarmující pro dnešní demokracii. (06.03.2009)

Námět, podložený reálným experimentem z Ameriky 60. let, nejspíš nešlo zpracovat výrazně lépe. Přinejmenším v rámci filmů pro mladé, s ambicí rozpoutat diskuzi na středních školách. Klipařský střih, rozdělení do šesti kapitol (dní) a alespoň pár promile vztahy-rozvíjejících dialogů mezi studenty. Nic z toho mi nevadilo tolik jako doslova přestřelený závěr, nabízející efektivní gradaci i za cenu ztráty dosavadní věrohodnosti. Rovněž škoda jen povrchního využití historie země, kde ke všemu dochází. Až na jednu zmínku o německé Třetí říši nejdou tvůrci v rýpání do bolestivé minulosti hloub (neměla-li studentka, která se postaví Vlně, odkazovat k popravené Sophii Schollové). Bráno z opačné strany, film je díky tomu univerzální a lépe vyhovuje globalizovanému („uniformovanému“) světu. K něčemu srovnatelnému může asi vážně dojít kdekoliv. Neboť všichni, obávám se, podvědomě toužíme být vedeni někým navenek zkušenějším a moudřejším. Je to mnohem pohodlnější. A nebezpečnější. 70% Zajímavé komentáře: kiddo, uzzi, wipeout, Martyr (05.11.2008)

Všichni víme, co znamenal fašismus, že pod tímhle slovem se skrývají miliony zavražděných lidských životů. Všichni víme, že tyhle strašný hrůzy začínaly, postupně a nenápadně. Stále větší skupina lidí si začínala hrát na vyvolený, stále větší skupina lidí cítila v jednosti a uniformovanosti obrovskou sílu. Stále větší skupina začínala zasívat strach v mysli lidí. Až nakonec neexistovala už žádná skupina lidí, ale jen vyvolená rasa se samozvaným právem všechny nevyvolené vraždit a terorizovat. Miliony hrobů po celém světě z téhle hrůzy by měly jasně řvát ne, tudu cesta nevede ! A já se ptám ? V jaký žijeme době, když koukám na film, který je přesně o tom co jsem popsal o pár řádků výše a přijde mě tak strašně reálný, samozřejmý a přirozený až naskakuje husí kůže. Proč se nám nechce dívat na hromadný hroby, ale proč necháváme běhat na svobodě lidi co řvou TO ONI, ONI jsou na vině. ONI nám chtějí vzít naši zem, ONI nám chtějí vzít naše štěstí, ONI, ONI, ONI. Někdy mám pocit, že s „ONI jsou teroristi“ a s „ONI jsou bezvěrci“ se sami ženeme tam, na co se tak neradi díváme a při čem se jen nevěřícně ptáme „Jak jsme to mohli dopustit !“ Film Náš vůdce je jedinečný ve své působivosti, adaptaci do dnešní doby a skvělým hereckým výkonům. A já si jen přeji, víc takových filmů a jen houšť a větší kapky do nás všech, dokud to bude potřeba, tedy po celou dobu existence lidí na této planetě. (12.05.2008)