Šandík

Michálek se evidentně snažil navazovat na šedesátá léta a na Formana. Dokládají to jak dlouhé "dokumentární" záběry tak masivní využití neherců. Bohužel, Michálek není forman a především hrabě Kinský v roli hraběte Kinského připomíná svým "hereckým" výkonem ochotníka z horní dolní. Naopak herecké výkony Bolka Polívky, Veroniky Žilkové, Jiřího Pechy či Zity Kabátové v nádherné epizodní roličce jsou doslova skvostné. Skvělé jsou hudba (Michal Dvořák, Radim Hladík) i kamera (Martin Duba). Problematický je scénář. Sám o sobě je místy poněkud zmatený. Navíc využití motivů z Demlova Zapomenutého světla je místy poněkud samoúčelné. Asi by bylo lepší se od Demlovy předlohy v určité chvíli práce na scénáři zcela odstřihnout. Mj. proto, že Demlova situace katolického intelektuála, rebela a outsidera v době první republiky byla zcela jiná než podivný ateismus rozpadajícího se socialismu. Deml hluboce pochyboval o sobě samém, kladl si otázky po své tělesnosti, ale až fanaticky věřil v Boha, Polívkův farář Holý je na tom zcela jinak. Ztrácí víru v Boha a nahrazuje jí péčí o kostel a o své malé stádečko. Přesto se scénáristce podařilo vytvořit rozhodně silný a autenticky působící příběh. Velmi přesné je postižení zvláštně zatuchlých poměrů osmdesátých let, neschopnost komunistických aparátčíků, podivný rozklad společnosti protkané neviditelnými vlivy známostí a osobních přátelství či nenávistí i zoufalý boj farářů o rozpadající se kostely a o udržení bohoslužeb bez toho, že by měli možnost či sílu plnit své základní kněžské a misijní povolání. Ocenit je nutné i snahu netočit komedii, nýbrž vážně míněný film, jehož syrovost a naturalistismus i po více než deseti letech překvapuje. 8/10 Zajímavé komentáře: Marigold, Lima, Pohrobek, velkyvezir

Sergio natočil jenom pět skutečně dobrých filmů. Všechno ostatní bylo jenom zábavným relaxem a pochopitelně i způsobem obživy. Bylo to vědomé rozhodnutí a já si jej za tohle rozhodnutí velmi vážím. Každý z těch pěti filmů je nezapomenutelnou filmovou událostí. Přestože Sergio Leone má nezaměnitelný rukopis, dokáže přijít v každém z těch pěti filmů se zcela originálními prvky a motivy. Nikdy neopakule tentýž nápad byť by byl sebelepší, nikdy nevykrádá sám sebe... K filmu samotnému jenom tři telegrafické postřehy: 1) Je úžasné, jak to všechno cílevědomou prací s citacemi westernové klasiky umně balancuje na hraně parodie, aniž by to byť na vteřinu parodií bylo. 2) Velmi sympatická podvratnost celého filmu, který svým způsobem kritizuje mechanismy jimiž vznikly Spojené státy. Žádná heroická oslava kohokoliv, nýbrž v mezích žánru velmi reálný pohled do americké minulosti. 3) Žádné ze skrytých či zjevných poselství a sdělení nikterak nerozmělňuje formu svrchovaně geniální podívané (a "poslyšené"). Forma a obsah tu nejdou proti sobě, ale vytvářejí skutečně nezapomenutelný celek.

Hodnocení filmu "Hodný, Zlý a ošklivý" je zpravidla plné superlativů. Často se také objevuje oblíbené tvrzení, že jde o nejlepší western všech dob, nebo dokonce veleodvážné tvrzení, že jde o vůbec nejlepší film všech dob. Dalším oblíbeným klišé je tvrzení, že "Hodný, zlý a ošklivý" je ta pravá, srdcem dělaná filmařina, zatímco "Tenkrát na západě" už bylo děláno jen a jen pro prachy... Přiznávám, že když čtu podobná velkohubá prohlášení, mám skoro chuť filmu tu pátou hvězdičku ubrat. Osobně bych totiž se silnými slovy a soudy byl daleko opatrnější... Samozřejmě, že i "Hodný, zlý a ošklivý" podléhal tlaku producentů a na mnoha místech je to znát. Sergio si naštěstí uhájil tvůrčí svobodu, ale zdá se mi, že bez tohoto tlaku by film zřejmě vyzněl syrověji, méně komicky a zábavně. Ostatně, použité válečné scény, poprava zrádce, který si na popraviště donese vlastní rakev, jiný popravený a pro výstrahu přivázaný k pluhu lokomotivy, invalidé v klášteře či v jižanských kasárnách, poházené mrtvoly na válečném poli, to všechno je vlastně notně drastické. Sluší se navíc podotknout, že film vyznívá silně pacifisticky. Válka v něm není ani trochu heroizována, naopak se ve filmu vytrvale poukazuje na její nesmyslnost, a to takovým způsobem, jakým by si to Američan patrně nikdy nedovolil... Pokud jde o tolikrát citovanou výjimečnost filmu, sluší se podotknout, že Sergio zde vytvořil sice velezajímavý filmový výraz, který je ovšem v podstatě slepou uličkou. "Pro hrst dolarů" je silný film, který upoutává mnoha věcmi. Už tam si Sergio vytvořil určitý model, spočívající především v účinném používání kontrastu, v určité nadsázce, v dovedném mixu komična se závažnými tématy, v účinném "dávkování" hudby, ve správném načasování pomocí zadržované akce, atp. Tento svrchovaně stylizovaný, silně nadsazený, artistní výraz ovšem nelze používat donekonečna. Sergio proto musel, chtě nechtě, tyto prvky s každým dalším filmem stupňovat. S každým dalším filmem roste, ruku v ruce, nadsázka a nereálnost. Také komplikovanost příběhů roste film od filmu. Leone se tímto způsobem téměř dostal na hranici kýče, jakkoli ji naštěstí (i v tom spočívá jeho geniálnost) nikdy nepřekročil. Po filmu "Hodný, zlý a ošklivý" už téměř nebylo možné zmíněný výraz dále stupňovat a Sergio proto udělal určitý "úkrok stranou". "Tenkrát na západě" je vybudováno na značně odlišné zápletce, účinkují v něm jiní herci, atd. Ani to ovšem nezabránilo režisérovu autorskému vyčerpání, v němž Sergio na dlouhou dobu víceméně prostě jen produkoval nenáročné westernové komedie a k vážněji míněné práci přikročil až po mnoha letech... "Hodný, zlý a ošklivý" je mimořádný film. Bezesporu patří do "zlatého fondu světové kinematografie". Je to ovšem jenom film, jakkoli výjimečný. Továrna na iluze, pohádka pro dospělé a dospívající, nakadeřené sny o "divokém západě"... Nic méně a nic více, i když to rozhodně není málo... Celkový dojem 100%

O mnoho zajímavější zpracování než onen tolik protěžovaný a přeceňovaný "velkodvojfilm"...

Veselý film z neveselé doby. Jan Werich v něm září, nehledíc k tomu, že poměrně hezky vystihl povahové rysy skutečného Rudolfa II. Některé fóry skvostné, k zulíbání. Škoda, že Werich měl v té pitomé době tak málo příležitostí natáčet filmy, i když na druhou stranu, buďme rádi za to je. Mohlo to být i horší...

První zážitek ze Zvětšeniny je uhrančivá vizualita. Geniální kamera a střih. Až pak, možná až při druhém nebo třetím shlédnutí se začnou v hlavě rojit otázky. Taky možné odpovědi, které však vzápětí spolehlivě vyvrátí odpovědi jiné... Ne, není to lehký a bezstarostný film, přestože bezstarostnost s takovou lehkostí zobrazuje. Co má skutečně cenu? Uražený krk od kytary? Lidský život? Umění? Zdánlivě jenom jakoby mimochodem a bezstarostně se na plátně či ve zvukové stopě mihnou ty nejzávažnější otázky, jimiž si filosofové lámou hlavu dlouhá staletí. Bez odpovědi, jak jinak... jenom s malou nápovědou, která je možná mylná a možná taky ne... Není to bezstarostný film... Těžko se o něm mluví a těžko píše... Takže, asi tak...

Na předloze je žel velmi znát, že ji Hašek psal vysloveně jenom jako "chlebovku" za niž dostane příslušný honorář. K tomu je navíc potřeba přidat ideologický náboj padesátých let, aby člověk pochopil proč je ten film tam slabý. Na druhou stranu zde zdánlivě paradoxně září řada skvělých herců. Vetchý děj jim totiž dal obrovskou možnost zcela volně improvizovat a projevit tak svůj komediální talent, což tento film tahá z šedého průměru. Lepší tři hvězdičky...

Tohle je jeden z mála filmů, na němž bych neměl nutkání změnit ani jediný záběr. Formálně dokonalá záležitost...

"Zabil jsem Einsteina, pánové..." by vůbec nebyl špatný film, kdyby se scénáristé poněkud mírnili ve vytváření absurdností a o fous víc dbali o komediální a hereckou linku. Přesně to, co je tak silné na "Adéle", totiž svrchované komediální herectví všech zúčastněných v čele s pány Kopeckým a Hrušínským, v Einsteinovi poněkud chybí. Přitom herci rozhodně nehrají o mnoho hůř, ale jednoduše nemají tolik příležitostí své herectví rozvinout, neboť jim k tomu neustálá zběsilá "grotesková" akce zkrátka nedává mnoho příležitostí. Příběh je komplikovaný a nepřehledný, postav je v něm "jako na orloji", není zde žádný skutečný záporák a klaďas vlastně taky ne. Čepek jako Einstein je ovšem velmi slušný a Brejchová jako historička Gwen taktéž, zvláště v první polovině filmu, kde ještě není tolik zmíněné zběsilé akce a tvůrci si to tak nějak víc užívají. Samozřejmě je otázka, jak se na celkovém vyznění filmu podepsala ona blbá doba, panující po srpnu 1968, kdy rozhodně nebylo nikomu příliš do smíchu... Celkový dojem: 70% Zajímavé komentáře: sportovec, Radek99

Joea mám o fous radši, ale i tohle je geniální záležitost. Sice to znám prakticky nazpaměť, ale vychutnávám si atmosféru a skvělé herecké výkony, především Rudolfa Hrušínského a Miloše Kopeckého. Škoda toho velmi spartánského DVD prakticky bez bonusů, bez titulkových sad, bez jakékoli snahy... Adéla by si rozhodně zasloužila vymazlené dvoudiskové vydání plné bonusů, s titulky ve všech světových jazycích atd, atp.... 95%