kow

Syn stájníka z hřebčince Adam (výtečný V. Dlouhý v chlapecké roli) touží pomáhat tatínkovi v krocení vzpurných koní, místo toho se však musí vyrovnat s obrnou, po níž mu zůstane jedna noha zchromlá. K. Kachyňa ve vrcholné formě (souběžně točil Ucho) vytvořil film sice trochu rozvláčný, svým pozitivním optimismem a jemným humorem však mohl ve své době jinotajně přinášet tolik potřebnou naději. Ta spolu s mistrovsky stavěnými sekvencemi (úvodní němý obraz chlapcových pokusů o únik z domu, hubování maminky u ohrady, zdvihání bonbonů z vozíku) a tradičně kongeniální hudbou Z. Lišky tvoří základní složky výborného snímku.

Petras (J. Melkovič) se po nehodě v zimní krajině rozpomíná na zmizelé mládí, v němž byl s Plukovníkem jedním ze dvou mužů krásné Rity (O. Schoberová) a otcem jejího syna na odlehlém venkovském sídle. Jejich tehdejší bizarní příhody plné živočišné surreálné grotesknosti se prolínají se studenou současností, v níž jsou lákáni na podivnou archu vyhlašující sebe sama za jediný prostředek spásy. Výrazné alegorické podobenství o totalitě zůstalo začátkem normalizace rozpracováno, jeho porevoluční dokončení jistou doslovností (archa) a spektakulárností (průvod osvobozených národů) svědčí o režisérově tvůrčím vývoji.

Dcera (T. Vilhelmová) asi nezaměstnaných rodičů (S. Stašová a výtečný B. Polívka) z mosteckého paneláku má odletět za přítelem do Ameriky, zůstane však doma, aby se spolu s kamarádem (P. Liška v šarži poctivého nesmělce) postarala o děti kamarádky a alkoholičky (A. Geislerová) náhle převezené do léčebny. Film překvapivě jakoby z hřebejkovské školy je 7 Českými lvy přeceněn, neb má sice výtečné herecké výkony, ale i scénář plný nevěrohodností (nulová reakce úřadů na opuštěné děti, nepravděpodobný vztah ženatého podnikatele M. Daniela s Dášou), což je v žánru realisticko-psychologického sociálního dramatu na pováženou. A reálné týrání představitelů dětských rolí je svinstvo (scéna rozlití šťávy při hře)!