Tsunami_X

Chlapské nechtěné dobrodružství, jehož hlavním kladem je precizní kamera v kombinaci s výtečně budovaným napětím a dobří herečtí představitelé. Scénář je silný zejména ve své první polovině, při kterém dotyční cedí dvojsmyslné a chytré dialogy jako na běžícím pásu. Druhá půlka sází spíše na strhující akci, při které se vlastně paradoxně nic neděje a závěrečné přehodnocování. To, spolu s dohrou, překvapivě nestrhává nic z dramatičnosti a zbavuje se častého syndromu šlápnutí vedle a zbytečné nastavované kaše. Ona kultovní scéna znásilnění nestojí prakticky za řeč, narozdíl od strhující kytarové brnkačky na počátku. Snímek, který dokládá ono známé tvrzení, že v jednoduchosti tkví síla.

Video podívaná bez špetky režijní a scénáristické invence či osobitosti bazíruje na slavném jméně (pochopitelně zcela neprávem) a divákovi se snaží nabídnout poněkud omletý mix akce, špatných hereckých výkonů a stupidního příběhu. Zpočátku to sice ještě díky několika zajímavým gore efektům a efektní přehlídce podříznutých krků vypadá slibně, ovšem již po několika minutách nastupuje ona tupá a bohužel velmi častá příběhová bezmocnost. V té se hrdinové vždy někam vydají, někoho zabijí a něco vyřeší, aby se od této epizodky odpíchli zase o něco dál. Herci jsou příšerní a nechtěně komičtí, stejně jako kamera a její pokusy o zajímavé úhly. Film na který člověk po dvou hodinách zapomene, ovšem scéna, při které zkušený lovec upírů po probuzení zjistí, že vedle něj na liduprázdné poušti sedí krásná dívka a místo toho, aby mu dokleplo že asi nepůjde o živé stvoření se pokusí si to s ní rozdat, tak ta je vpravdě nezapomenutelná.

Nadprůměrné gore a ucházející masky jsou zřejmě jedinými důvody ke sledování tohoto trashe, který je nadmíru zmateně sestříhán a i v dost primitivním ději se člověk chvílemi ztrácí, zejména co se týče geografické orientace. Ztotožnění s postavami je zde dotaženo do naprosté absurdity z toho důvodu, že herci kteří by nám mohli být sympatičtí svými výkony či jednáním, zde představují postavy, které nejsou schopné za ¾ celého snímku pochopit, že Zombie se musí střelit do hlavy. Něco tak tupého se jen tak nevidí a vzhledem k tomu, že scénárista na mnoha místech nevěděl, jak se dotyčných /hrdinů/ zbavit, se ve valné většině dá pochopit, proč postavy běží smrti vstříc s otevřenou náruči. Toto chování je nesmírně iritující a když mu navíc zdatně sekundují rádoby dokumentární prostřihy, viditelně z jiných filmů, divák přestává mít chuť otrocké putování partičky vojáků s několika civilisty sledovat. Odvážlivcům a vytrvalcům kteří vydrží až do konce bude nabídnuto efektní vytržení jazyka a bláboly o ekonomicko/ekologických dopadech, se kterými musí bojovat zaostalé země.

Sériový výlisek bez dechu, který je otravný svou podprůměrností a urážlivý svou nevypointovaností. Scénář je bohužel dělán na koleně a stejně tak proběhl i casting, který se zaměřil na mladé, krásné, nevýrazné a ve větší míře i neznámé herce. Podivné vystupňování pak navnazuje k něčemu, co nepřijde a divák je tak zmaten, otráven a znechucen. Standard s pocitem promrhaného času a zbytečné mrhání finančními prostředky.

Prsatá dozorkyně a mučitelka Ilsa se protentokrát přesunula mezi písečné duny a kokosové palmy, aby zde sloužila chlípnému šejkovi, jehož jediným zájmem je kvalitní sex s pěknými děvčaty ze všech koutů světa. Pásy cudnosti se střídají s nahými naolejovanými těly a mučením. Vzniká tak interesantní mix soft porna, kombinovaného s prvky horroru a akční podívané. Pokud se na plátně pouze někdo mučí, či dotyční souloží, není pro kameramana a střihače problém udržet přístroj na adekvátní kvalitativní úrovni. Ovšem když se děj posune k akčním scénám, je až nepochopitelné, na jakou zmatenost se může vizuální stránka přetransformovat. Naštěstí se film nebere vážně a nesnaží se o nějaké triviální, rozuměj hluboké, poselství a pokud na něj bude divák pohlížet jako na zajímavou ukázku kultovního dobového snímku, nemůže být zklamán.

Zábavná absurdita o muži, který si chce užít volný den na pláži a situace není tak růžová, jak by se na první pohled mohlo zdát. Všechno je totiž hrozně nafouknuté...obtížně sehnatelný snímek obdržel v roce 1962 Oscara.

Neskutečně utahaný brak o zmutovaném novorozenci, který si proklestí cestu z porodního sálu rovnou do městských ulic, aby zde vraždil bezbranné kolemjdoucí, za pomoci svých ostrých zubů. Jediným pozitivem, a i tak dosti chabým, je vcelku zajímavá hudba Bernarda Herrmana, ovšem zbytek je sterilní až běda. Onen mýtický mutant se prakticky ani jednou nedostane do záběru a místo akčních či krvavých scén tak sledujeme spíše tupě načrtnuté náznaky mordů, které jsou jeden jako druhý. Přehrávající herci jsou zralí na okamžité vypovězení smluv a televizní vzezření jim v žádném případě nehraje k dobru. Zoufale nudná, banální a iritující podívaná, která je ve výsledku naprostou ztrátou času.

Zmatený patvar, který osciluje mezi akční demencí osmdesátých let, vyprávěnkou o zhoubném vlivu atomové energie a bojem o přežití v městě zamořeném nemrtvými. Šílené tempo se prolíná s neustálými změnami prostředí a alespoň díky této kombinaci nemá divák možnost výrazněji se nudit. Bohužel pokud už se podaří vybudovat ucházející atmosféru, vše jde okamžitě do kytek, díky neskutečně špatným maskám a nedomyšlenostem ve scénáři. Nemrtví sají krev jako upíří, pohybují se rychleji než v novém Úsvitu mrtvých, umí pilotovat letadla a bojují zásadně klacky, kameny a primitivními nástroji. Zobrazované násilí je na velmi špatné úrovni. Krev sice stříká proudem, ovšem o nějakém větším masakru se nedá mluvit ani při nejlepší vůli. Pointa z říše snů pak podtrhuje celkovou nejednotu a zmatenost filmu, který ani sám neví, kam by chtěl patřit.

Ženy od hluboké řeky byly svého času zakázány v jednatřiceti státech a i dnes se nejedná o snímek, na který byste mohli narazit ve večerním programu televizních stanic. Po jeho zhlédnutí mohu konstatovat, že pojmy jako primitivismus, sadismus a zejména buranství zde dostávají nový rozměr. Prvoplánové masakry nebohých zvířat se dají vzhledem k dobovým kontextům a praktikám ještě pochopit, nejsou však omluvitelné, ovšem myšlenky, které se nám Lenzi snaží podsouvat působí více než urážlivým dojmem. Technická stránka je extrémně ubohá. Kameraman absolutně nechápal co a kde se děje, vedení herců neexistuje a o prvcích, jako jsou střih či svícení, se nedá mluvit ani se zavřenýma očima. To vše se kloubí s naprosto absurdním příběhem a scénářem, jehož jedinou funkcí je posouvat děj od jednoho brutálního výjevu k druhému. Osobně nemám problém s detailním zobrazováním násilí ani diletantskou technickou stránkou. Neskutečně mi však vadí, že se nám autoři prostřednictvím postav snaží vštěpovat jakési bláboly a úvahy. Takovéto umělé povyšování celku je krajně stupidní, nepřístojné a odporné. Ve chvílích, kdy se Lenzi snaží posunout stereotypní gore někam dále, míra urážlivosti stoupá geometrickou řadou. Jako studijní materiál je to poměrně fascinující produkt, jako samostatný film ubohý brak. Absurdnost a buranství v plné síle.

Brilantní styl s městským odérem, podmanivým tempem a opětovný důkaz, že ve Velké Británii zvládají tenhle subžánr (?) nejlépe. Figurky fungují, stejně jako komplikované proplétání osudů několika hrdinů a i ten černý humor, kterého je vpravdě poskrovnu, cloumá s bránicí nad očekávání dobře. Vzhledem k obsazení režisérského postu se nedá vyhnout parafrázování jednoho kultu „Vždy jsou dva – mistr a žák“. Otázkou je, jak to bude vypadat za pár let, protože tohle je opravdu silný nášlap...9/10