jjoplin

Pokud očekáváte jen náznak Marvelovky (i když jakési spojení se na konci objeví), pak rychle přelaďte jinam. A spojnicí je samozřejmě hlavní postava Jokera - nedokázala jsem si představit, že by se kdokoliv mohl přiblížit životnímu výkonu Heatha Ledgera, ale Phoenix dokazuje, že řada nominací i ocenění, včetně Oskara za tento film, není náhodou. A tady končí Marvel a začíná tvrdá realita v celé své pravdivosti -přehlížené psychické a fyzické týrání v dětství, naprosto ubohá zdravotní péče (pokud vůbec nějaká), temná anonymita, podlost a křivda, sociální odloučení a lhostejnost okolí - prostě dokonalá živná půda pro zrod vraždícího psychopata. A o tom je film Joker. Nikoliv o zrodu hrdiny či antihrdiny z paperbacků. Je o stavu věcí, o společnosti, která svým postojem a prostředky napomáhá rozhodovat, na kterou stranu ostří se jedinec přikloní. A ačkoliv filmový obraz společnosti se přece jen té naší nepodobá na 100% (alespoň zdravotní péči, ač se to někomu nemusí líbit, máme přece jen lepší) a jen málo psychopatů se stane vraždící stvůrou, tak jsme to i my a právě my, kdo tvoří tuto společnost. A to nám Phillips se Silverem v Jokerovi mistrně ukazují.