Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenze (144)

plakát

Sono Bisque Doll wa koi o suru (2022) (seriál) 

V tomto případě bude nejvíc záležet na tom, jak stravitelný bude pro diváka hlavní pár. Podle všeho většině lidí to nevadí, a to je vlastně OK, ale mě jak Gojou, tak Marin prostě neskutečně iritují a pokud je v podstatě celá věc romantická komedie zaměřená na ten hlavní pár, jde o nepřekonatelný problém. Takže na tom to pak celé padá. Nepomáhá ani to, že mě cosplay nezajímá a tohle anime nedělá vůbec nic pro to, aby můj názor změnilo. Posledním hřebíkem do rakve je pak spousta fanservisu; ten mi sice teoreticky nevadí, ale pokud je natolik základní a přízemní a zbytek anime je nezajímavý, jen to umocňuje celkový negativní dojem. Basic anime for basic bitches, 4+/10.

plakát

Sabikui Bisco (2022) (seriál) 

Nejsilnější stránou Sabikui Bisco je smysl pro styl, a graficky působivý opening. Jinak se zprvu zdá, že půjde o další Sakugan; celé to kazí hlavní problém LN adaptací - rozvláčné tempo a moc slov a expozice, do té míry, že jsem to chtěl kolem třetí epizody dropnout. Nakonec to ale tak hrozné není; svoji brázdu si nakonec najde, a i když by to mohlo být lepší, kouká se na to celkem dobře. A pokud někdo dělá epizodu, která se celá skládá z monologu hlavního záporáka, nejde udělat nic lepšího, než aby záporáka mluvil Kenjiro Tsuda; 6/10.

plakát

Ósama Ranking (2021) (seriál) 

Ousama Ranking má sice spoustu potenciálu a působivou animaci, nicméně všechno kazí poslední arc, kde to všechno jde do kopru, primárně kvůli špatnému tempu, sekundárně kvůli obsahu, který už to prostě nezvládá a rozpadá se pod svojí váhou. Tohle je jedna z těch raritních věcí, které svoji backstory umí lépe než samotnou story, a kde protagonisté příběhu jsou tou slabší částí. Celý poslední arc se stojí na nádvoří a v podstatě nic se neděje; samotný závěr pak sice mohl být horší, ale i tak je to pouze průměr. První polovina (silných) 8/10, celkově pak těch nejslabších 7/10.

plakát

Akebi-čan no sailor fuku (2022) (seriál) 

Natřikrát destilovaný iyashikei, který rozpouští jakoukoliv souvislost mezi kvalitou a narativem a místo toho do popředí dává až trochu zdánlivě voyeuristickou pozornost k detailu, což je pak v podstatě celé anime. To bude pro spoustu lidí kontroverzní a pro některé nepřekonatelný problém, nicméně ono tady v podstatě nic objektivně škodlivého není a fanservis tam vidí jen ten, kdo jej tam chce vidět; Akebi-chan no sailor-fuku je nádherně atmosférická a uklidňující záležitost, skoro každá epizoda je perla sama o sobě, a produkčně jde zdaleka o to nejlepší co tento rok vyjde, s neskutečným standardem animace ve skoro každé epizodě, což je o to více působivé, protože studio CloverWorks dělalo tuto sezónu naráz na třech anime. Nemá to sice takovou hloubku jako třeba Shoujo Shuumatsu Ryokou, ale záleží opravdu na tom? 10-/10

plakát

Gjakuten sekai no denči šódžo (2021) (seriál) 

Nezní to sice jako nic moc, a nic moc to taky ani není, ale v praxi je to podstatně zábavnější než to zní. Většinu času to celkem dobře vypadá (kromě dost levné epizody 11), má to nízké ambice, ale daří se tomu jich dosáhnout, na čemž ve výsledku záleží nejvíc - a jako komedie to funguje častěji než ne, najdou se celkem kvalitní gagy a utahování si z otaku kultury tady funguje, protože to není až tak otravně samolibé, jak žánrově přilehlé věci často bývají. Tempo občas drhne, ale většina epizod docela utíká. Ve výsledku je to takový klasický sezónní nadprůměr, na který si člověk sice za pár měsíců moc nevzpomene, ale ztráta času to není - slabší 6/10.

plakát

Senpai ga uzai kóhai no hanaši (2021) (seriál) 

Na tomhle je nejvíc působivé, jak dobře to v praxi funguje. Originální na tom totiž není vůbec nic - a tím myslím vůbec nic - najde se tu úplně každý stereotyp žánrově příbuzných anime, a seriál je dávkuje tak expertně, že se to skoro zdá být záměrem. Ve výsledku jde o jedno z nejmíň originálních anime co si za poslední dobu pamatuju, ale zároveň to nedělá v podstatě vůbec nic špatně - prostě takový anime fast food hamburger. Jinak je to neškodné, poklidné, bezkonfliktní a skoro každý je tam sympatický, včetně obou hlavních dvojic; kouká se na to určitě dobře, a buď autor mangy, nebo někdo v produkční komisi je (minimálně podle výběru endcards na konci; začíná to Yomem, a to zdaleka není všechno) tajně mužem kultury, takže za mě 7/10 - tyhle banální věci obvykle dostávají 6, ale tohle paradoxně není ten obvyklý případ.

plakát

Takt Op. Destiny (2021) (seriál) 

Takt Op. Destiny je jasnou ukázkou, proč nejde prostě vzít pár věcí z jiných anime, slepit je dohromady, a čekat že to bude automaticky fungovat. Celé je to hrozně líné a je úplně jasné, že jde jen o reklamu na gacha hru, a nezachraňuje to ani kvalitní produkce (přitom akční scény jsou tu občas luxusní a perfektně animované). To samé, ale podstatně lepší, divák dostane třeba ve Fate/Stay Night, klidně i v původní adaptaci od Studia DEEN; tohle je fakt bída. 3/10, za animaci a občas režii 4-/10.

plakát

Sakugan!! (2021) (seriál) 

Hm, v tomhle případě je trochu těžké hodnotit. Sakugan má obrovský problém, tj. tempo je úplně mimo, a v závěrečné epizodě se ukazuje jasně proč - jde o knižní adaptaci a závěrečný bod byl předem dán. Jenže tenhle přístup je problematický v tom, že absolutně není dostatek materiálu na zaplnění celé sezóny seriálu, takže většina epizod je naprostá ztráta času - v určitém bodě je prostě nutné se rozhodnout, jestli mít nějaký specifický děj, nebo jestli být čistě epizodickým seriálem; v tom druhém případě je naprosto nutné, aby epizody fungovaly samostatně a byly podstatně lepší než tady (a většinou jsou třeba postavy, které nejsou takové nic jak tady), což nejsou, a v tom prvním případě epizodický obsah jen rozhazuje tempo celé záležitosti a mate diváka. Sakugan má takový polovičatý přístup někde mezi, a je to obrovská škoda. Ten opravdový děj co tu je je celkem zajímavý, a je to doprovázeno velmi dobrou animací a výtvarným zpracovnáním, ale obrovské množství z většiny zbytečného filleru to sráží dolů - tohle měl být film. 5+/10

plakát

Cuki to Laika to Nosferatu (2021) (seriál) 

Obrovské plus je v tomto případě fakt, že seriál dobře zná své priority a nelpí (jak je pro LN podobného tématu typické) na tech/vojenské onanii zdaleka tolik, jak by si člověk normálně myslel; SSSR padesátých let a s tím spojené téma raných letů do vesmíru tomu poskytují určitý styl a náladu/romantiku, a reference na tehdejší reálné události a dobovou techniku jsou tu perfektně zakomponované tak, aby to dávalo smysl, ale zároveň aby to neodvádělo pozornost od toho, na čem ve výsledku opravdu záleží - tj. hlavním páru a do menší míry (ale občas překvapivě dost) těm kolem nich. Nefunguje to sice úplně vždycky (hlavně závěr mohl být lepší, ale nějak to skončit museli, LN samozřejmě pokračuje), ale hlavně v druhé polovině se najdou epizody patřící k tomu nejlepšímu z této sezóny. Produkčně o žádný klenot nejde, ale má to styl a volby jako Megumi Hayashibara a ALI PROJECT jsou velice dobré, a podtrhují celkový zvláštní styl a témata. Škoda slabšího závěru, ale můj názor to nějak podstatně neovlivnilo, slabší 8/10.

plakát

Isekai šokudó - Season 2 (2021) (série) 

Na tohle pokračování jsem se těšil, a určitě nezklamalo - je to v podstatě všechno co od tohohle seriálu chci, a navíc k tomu s podstatně lepší animací. A poslední dvě epizody mi připomněly, proč jsem první řadě dal 8/10.