Jan.Kanak

Ve filmu měla být scéna, kdy se RoboCopovi (Peter Weller) odloupne z hlavy jeho organická tvář a objeví se pod ní kovová lebka, ne nepodobná lebce kyborga T-800 (Arnold Schwarzenegger) z filmu Terminátor (1984).

Když se v podzemní garáži v Cadillacu snaží Kyle Reese (Michael Biehn) urazit brokovnicí klíčky u zapalování, tak mu na brokovnici chybí spoušť (jazýček).

Když sovětští vojáci obléhají letadlo, jsou vyzbrojeni americkými útočnými puškami M16. To ale nedává smysl, protože je nikdy ve výzbroji neměli. Správně by měly mít AK-47.

Sovětské stíhačky ve filmu ztvárnily americké stroje North American F-100C Super Sabre.

Film, který sledují Hercule Poirot (David Suchet), kapitán Hastings (Hugh Fraser) a inspektor Japp (Philip Jackson), je 'G' men z roku 1935.

Kačer, který se vylíhl z vajíčka, měl v celé karikatuře knír a nacistický znak, což naznačuje, že tato postava symbolizovala Adolfa Hitlera. Černý houser, který se stal kačeřím souputníkem, má otevřený italský přízvuk a na konci jedné z jeho řečí bylo slyšet kuřátko, jak několikrát křičící: „Duce,“ což naznačuje, že tento houser je Benito Mussolini. Druhý kačer využívá vlajku Japonské říše a otevřeně zpívá skutečnou píseň „The Japanese Sandman“. Pravděpodobně to má být Hideki Tojo (japonský diktátor, generál japonské císařské armády a válečný zločinec) soudě podle vojenského klobouku, který má na hlavě. Obvykle je však mylně identifikován jako Hirohito. Černý kačer může být odkazem na Rommela, protože také pocházel z jižního Německa a mluvil s přízvukem, ale může také souviset s tím, jak byli Afroameričané v té době na jihu Spojených států obrovskou demografickou skupinou. Králík s knírem je zase karikatura Josifa Stalina.

Klip je sestaven z filmů Cesta na Měsíc (1902), Cesta do nemožna (1904), The Automatic Motorist (1911) a L'éclipse du soleil en pleine lune (1907).

Císařský režim na Marsu a hlavně sám císař jsou parodií na Sovětský svaz a hlavně na jeho vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina a jeho režim z let 1924–1953.

Když během promítání Charlie Chaplin maluje, tak chlapovi se sudem potřísní kromě tváře i rukávy a nohavice. Když pak Chaplin chlapa vykopne, tak má rukávy a nohavice čisté, zato má ale víc zamazaný límec.

V pohádce všichni jezdí na koních nebo v kočárech, ale když se promítá film s Charlie Chaplinem, tak tam jezdí už i auta.

Letadlo, kterým se zločinci pokoušejí uprchnout, je typ Stampe SV.4C. Stejný typ letadla se objevil i ve filmech Mumie (1999) a (jako německý stroj) v Indiana Jones a Poslední křížová výprava (1989).

Letadlo zobrazené ve filmu je Douglas C-47B Dakota 4. V románu je ovšem typ letadla Handley Page HP42.

Na film velmi volně navazuje komiks od Dark Horse "Aliens versus Predator versus The Terminator", který spojuje "vesmíry" sérií Vetřelec, Predátor a Terminátor. Odehrává se krátce po tomto filmu a popisuje boj, v němž jsou Ripley 8, androidka Call a parta žoldáků nuceni bojovat nejen proti vetřelcům, ale i proti predátorům, terminátorům a novým supervojákům, kteří jsou kříženci vetřelce a terminátora. Závěrečný boj mezi Ripley 8 a posledním terminátorem (v němž se oba vzájemně zabijí) jsou odkazem na Sigourney Weaver a Arnolda Schwarzeneggera, kteří ve zmíněných sériích ztvárnili významné role.

Ústřední téma v RoboCopovi se týká korporátní moci. Scenárista Michael Miner věřil, že Detroit je město zničené americkými korporacemi. Miner, samozvaný hippie, který vyrůstal v době skandálu Watergate a války ve Vietnamu, byl kritický k pro-obchodní politice prezidenta Ronalda Reagana. Novinářka Rita Kempley uvedla, že Detroit vytvořený scenáristy Neumeierem a Minerem je sužován znásilňováním a zločinem a „Reaganomika“ (Reaganova politika) se v něm zvrtla. Novinář Drew Taylor popisuje film jako vyobrazení nespoutaného kapitalismu politiky Reaganovy éry, která byla tzv. „brutálně realizována“. Korporace tu vedou doslova válku a policie se stává entitou řízenou ziskem. Miner řekl, že nekontrolovatelná kriminalita je zvláště obavou republikánů a pravice. Film RoboCop však svádí vinu na drogy a privatizaci veřejných služeb, jako jsou nemocnice, věznice a policie. Dave Kehr napsal, že film zobrazuje gentrifikaci a kriminalitu jako ekvivalenty. Kritika politiky Reaganovy éry byla ve scénáři, ale Verhoeven osobně nerozuměl městské politice, jako je privatizace věznic. "Starého muže" (Dan O'Herlihy) považoval za člověka morálně správného, ale ignorujícího chyby, které se kolem něj děly, což z něj dělalo spoluviníka. Přesto mu dal spásné rysy, aby si zachoval pocit naděje. Peter Weller (RoboCop) prohlásil, že tzv. "trickle-down economics" (obhajující snížení daní velkým a bohatým firmám a jednotlivcům), kterou zastával Reagan, byla pouze snůška "keců" a nefungovala dostatečně rychle pro ty, kteří ji potřebovali.

Dinosauři, kteří jsou ve filmu vidět, vypadají jako: Apatosaurus, Tyranosaurus, Rhamphorhynchus, Dimetrodon, Styracosaurus a Pteranodon.

Tento film není prvním filmem, kde byl zfilmován Vernův román „Na kometě“. Tím prvním je film Valley of the Dragons z roku 1961. Nutno ale dodat, že tento film byl ovlivněn filmy One Million BC (1940), King Dinosaur (1955), Cat-Women of the Moon (1953) a Rodan (1956). Ještě zbývá dodat, že samotný Vernův román nebyl v USA do té doby publikován kvůli antisemitismu.

Ve filmu není vysvětleno, jak se na kometu dostali dinosauři. Možná se kometa přiblížila k Zemi už dříve a nabrala je při prvním doteku. Také je možné, že se dinosauři na kometě vyvinuli evolučně, ale v tom případě by měli mimozemský původ. Ve filmu jsou také nepřímo zmíněni mimozemšťané. Když se totiž kometa přiblíží k Marsu, podívá se Hector Servadac (Emil Horváth ml.) do dalekohledu a říká: „Zdá se, že je tam civilizace vybudovaná rukama rozumných bytostí.“ Dalším filmem Karla Zemana, kde se vyskytují mimozemšťané (tentokrát ovšem ne skuteční), je Baron Prášil (1961), kde právě Baron Prášil a jeho přátelé považují kosmonauta Toníka za Měsíčňana. Zajímavé je, že jedním z možných Toníkových domovů je zmíněn právě Mars.

Ve filmu se defacto cestuje časem (což by s touto tématikou byl po Cestě do pravěku druhý film Karla Zemana), protože tu máme: vesmírné lodě s astronautem Toníkem z 20. nebo možná 21. století, Verneovy kosmonauty z 19. století, Cyrana z Bergeracu ze 17. století a samozřejmě Barona Prášila z 18. století, kde se odehrává i zbytek filmu. Toník mluví pořád o vědě a technice, vypráví princezně Biance moderní pohádku o letu na Měsíc a že vlastně přišel z budoucnosti potvrdí i sám Baron Prášil v rozhovoru s generálem EleMele: „Možná že přišel ze světa, kde něco takového (cestování pod vodou a na Měsíc) už je zcela normální.“

Film je složen z grotesek Pluto's Christmas Tree (1952), Mickeyho vánoční koleda (1983), Donald On Ice (1999) a The Nutcracker (1999).

Film je sestaven z grotesek Osamělí duchové (1937), Kačer Donald a gorila (1944), Kouzelný Halloween (1952), Mickey's Mechanical House (1999), How to Haunt a House (1999), Dance of the Goofys (1999), Donald's Halloween Scare (2000) a Hansel and Gretel (1999).