major.warren

Doba ledová je jeden ze základních filmových kamenů mé osoby. Poslední dobou si pouštím filmy, na kterých jsem vyrůstal, a které mě do světa filmu zasvětili. Mám totiž pocit, že poslední dva až tři roky se soustředím a příliš upozorňuji na pro mě nové či novější snímky, a na starou "rodinnou" klasiku (viz. animáky, Bond, westerny), nějak zapomínám. Doba ledová je jedním z mých nejoblíbenějších filmů a asi žádný jiný animák mě nedostal do takového ohromení jako právě tenhle. Všechny díly jsou skvělé. Já vyrůstal na jedničce a dvojce, trojka byla můj první kino zážitek v životě, pak jsem jí dlouho neviděl, a dostal čtyřku, která je též skvělá a pak se vrátil ke trojce, a pak přišla pětka. Složité, ale je to tak:-). Dodnes jsem uchvácen úvodní scénou, kdy Scat dopadne z výše na tuhou zem, postaví se a náhle ho zašlápne mohutná noha mamuta. Scat je jen jedním z hromady mých zvířecích hrdinů. V první řadě je tu Manny. To je základ mých filmových postav. Osamělý, tajemný, trochu nerudný, ale dobrácky mamut s podivnou minulostí. Pak Sid, to je druhý kámen. Dobrácky lenochod, kterého nikdo nechce a zakončíme to Diegem, který bojuje tak nějak sám se sebou. Plus úchvatný příběh, který až dojme k slzám. Saldanha s Wedgem natočili vynikající film, který tu bude pro všechny tu bude kultem pro všechny děti navždy. Originální, chytrý, důmyslný, a lidský, ba ohromný. Například sekvence, kdy jde Manny proti dvěma nosorožcům je úchvatná. Sid je perfektní postava a Diego správný mručoun. Skoro až s údivem si člověk řekne, jak se tihle tři můžou dát dohromady. A příběh je tu. Tři zvířata jdou vrátit člověka v době ledové. To je nádherný základ pro další díly:-). Animace je výborná a hudba Davida Newmana filmu dodává neskutečné kouzlo. Nejvíce pronikne ve scéně, kdy Manny stojí před pomalovanou zdí v jeskyni a poté v samotném finále. Pro mě navždy jeden z nejdůležitějších snímků, který vždycky vyzdvihnu. A nebudu mu ani dávat nějaká procenta. Prostě nejlepší možné hodnocení. Přenádherný snímek, který měl získat Oscara. Nejlepší scéna je klouzačka a nejsilnější pak boj s nosorožci a finále.

Casino je Scorseseho strhující příběh na pozadí kriminality Las Vegas, ale je příliš rozsáhlé. Neškodí mu ani tak forma vyprávění, mísící se s komentováním z pohledu De Nira a Pesciho, jako jeho rozsáhlost. Kdyby byl snímek zkrácen o půl hodiny, prospělo by to, ale Scorsese si s dlouhými filmy poradit vždy uměl. Casino není klasická gangsterka, ale úspěšně a stylově navazuje na předchozí Scorseseho Mafiány a ostatní krimi snímky a zároveň se zde znovu sešli Scorsese a italský autor Nicholas Pileggi, a znovu společně využili potenciál skutečného příběhu, obměnili jména a vrhli se na to. Režijně se Martinu Scorsesemu nedá nic vytknout. Jako vždy používá svůj autorský styl vyprávění, skvěle pracuje s vizuálem a hudbou, perfektně vede herce a příběh vypráví zajímavou formou. Největší škoda je obsah scénáře. Příběh sám je hodně strhující a osobní, a ještě podložen neutichajícím násilím a nelegalitou. Osobně jsem vlastně čekal úplně jiný film, nebo lépe řečeno zcela jinou formu a obsah. První hodina je hodně dlouhým rozjezdem, který však De Niro s Pescim perfektně komentují a zasvětí nás do podniku Casina. Druhá hodina, kde dojde ke zvratům s Rothsteinovou ženou Ginger je dobrá, ale příliš zdlouhavá a rozsáhlá. A poslední třetí část je doslova epická. Nabere rychlost a nepustí dokud v titulcích nezačne znít Delerueova úžasná hudba. Nejde o klasickou gangsterku. To je hlavní, s čím se musí počítat. Násilí a kriminalita v podání Scorseseho režie je zde jako vždy neskutečné. Ale osobní pohled snímku o zradě, přátelství a penězích přinesou až herci. Robert De Niro je jako vždy výborný. Jeho Sam "Ace" Rothstein je nejkladnější postavou snímku a stejně taky i svou lidskostí a touze po lásce k neméně skvělé Sharon Stone, jež Ginger zahrála výtečně. Její počáteční půvabné sekvence, kde díky svému šarmu a eleganci diváka odzbrojí, se náhle změní v drsnou manželskou krizi, zradu a touhu po penězích zakončenou tvrdým zásahem policie. Ale snímek netáhne ani jeden z aktérů. Herecky vévodí Joe Pesci coby Nicky Santora, který tentokrát De Nira herecky přebil. K jeho výkonu se nedá dodat vůbec nic. Jeho monology a dialogy podložené skvělým Prágrovým dabingem jsou nezapomenutelné a Nicky je výtečně napsaná postava a opravdový mafián. A není divu, že skončí špatně, protože divák katastrofu cítí od chvíle, kdy se na scénách objeví dvě postavy. James Woods coby Gingerin bývalý pasák, a italský obchod, coby jedna velká postava, otočí příběh naruby. Robert Richardson se Scorseseho náhledem na vizualitu skvěle ladí, a jeho dlouhé rozsáhlé záběry na Nevadskou poušť a důkladné sekvence v casinu, kde si všímá nejrůznějších detailů jsou nezapomenutelné. Stejně tak výběr hudby velmi ujde. Kostýmy a drahá výprava dotváří celkový obraz boháčského života, o kterém divák neví, zda by chtěl takový život mít ve skutečnosti, či ne. Martin Scorsese je velký režisér a Casinem si rozhodně ostudu neudělal. Jeho rukopis je cítit každým záběrem. Některé scény jsou vyloženě navíc, ale zase dotváří atmosféru, především v osobním příběhu De Nira a Stoneové, a dá se pochopit, že režisér jako je Scorsese měl důvod je ve snímku ponechat. Ale obsah je napsán až tak rozsáhle, že i scény, které tam vyloženě patří, by divák raději vynechal a nezbavuje se pocitu, koukat na čas. Mám pocit, že když bychom se podívali na Leoneho Tenkrát v Americe a na Casino, Leonův snímek vám uteče rychleji. Ale Casino je stejně jako jeho film silně osobní podívanou s výtečnou atmosférou a vyjádřením. U mě 75% a pěkné čtyři hvězdičky. Nejlepší scény jsou dle mě ty finální.

Medvídek, i přes své dosti rozporuplné hodnocení zůstává jedním z mých nejoblíbenějších českých filmů. Znám ho asi od stejné doby, co Pelíšky a prostě mě to jednou chytlo až už nepustilo. Hřebejk zde ještě pořád drží určité režijní kvality a i Jarchovského scénář stojí za to. Poetický název bohužel přebývá tragikomický obsah, a forma, ale rozhodně zaujme. Jiří Macháček film herecky táhne a je perfektní. Celkově se hercům nedá nic vytknout. Vilhelmová s Geislerovou jedou na jedné koleji, stejně jako Macháček s Luknárem. Kdo je, ale pořád trochu jinde je Trojan s Burgerovou a hlavně Klára Issová. Plus dvojice Menzel/Křesadlová, to se Hřebejk opravdu trefil. Příběh je to dost originální, a nevadí mu ani linie vyprávění, kdy dojde ke zvratům v každé části linie. Naopak vyprávění je skvělé, ale když se pak ke konci začne vše opakovat znovu a znovu, už se divák začíná ztrácet a neví co si o postavě výjimečného Trojana moc myslet. Je to příběh o tajemstvích, vztazích a manželství. A taky o pár dortech s medvídkem, který v tom všem hraje krásnou vedlejší přídavnou kolej. U mě 70% a krásné čtyři hvězdičky. Rozhodně to lepší z Hřebejkovy současné tvorby. Nejlepší scéna je pro mě asi hádka Menzela s Křesadlovou, a pak pár úvodních scének s Trojanem a Macháčkem.

Lajna je prostě dobrá. Kolečko po krátkometrážním Vyšehradu opět s pořádným seriálem. Lajna ani Vyšehrad sice neobsahují poetiku a silné vyjádření, které mají Kolečkovy díla s režisérem Prušinovským, ale co se týče složky "zábava" tak funguje perfektně. Není to nic uměleckého. Jen opět skvělý Kolečkův námět, stojící na vynikajícím Langmajerovi, jehož Luboš Hrouzek je neskutečně skvěle napsaná postava, která v seriálu projde největším vývojem. Kolečko podává výtečný příběh jedné hokejové legendy, jeho syna a přítelkyně uprostřed Havířova více než vtipně. Režijně Lajna také ujde. Hudební složka sedí a úvodní píseň je perfektní. OBBOD seriály tvořit umí, ale chce to ještě trochu zapracovat na vyjádření a poetice, kterou má Okresní přebor a Most!. Ale pro pořádnou dávku černého humoru je Lajna ještě lepší než Vyšehrad, který nebyl vážný vůbec, tak Lajna si alespoň drží určitou dramatičnost, ale celkový pohled diváka pak vyjde jen jako vtipné dílo. A v tom je seriál nedotažený. Chce to vyladit pohled na jednotlivé sekvence, tak třeba v druhé sérii, která, doufám, bude stejně skvělá. Herecky se Lajně nedá nic vytknout. Krom skvostného Langmajera, tu skvěle ladí i Piškula coby jeho syn, Hana Vagnerová hraje prostitutku Denisku více než vkusně, a Norbert Lichý, to je kapitola sama o sobě, protože rolbař Zbyňa, ten je samé překvapení. Klára Dostálová, Taclík, pár tváří jako Neužil či sám Hašek, též potěší a mladý Kozub coby blázen Lupták je také skvělý. U mě 70% a čtyři krásné hvězdičky. Hlášky jsou nezapomenutelné, stejně jako Kolečkův příběh, ale chce to zapracovat na celkovém výrazu. Pak to bude o deset procent výše, ale první díl je v dějinách už teď a je asi nejlepší.

Dycky Most! A to nejspíš bude pravda. Tenhle seriál se tvářil jako každý jiný od tandemu Kolečko/Prušinovský (Trpaslík, Čtvrtá hvězda), ale nakonec pro své provedení pokořil možná i jejich opus magnum Okresní přebor:-). Kolečko napsal opět neskutečný scénář a totálně tak dokázal, že je nejlepším scenáristou seriálů u nás. Žádné filmy, seriály, pane Kolečko (nebo divadlo). Prušinovský se zase skvěle s Kolečkovým humorem a postavami popral a dodal jim dramatičnost, poetiku, či sociální vyznění. Tedy věci které Most! má a nejde jen o čistou komedii. Ta závažnost a dramatičnost tu je. Žádný rasismus, žádné ohromné poselství, ale dávka lidskosti a života. To z Mostu! dělá něco víc. Když se pak připočte Kolečko jako samotná kapitola je vystaráno. Martin Hofmann má roli života, stejně jako Michal Isteník, Zdeněk Godla, Vladimír Škultéty coby Čočkin, Cyril Drozda v roli starého otce, Erika Stárková nebude mít po Dáše o role nouze, Noha se od Ády distancoval Romanem, Ilona s Gertem a dvorní herci Petra Václava dodali autentičnost. Plus představitel Tondy Červenka a sestava je kompletní. Pomohl i výběr božské hudby. Nejvíce se mi líbil díl sedmý a samo smutné, ale lidské finále se dost povedlo. Most! se totiž vrátil do starých kolejí, které jsou trochu vyměněné:-). To, že Čočkin zemřel je prostě život. U mě 85% a nejlepší hodnocení. Nejlepší seriál Kolečko/Prušinovský a jeden z nejlepších v historii ČR. Nejlepší scéna je: "Co tam dělal čurák jeden?"

Takže, závěrečný díl Mostu! se prostě povedl. Kolečko s Prušinovským celý příběh krásně zakončili. Finální díl je nejvíce lidský z celého seriálu. Stejně jako skutečně od srdce prezentovaný proslov Martina Hofmanna na pohřbu. V tomhle díle se spojily všechny tábory. Konec Kolečko s Prušinovským dobře vymysleli a ještě si nechali zadní vrátka pro pokračování, ale jak se říká, nejlepší je v nejlepším přestat. Most! je jeden z nejlepších seriálů, co jsme kdy vyprodukovali. Nejen pro své hlášky, ale i svou poetiku, která se tu vycítit dá. Závěr je plný posledních zvratů, udobření a vrácení do starých kolejí ve městě Most. Finální sekvence s pohřbem a farářem je jedinečná. A všechny scény tu stojí za to. 85%

Žádný jiný film snad nikdy nedokázal hovořit tak vtipně a půvabně o tak vážných věcech a v závěru diváky dovést k slzám. Roberto Benigni je z rodu herců, kteří se jednoho dne rozhodli postavit se za kameru a všem okolo dokázat, že jsou za ní stejně dobří jako před ní. Spousta z nich vzbudila posměch. Ne však Benigni, který i kdyby už nikdy neměl natočit nic jiného (a že se mu ne vždycky zrovna všechno vydařilo) se tímto filmem navždycky zapsal do srdcí filmových diváků. Jako první si totiž uvědomil, že o hrůzných věcech je třeba vyprávět s nezdolným optimismem i nadhledem, a teprve tehdy bude jejich účinek na diváky stoprocentní. Život je krásný je především o nápadu a síle umělce něco sdělit a přitom nenudit. Krom úžasného Benigniho zaujme zejména charismatický Horst Bucholz v jedné ze svých posledních rolí. 85%. Nejlepší scéna je jednoznačně překlad táborového řádu a samozřejmě i krásné finále. Abbiamo Vinto!

Tak to je nejdramatičtější díl. Návrat Romana a skinů. Z "Ády" se zapalovačem, jak mučí Frantu, z toho fakt šel strach. No a pak náběh na rozuzlení. Tonda s Blankou, cikáni zachraňují Severku, a Čočkin, tak to je kapitola sama o sobě. 90%

Až vyjde měsíc je roztomile svérázná komedie od Wese Andersona, která baví a jen tak nepustí. Až vyjde měsíc se vyznačuje hned několika znaky, podle nichž již tradičně rozpoznáváme filmy Wese Andersona; skvělý scénář, specifický obraz, symetrická kamera, výborné herecké výkony, zejména skvělý Bruce Willis v roli osamělého šerifa. Anderson tentokrát vypráví o lásce, ale tak volně a nápaditě, že bychom film sotva zařadili mezi zástupce romance. Příběh se odehrává na malém ostrově, hlavní hrdinové jsou děti (Sam a Suzy), outsideři, kteří naleznou vzájemné porozumění a rozhodnou se společně utéct ze svých nešťastných životů. Když se náhodou vyskytne problém, dvojice ho odstraní se stejnou jednoduchostí jako jiní dýchají. Nápad s vypravěčem je úžasný, přesně takové drobnosti filmu pomáhají. Až vyjde měsíc je neskonale kouzelný film a rozhodně jej doporučuji. Wes Anderson je zkrátka génius. Nejlepší scény jsou dopisování, tanec Sama a Suzy, blesk a finální sekvence v bouři. U mě 80% a čtyři hvězdičky.

Díl, který otočil směr seriálu jinam. Všechny zvraty a body obratu skončili tady. Teď už je čas to nějak ukončit:-). 85%. Nejlepší je strhující finále.