sud

Důkaz, že špína a bláto ještě dokonalý western nedělá, aneb jak by dopadli Nesmiřitelní, kdyby jim někdo sebral silný příběh a osudovost, přelidnil spoustou postav, z nichž je minimálně polovina nezajímavých a celé to natáhl na 12 hodinových dílů. Démonický hostinský Al ale válí na celé čáře, takže za něj, lidožravá prasata pana Wu a krásnou Molly Parker si to zaslouží 50%.

Na studentský film nečekaně suverénní a zralý počin. Obzvláště atmosféru a genia loci opuštěných továren by mu mohl závidět kdejaký prvoligový velkofilm od zkušených tvůrců. 75%.

Jako reklama na kopačky mě to nebere, ale jako (anti)reklama na život vrcholového sportovce velmi dobré. 70%.

Robert Hossein se snaží napodobit Leoneho westernový styl a u snahy to rovněž i končí. Zatímco u Leoneho působí jeho typická málomluvnost naprosto stylově a přirozeně, zde to je to po většinu času spíše křečovité. Další věc je odbytý a nedotažený scénář (byť se slibným potenciálem) a postavy, které občas dělají totální kraviny. Ale navzdory nedostatkům to díky zajímavému obsazení hlavních rolí (nutno podotknout, že působí oba celkem přesvědčivě), absenci kladných postav a závěrečné scéně v městě duchů špatný film není. 50%.

Hollywoodský veterán Alan J. Pakula nebyl nikdy coby režisér diváckou obcí řazen mezi elitu. Někteří zlí jazykové jej dokonce nazývali uspávačem hadů. Jeho úsporná režie a pomalý, spíše evropský styl vyprávění nikdy nebyl pro návštěvníky  popcornových blockbusterů tím pravým šálkem kávy. Já s těmito radikály nikdy moc nesouhlasil a po tomto snímku už vůbec ne. Pomalý styl dokonale sluší rafinovanému a parádně napsanému scénáři, který je Hitchcockovější než spousty mistrových děl samotných. Navíc díky zajímavě napsaným nečernobílým postavám (žádnou nelze označit za čistě kladnou) je divák v nejistotě až do posledních (nutno říct vrcholných) minut. Nelze opomenout ani hvězdné obsazení v čele s výborným civilním Harrisonem Fordem a Raulem Juliou, který snad nikde nebyl lepší. Velké překvapení, opomenutá žánrová perla. 90%.

Na vyšší hodnocení mi to přišlo až příliš jednoduché (tady se ani nedá napsat přímočaré), chladné a odosobněné. Nižší hodnocení si taky nezaslouží, především díky solidním bitkám, atmosféře starého dobrého New Orleans, sympatickému tvrďákovi Charlesu Bronsonovi a Jamesu Coburnovi v pro něj nepříliš typické, ale s grácií zvládnuté roli. 60%.

"Jsou tu nějaké zvířecí stopy. - Kanec? - Ne, Němec!" Absurdní černohumorná satira, která (bohužel) přechází v poslední fázi ve válečnou apokalypsu. Jednak ten přechod působí rušivě a necitlivě, druhak Sydney Pollack nikdy nebyl tvůrce bojových scén, tudíž závěrečná scéna dobývání/obrany hradu je jeden velký chaos. Na druhou stranu velmi potěší několik velmi zajímavých okamžiků z první poloviny (obojživelný VW Brouk, pekárna) a hvězdné herecké obsazení, kde je za největšího sympaťáka Peter Falk v úloze seržanta - pekaře. Knižní předlohu jsem nečetl, filmu dávám 65%.

Jako o nechutném bych se o Reportérovi nevyjádřil, spíše jako o provokativním a nepředvídatelném. Většina diváků film zavrhla nejspíš v okamžiku, když viděla své oblíbené herce v naprosto nečekaných a nezáviděníhodných situacích, jinak si to nízké hodnocení nedovedu vysvětlit. Jižanská atmosféra plná horkých nocí a tajemných bažin z toho čiší na sto honů a scénář je svou naprostou nepředvídatelností velmi zábavný. S postavami se nemazlí a herci si na nich očividně zgustli, obzvlášť John Cusack v roli psychopata předvedl jeden ze svých nejlepších výkonů. Nicole Kidman a Matthew McConaughey jsou záruky kvality a Zac Efron nadějným příslibem do budoucna. Nebýt uspěchaného a tak nějak vyměklého závěru (spoiler - čekal jsem, že na něj skočí ze stromu a zláme mu vaz, nebo tak něco), uvažoval bych i o maximu, takto dávám zcela zasloužených 80%.

Na můj vkus chvílemi až moc bláznivé a teatrální, zároveň však vtipné a občas dokonce velmi. Pierre Richard tentokrát není až takový nešika a rovněž není ani středobodem filmu, ale kolečkem v dobře šlapajícím stroji. No, ale ruku na srdce, pánská část publika si bude z filmu spíš než vtipné scény pamatovat dvě krásné herečky, přičemž spoře oděná Emmanuelle Béart se postará i o trochu lehké erotiky. 75%.

Mrazivé kriminální drama, jaké se dnes již netočí. Atmosféra by se opravdu dala krájet, děj spěje od špatného k ještě horšímu, přičemž na závěr příběhu zůstává nepříjemná pachuť na jazyku s otázkou, zda vůbec existuje na světě nějaká spravedlnost a pokud ano, má v tomto světě ještě šanci vyhrát? Řada syrových scén (pohřbívání do betonu), výborně napsané dialogy a herecký koncert Franca Nera a Martina Balsama (obzvlášť v jejich společných scénách) už jenom potvrzuje sílu a nadčasovost tohoto filmu. 80%.