TaxiDriver

LameCraft.

1. série: 4*, 2. série: 5*

Budu se vyjadřovat čistě ke scénáři. O ostatním netřeba mluvit. Ústředním problém je samotná rozporuplná postava Baarové, která je ve filmu vylíčená jako bezpáteřní kolaborantská děvka. Takže aby divák prošel onen příběh s ústřední postavou, je třeba dovysvětlující voiceover, nikoliv osvětlující, jak se postava do situací dostala, ale proč tak činila, ale když onu reflexí doby a myšlení zprostředkovává žena-alkoholička, které je ještě k tomu zbavena svéprávnosti, tak není divu, že se nedostane k tolik kýžené katarzi, kterou tam kýčařská scéna možná doopravdy vidí. Takže nejlepší cesta, jak postavit tenhle scénář, aby fungoval správně, je, že hlavní postava neměla být Baarová, ale třeba taková postava Mádla. Skrze jeho optiku vyprávění, kdy se přehlížený ňouma zakouká do nejkrásnější herečky Evropy a zároveň milenky ministra propagandy, by měl příběh dostatečeně dramatický oblouk, potřebný distanc od Baarové a došlo by i k nějakému vypointovanému závěru, v momentu, kdy by jí zachraňoval před nácky a dostal by za to i férovou odměnu. No, nic pan Hubač by neměl film za osmdesát milionů psát jako seriál, těch přehršel zbytečných postav je tomu jasným důkazem a i jakási epizodičnost a nedovysvětlování docela důležitých kauzalit namísto toho, kdo byl Goebbels. A miluju střihače. Ty nějakolika framový prostřihy na pendreky, na nalévání čaje, zvednutí sluchátka, byly TOP!

Vystřihnout pátou kapitolu a šlo by to víš.

Epizoda 4.2 (2x)

Branding funguje. Stačí štempl HBO, natáčet na Alexu v pěkných interiérech, grading v UPP a lidi mají pocit světovosti. Přitom v jistých případech jako je třeba střihová skladba je to horší než původní tvorba ČT. Auto parkuje v garáži, auto projede kolem postavy vždy minimálně na deset střihů. Střih přes osu v konverzaci u dvou lidí mám za přežitý, ale v tomhle případě mě to bouchne do očí vždycky, a že by se s tím systemačtěji pracovalo v kontextu dezorientované Hádkovy postavy se zrovna říct taky nedá. Už dlouho jsem neviděl tak podivně motivovaný střih, např. scéna Hofová vs Leimbergová na lodi, si svým pojetím o delší setrvání záběru vyloženě říká, aby lepe vyznělo sebemenší herecké gesto či řeč těla herce, ale místo toho je to celé rozzáběrované ve fádním záběr-protizáber. To je ta světovost, jo? Za severskými inpiracemi je to hodně daleko, ať už v režii (Michálek je out už pár let), kameře (nelogická absence establishing shotu , master shotu), přitom takový Broen je třeba na práci s prostředím vyloženě postavený, za to Štrba používá naprosto nekoncepční wtf gopro záběry. Really? Redlum sype ne moc dobrý repliky, herci až na pár vyjímek (Hofová, Motloch) to moc nedávaj. Nejsem hnidopich, ale nenapadlo by mě, že v roce 2015 uvidím ve filmu ještě tágo v záběru? To je to tak těžký v UPP vyretušovat? To ohromný množsví peněz na tom není ani náhodou vidět, za každou scénou jde hrozně cítit ten deštostroj, za každou scénou v autě ta autoplošina, nemluvě o strašně natočený a nakličovaný bouračce v druhém díle. Každopádně v čem mám jasno po třech dílech jako jediný je, kdo je Mamon. Je jím Vratislav Šlajer.

Převyprávěná wikipedie, největší bomby jako Motoman, Rolexky na Champs Elysées, rozbití řidiče kolem jedoucího auta, přeprava krve soukromým tryskáčem, kokainový Pantani, Ullrich čeká na Lance po pádu, Sheryl Crow, hádka s Hamiltonem v Coloradu, Ben Stiller a balení modelek s Mcgonaghey bohužel nikde. Hlavně že Oprah.

Už mě otravuje, jak je každej US seriál psanej dle stejnýho mustru, tzn: Hlavní postava postavená na protichůdnosti cílů (Dexter: masový vrah/policista, Knick: doktor/feťák). Jako kdyby se nedala napsat zajímavá postava jinak.. Nejen že zde je hlavní postava hacker a v normálním životě bezpečností IT technik, ale kromě toho to musí být social freak, feťák a na to ještě schizofrenik. Eklektický scénář nejvíc doplácí, že pořádně neví, jakým směrem se vydat. Po pilotu jsem byl nadšený a chtěl jsem víc to, v čem je Mr. Robot nejnápaditější, a to samotné hackování lidí, ale místo toho jde cestou, kdy se z Elliota stává druhej Michael Scofield či Walter White - geniální mozek, který dokáže vše jako je i hacknutí věznice a útěk věznů. Celá tahle Prison Break/Shayla linie se v kontextu jeví jako nejvíc zbytečná a nemá na kauzalitu žádnej vliv, ale i na psychologii postav. Nejúmornější je ale abstákový díl, kterej mi hodně připomněl vatovej díl Breaking Bad s mouchou. Pokud Dexter měl jako trofeje sklíčka s krví, tak Elliot má cdčka s hacklými daty, a takhle nějak funguje celý seriál, tedy koncetrát osvědčených postupů a přístupů, které už byly tolikrát viděný. Např. linie Wellicku až moc vykrádá Underwoodovi. Bohužel nepoučení diváci tenhle seriál zase budou vynášet do seriálových žebříčku podobně jako v loni True Detective, přitom se ale nejedná o nic převratného. Včetně tolik zmiňované obrazové stránky, neboť s podobnou vizuální koncepcí, kdy eyeliny jsou ve spodním kvadrantu, pracuje soustavně Tom Hooper. Nejlépe v King's Speech, kde tím ze standardního UK dramatu udělal něco mnohém víc. To nic nemění na tom, že miluji Bambul.

Po druhém zhlédnutí mnohem lepší. Člověk je seznámený s konceptem a dokáže si jej mnohem víc vychutnat a vlastně mi celé vrstvení těch relevantních indicií až do zmatku bavilo, ale jakmile se po hodině a půl objasní jediná věc, které se divák může chytnout, tak ten film i po druhý hrozně ztratí. A to zrovna při nejtáhlejší sexuální scéně. Každopádně PTA to sám ví, že ten film je jenom o střídání scén, jak spolu lidi mluví, ale mě tenhle nekinematografický způsob nebaví a furt mi vrtá hlavou, proč každý velký filmař nakonec skončí u toho, že finále natočí nejméně filmovým způsobem ever, a to dialog u stolu. A nevěřte Rob Royovi, formálně je to nejvíc fádní, žádný pro PTA typické jizdy, steadycamy a dialogy většinou nasnímané v jednom táhlem master shotu, jak podle klasické poučky, že komedie v něm fungují nejlépe.

1. série: 4*