Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Dobrodružný

Recenze (253)

plakát

Po krk v extázi (2004) 

Tak sem po x letech smáznul další rest, a včera v noci mrknul na Layer Cake (Po krk v extázi). Musím říct, že Craigova závěrečná hláška na schodech (xxxx :D ) mi vyrazila dech jak už dlouho žádnej film. Zbožňuju mindfuck filmy, ale pravdou bejvá, že takovej film si člověk nejvíc užije, když mindfuck nečeká. Tohle je opak. Tady je to ještě lepší, když se člověk na možný mindfuck soustředí Vaughn prostě umí, no.

plakát

Příští rok ve stejnou dobu (1978) 

Před pár dny jsem byl velmi "Before Midnight pozitivně" naladěn a Lima zmínil v diskuzi snímek žánrově příbuzný, a to sice Same Time, Next Year. Zvědav jsem ulehl do své rakve a pustil si to. A jsem spokojen. Robert Mulligan, filmový autor mimojiné slavného To Kill a Mockingbird šel asi v roce 1977 na Brodwayi do divadla a zálibila se mu stejnojmená divadelní hra od Bernarda Sladea. Šli spolu na kafe nebo se ožrali a Slade (žeru tohle příjmení) mu napsal scénář. A o čem že to vlastně je? V roce 1951 se ušlápnutej účetní George (žeru tohle jméno) v podání Alana Aldy a v té době nehodná přívlastku Doris Ellen Burstynová potkají ve výletní chatové oblasti. George otevře Doris dveře do recepce Výletních chat a pak s ní jí v jedné místnosti. Doris má radost, že na ní George mrkl. George si k ní po chvíli přisedne a začnou na sebe otevírat pusy. Po chvíli si přesednou ke krbu a to už pomalu končí úvodní písnička a George se ráno (mírně zděšen) probouzí vedle Doris v jedné z výletních chat. Vsuvka. Omlouvám se, že to popisuju jako grotesku. Konec vsuvky. Jako správný gentleman se snaží zdrhnout, ale všimne si, že Doris je taky vzhůru a tak se s ní rozhodne pokecat. Asi se tu nějakým menším spoilerům nevyhnu, ale to je u tohoto filmu docela jedno. První překvapení vám docvakne docela brzo. S Before Sunrise - Sunset - Midnight to toho zas tak moc společnýho nemá. Čekal sem jeden dlouhej dialog pokud možno sympatickejch postav, kterej se bude odehrávat třeba v období 2-3 let, ale ono se to přátelé odehrává ve skromném časovém ohraničení 26ti let. Ještě jednou slovy. DVACET ŠEST LET! První průser je nasnadě. Není to tu vyřešené jako v jiných filmech, kdy 30 ti leté hrdiny hrají 34 let staří herci a pokud ti stejní mají hrát šedesátileté tak zakouzlí mejkap dipartment. Ellen Burstynové bylo v době natáčení 46, Hawkeymu o 4 míň. Nic proti Ellen, ale je to poznat. Koho sakra mohlo napadnout, že tohle bude ta správná herečka. Je prostě něco špatnýho na tom, že až kolem roku 1966 (příběhového) na ní mohli přestat nanášet make-up. Ellen Burstyn byla prostě krokem vedle a celej film vás to bude trochu srát. Ale to je dost možná jediná větší výtka. Pokud taky tak milujete MASH tak víte, že Alda je velkej sympaťák a tenhle film svým nenapodobitelným neurotickým způsobem tahá. Je prostě k sežrání, ať se raduje nebo vzteká. Scénář měl před sebou hodně těžkej úkol, ale popral se s tím statečně. Hrdiny poprvé vidíme v posteli v roce 1951 a místo aby sme s nimi trávili každej rok, tak pokaždé automaticky přeskočíme 5 let. Takže máte 20 minut rok 1951, 15 minut rok 1956.... Přeskakujeme pomocí zajímavejch koláží fotek, kdy v roce 51 ještě doznívá válka a v roce 1977 už vidíme na plakátu Rockyho. Tu hru sem samozřejmě neviděl, ale film mě v těch necelých dvou hodinách dokázal velmi slušně zabavit. Postavy ve filmu samozřejmě reagují na to, co se ve světě a v USA děje, takže si užijete uhlazená padesátá léta v USA, ale i padesátiletou hipízačku Ellen Burstyn, což není moc hezký pohled. No, už zase to tady nikdo nečte, takže to utnu. Dal bych asi 8/10. Musí na to být nálada. Musíte vědět, do čeho jdete. Nesmíte brát věk Burstynové moc vážně. Pak si to užijete a budete rádi, že jste tomu filmu ten čas věnovali.

plakát

Prince Avalanche (2013) 

Nejlepší film o ničem a zároveň o všem od Alvina Straighta a Station Agenta. Jednou za čas takovýhle typ filmu rozhodně bodne. 8/10 P.S Garantuju vám, že se naučíte několik německých frází. I když nebudete chtít

plakát

Prasátko Rudy (2007) 

Velké zklamání. Od pokračování Závodního prasátka jsem čekal o dost víc.

plakát

Scott Pilgrim proti zbytku světa (2010) 

Vůbec mi to nesedlo. Cera mě iritoval, vlastně všichni kromě Anny Kendrick mě iritovali. Příběh no comment, styl mě vůbec nesedl. Ale nemám nejmenší problém s tím, že plno lidí ten film uctívá. Jenom mě to úplně minulo

plakát

Třídní sraz (2011) 

Narazil sem na to jenom kvůli Kate Mara a sem docela nadšenej. V tomhle žánru natrefit na podobně pohodovou věc, to se jen tak nevidí. Silnějších 8/10 a jdu shánět soundtrack. A pak musím zavolat pár lidem

plakát

Chuť znovu žít (2012) 

Pohodová zálěžitost, ve který hraju sám sebe. Potěšilo mě hlavně zjištění, že Virginia Madsen už dobře deset let nestárne a furt je to nádherná ženská

plakát

Kámoši až na dno lahve (2013) 

Podle mě velmi dobre film, kterýmu trochu podráží nohy konec. Fousáče chci za nejlepšího kamaráda. Bylo to nakonec trochu o něčem jiným, než sem si myslel. Mnohem víc to hraje na pohodovou notu, ve který je plno piva a na nezávisláky velmi málo řvání, breku a vypjatých epizod hlavní hrdinky. Už sem říkal, že chci fousáče za nejlepšího kamaráda? :D Varování: Sledujte s velkým množstvím piva. Jedna Plzeň to nespraví

plakát

Jako zabít ptáčka (1962) 

Tohle byla velmi šťastná černobílá volba. Hodně silnej film, kterej jenom potvrdil můj obdiv ke Gregory Peckovi. Ten člověk býval prostě největší machr pod sluncem... Další černobílej klenot na řadě asi bude.... Jo, a "čiperka" byla pro mě jedna z nejsympatičtějších dětskejch filmovejch psotav vůbec. A závěrečná cesta lesem neprosto něčekanej hororovej zážitek...