Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Sci-Fi

Recenze (97)

plakát

Kolem Mileny Jesenské (2018) (TV film) 

Takovejch pěknejch věcí o ní napíšou a pak to vynulujou prohlášením "inklinovala ke komunismu" = hloupej, zlej a bezohlednej fracek pracháčů. Proč na to vůbec koukat.

plakát

Srdce na dlani (2022) odpad!

Další šílená česká romantická komedie. Bolívka a Balzerová, oba ročník 1949 takže když tam prováděli něco mezi líbnutím a francouzákem, tak jsem to vzdal. Nejsem Macron. Nevím, koho tyhle gerontofilní blbiny napadaj. Taky nemám rád klauny, takže koukat na Polívkova pseudopoetická čísla pro mentály bylo utrpení.

plakát

Slunce je také hvězda (2019) odpad!

Multikulturní školení. Stačí se podívat na fotku autorky a jejího manžela.

plakát

Hodně štěstí, pane Veliký (2022) odpad!

Stará bréca a multi-culti kurva-boy. Celoživotní, uvědomělá svazačka Emma Thompson mi nebyla sympatická, ani v dobách kdy klátila pro role Kennetha Brahagha. Tím, že se po 60 polosvlíkne to fakt nevylepší. Studená jak psí čumák, pozérská jak novinářka ČT a vřelost dusíkového ledu. - Sere už to zadání "chuděra stará bréca neměla za celý život orgasmus, protože manžel..." Hé, hó. To je přesně čí chyba, že neuměla otevřít hubu a kváknout? To je vina manžela, že jí nepřečetl myšlenky? To je vina manžela, že ona předstírala orgasmy? - Pořád to samý "za všechno můžou chlapi." Je tomu 62 a pořád mentálka odmítající přijmout zodpovědnost sama za sebe. Mladej kurva-boy musí bejt barevnej, protože jsme proti rasismu. Jeden každej dialog zní vyumělkovaně, jakoby to ani nebyl kurva a stará kunčoftka. Celý to je falešný jak hity festivalu politické písně a dialogy o tom, jak si horníci v padesátých letech v práci řádně zarubali. Nefalšovaní gerontofilové ať si jdou na amateri.cz nebo na Only Fans Brigitte Macron. Co je pro normální lidi nechutný jim bude zase málo grafické. - Šílenej film.

plakát

Oběť (2022) odpad!

Uvědomělé umění. Tak, tak. - Je uklidňující vědět, že se od padesátých let nic nezměnilo a vždy je poblíž někdo, připraven se věnovat palčívým problémům doby. Tehdy nadšeným debatám o rubání uhlí. Později těžkému osudu grupáčových disidentů a dnes morálním konfliktům při cikánsko-ukrajinských sporech. Není nad to, když umělec tvoří o tom, co osobně zná, protože osobní výpověď je umělecky to nejsilnější. Prožijete život mezi Cikány a Ukrajinci, tak to prostě ve vás je, ten silný příběh a musí to ven. Klidně se budete homosexuálně prostituovat, jen abyste sehnali na ten film peníze a oblažili celé Čechy, Slovensko i Německo politickým školením. I kdybyste si měli kaďák natrhnout. - Divím se, že k tomu nedělal hudbu Kocáb. - Tak to dopadá, když chcete být režisér a nemáte, co říct.

plakát

Pianista (2002) odpad!

Všechno je to chladně kalkulované na efekt a příšerně manipulující. Pedofil by měl jet do USA, odsedět si tam vyměřený trest a s napravenou karmou optimisticky čekat na další reinkarnaci. Hlavně si nekupovat a nepronajímat žádný děti.

plakát

Nejvyšší nabídka (2013) 

Romantika mezi šedesátníkem s místností jen na rukavice, a třicátnicí, oběma plnýma problémů, by bylo téma na film samo o sobě. Nedalo se tomu takhle moc věřit. Podivnej robot taky nevypadal moc věrohodně. Škoda, protože tím vynulovali ty dobrý věci o umění i Prahu, která se tam naopak hodila. Vypadá to, že měli v plánu průměrnej film, jehož kusy se pak nadmíru povedly. Na konci majitelka filmu řekne, že do baráku ten starej nábytek několikrát stěhovali, to je nevěrohodný. Škoda, protože tam jsou fakt super věci. Nejlepší je ta sbírka obrazů.

plakát

Čtyři slunce (2012) odpad!

Pamatuje si Roden vůbec ještě, že byl kdysi dobrý herec? - Zahrát věrohodně mentála dokázal De Niro, Hoffman i tehdy mladičký DiCaprio. Proč Rodenovi nešlo zahrát čumění do nástrčného klíče tak, že to vypadá, jakože v tom vidí nějakej hlubší smysl. Dokázal to i Bob Geldof v The Wall, když rovnal na zemi střepy, dolarovky, fotky, kousky kytar, plechovky od coly a kuřecí kosti, jakoby to byla mandala od který závisí osud jeho i celého vesmíru a kde všechno musí být přesně na svém místě. To by tak hrálo, kdyby plechovka od koly byla o milimetr jinde. - Druhá varianta je, že Sláma byl v té době nasranej na celej svět a schválně vybíral od každýho herce ten nejhorší záběr a film z těch nejlepších si pouští doma sám pro sebe a všem se nám směje, jak nás všechny napálil. Fakt se mi nechtělo čekat celej film, jestli herci začnou doopravdy hrát. Studia stavařiny se holt v betonovitosti režie nezapřou. - Na FAMU musej bejt úplně zoufalý, že ho nechají učit režii.

plakát

Duše jako kaviár (2004) odpad!

Kaviár je jinotaj pro sexuální hrátky s hovnama, tak jsem se trochu děsil, že to tu bude, ale naštěstí to znamenalo jen, že autor má v hlavě nasráno. - Vydržel jsem na to koukat až do scény výročí páru Vetchý - Vilhelmová. Ona mu přijde na nevěru, on trapně zatlouká, pak jde spát do jinýho pokoje na kanape, ona na něj útočí i tam a on jí pak (symbolicky) seřeže páskem na zadek a pak se k sobě zase mají a on jí něžně maže vazelínou jelita na zadku, která se udělaly nějak rychle. Co to má do prdele znamenat? Mají spolu SM vztah a ona má ráda bolest? - Pak by měla bejt vidět ta změna, jak se celá promění a je z ní děvka, co má ráda týrání a ponižování. - Jestli ne, tak kam najednou zmizela všechna její nasranost a proč je pořád ta uvědomělá pinda s nosem nahoru, místo aby dál dělala scénu, hysterčila nebo se ho viditělně bála? - Jak mě mají zajímat postavy, které nezajímaly ani autora.  Hrozný.