Robos67

Na první pohled pouhé soudní drama, které se však postupně stává mnohem více zaměřené na dekonstrukci rodinných a manželských vztahů, rozebírá pocit viny a jiné následky které jsou z něj jiní lidé schopni vyvodit, roli ženy a muže ve vztahu a mužský pocit nedostatečnosti, poměr obětí které jsou partneři ochotní do vztahu přinést a jestli jsou dané oběti doopravdy vykonány pro dobro vztahu, nebo je motivace za nimi úplně jiná. Každá scéna je odtažitě a ledově přesná, každá věta dialogu má svůj význam a každý herecký výkon (Sandra Hüller je naprosto fenomenální, ani po konci filmu si nejste jistí jestli postava celou dobu hrála roli, nebo ne a Milo Machado Grener podává jeden z nejlépe zpracovaných dětských výkonů, které jsem měl možnost vidět) posouvá film na úplně jinou úroveň. Samotné soudní pasáže jsou strhující, posadí vás do role porotce (podle toho se občas chová i kamera) kompletně vás vtáhnou a donutí si myslet jednu věc, jen proto aby vás odhalením nových souvislostí zasáhli brutální ledovou sprchou a na konci vás donutili si uvědomit, že objektivita ve většině případů neexistuje a jediné co člověku někdy zbývá je, jak sám film říká, zaujmout jeden postoj a doufat že má pravdu. Film, jehož nepřístupnost a ledovost, jsou jeho největšími silami, a za mě určitě kandidát na snímek roku.