Adramelech

Hlavní hrdinka trpí v důsledku blížícího se přechodu návaly krve do hlavy. Nejdřív spadne ze svahu, když trhá ostružiny, a pak sebou ještě jednou sekne cestou domů. Krátce poté ojede chlapa, který jí přivezl do jejího koloniálu krabici pracích prášků. Scéna je naštěstí pojata velmi decentně. Žena si při sexu nesundá poprsenku ani sukni, muž si ani nestáhne kalhoty. Přesto divák pochopí, že šlo o pohlavní styk, ale neutrpí trauma. Na podprsenku dojde až v 0:57:12, ale vidíme jen stáhnutí ramínka a pak následuje milosrdný střih. Celá ženina postava (pouze v kalhotkách) je k vidění v 1:00:15. Žena leží na zádech, v ruce drží mobil a drbe se jednou nohou o druhou. Další erotická scéna je v 1:09:58. Žena si nejdřív prohlíží mužův penis, protože žádný jiný nikdy neviděla, a následně zaujme polohu vhodnou k souložení, přičemž je však pořád oděná v kalhotkách a podprsence. Opět následuje filmový střih. Teprve v 1:11:09 uvidíme ženina prsa, jak se jí povalují na břiše atd. Filmaři prostě diváka zvykají a dávkují mu tuto silnou kávu po lžičkách. Nakonec žena k velkému údivu lékařů otěhotní, což má zřejmě být happyend. Gruzínci, Gruzínci, řekl bych, že jste se moc nevytáhli. Blíže k vlastnímu filmovému příběhu viz podrobný a znamenitě napsaný komentář uživatelky JitkaCardova.

Eroticky laděná komedie, jež se odehrává v bavorských Alpách ve vesničce s názvem Ptačí studánka. Za účelem zvýšení porodnosti s prvořadým cílem zlepšit finanční situaci obce vymyslí starosta pro místní ženy motivaci... Film byl natočený v době, kdy politická korektnost ještě nevylezla z kanálu, což dnes přidává této rozverné filmové hříčce další rozměr. Psychologicky vzato ukazuje tento film jednu z charakteristických fantazií, která se vyskytuje v nevědomí každého muže, totiž místo plné mladých, vstřícných, ba přímo sexu lačných žen. Existují takové lokality i ve skutečnosti? V jistém smyslu ano, ale člověk je najde spíše na Filipínách nebo na Tahiti nežli v Německu a vůbec už ne v tom současném. Připojuji záznam tematicky korespondujícího snu. - - - Sen o Městě žen (v noci z 13. na 14. října 2017) - - -     Protože jsem už v důchodu a mám dost času, koupil jsem si měsíční zájezd do jednoho menšího města, které v nabídce cestovní kanceláře figuruje pod názvem Město žen. Kromě historické architektury je známé tím, že v něm žije velké množství žen ve věku od patnácti do třiceti let, které jsou vysazené na starší turisty. Další zvláštnost onoho města spočívá v tom, že tu není připojení k internetu ani signál pro mobilní telefony.      Ubytoval jsem se v nízkém domku o jedné místnosti, kompletně zařízené v prvorepublikovém stylu. Všechny domky v ulici jsou postavené na okraji skály. Přístup do nich zajišťuje most dlážděný dřevěnými kostkami, ve skutečnosti vlastně pavlač, jež ústí do jakési hradní brány, která je však jenom průjezdem, na nějž navazuje další, tentokrát už normální ulice.      Hned první den jsem se seznámil s asi dvacetiletou místní obyvatelkou, která bydlí o pouhých pár domů dál. Chodil jsem s ní několik dnů, ale pak jsem dal přednost jiné, pouze sedmnáctileté obyvatelce, protože mě neskutečným způsobem naháněla. Opuštěná partnerka řekla, že své zklamání vyjádří tím, že po dobu mého pobytu nebude ve svém pokoji večer rozsvěcet světlo.      Jdu se svou novou partnerkou po mostě směrem ke svému podnájmu. Už se stmívá a já mrknu do okna bývalé partnerky, jestli se tam přece jenom nesvítí, ale je tam tma. Chvíli hledím do okna a všimnu si, že je zazděné. Buď si ze mě bývalá partnerka udělala legraci – anebo jsou ve hře jiné faktory. Současná partnerka se tváří otráveně, což si vysvětluji její žárlivostí.      Napadne mě, že si ještě koupím cigarety. Trafika je hned v nedaleké hradní bráně. Stojím na mostě a kouřím. Najednou zpozoruji, že v dlažbě jsou tenké trhliny. Na několika místech na ni zkusmo dupnu a dlažba se viditelně prohne. Skloním se a zašťourám do mostu prstem. Kousek pojiva mezi dlaždicemi se propadne. Vznikne otvor o velikosti sotva čtverečního centimetru, ale je jím vidět dolů skrz most. Moje partnerka říká, že bych se měl raději věnovat tomu, proč jsem přijel, a do ničeho tady zbytečně nešťourat. To bych totiž také mohl špatně dopadnout.      Típnu vajgl, zamířím s dívkou k mému dočasnému bydlišti a cestou trochu nejistě pokukuji po své společnici, jestli se nerozplyne či aspoň nestane průhlednou nebo se třeba nepromění v lišku. Zdejší realita asi bude mít trhliny nejenom v dlažbě mostu.

Parádní film o hodně zlobivých dětech. Ani Stephen King by se za takový příběh nemusel stydět, jak zde ostatně už napsal jeden uživatel. Občas prostě někoho napadne dobrý námět, a když jsou k dispozici filmaři, co umějí točit, plus herci, co dovedou hrát, tak vznikne znamenitý film. Líbilo by se mi, kdyby se to stávalo i v české kinematografii.