mottleone

🔥Absofuckinglutelylovin'it brazilská záležitost🔥 Film, který perfektně ukazuje jak člověka ovlivní prostředí, ve kterém žije; který je úžasnou mozaikou několika příběhů napříč desetiletími; jenž má hromadu skvělých improvizovaných scén, kde působí hlavně amatérští herci s perfektním výkonem, což krásně umocňuje atmosféru filmu. Celé to funguje skoro až dokumentárním "feelem" (což byl jistě účel, když je to Raketa story-telling). Máte tu všechno - násilí, drama, pomstu, lásku, krev, drogy, skvělou hudbu, humor i perfektní zvraty a ty investované 2hodinky vám uplynou ani nemrknete; překvapivě si za tu krátkou chvíli zvládnete postavy zamilovat (je to efekt, jako byste měli možnost nahlédnout do života sousedů, které znáte pouze od vidění). V poslední scéně vidíme partu kluků, co si plánují jací budou drsňáci a celé nám to krásně uzavírá začarovaný kruh. Nikdo mi nevymluví, že Brazilci v onom roce ukázali světu, že někdo už sakra ty filmy musí dělat "jinak".. Střihač je absolutní Bůh, co měl dostat Oscara a vlastní svatyni vedle sochy Krista v Riu!! Kultovní počin 110% a zlatých 5*

Tento film je má srdeční záležitost, kterou mi tehdá děda pouštěl už v předškolním věku a určitě tím nakopl moji zálibu pro drama/thrillery❤️🔥 Film který je dost opomíjen, protože vyšel ve stejném roce jako PulpFiction, Gump i Shawshank.. V úvodu nám snímek hezky pomalu představí nájemného zabijáka, kde miluju hlavně ono tajemno, kterého zde bylo docíleno díky snaze nezachytit Leonův obličej, dokud se prvně nevynoří za svým cílem - Jean Reno (kterého hlavně díky této roli řadím mezi oblíbence). Poté je nám představena mlaďounká Natálka Portman, která má s Renem na plátně tu správnou otec-dcera chemii a kde svoji první roli zvládla za jedna. No a pak je tu ten hajzl - Gary Oldman, který tu odvádí herecký masterpiece a stává se jedním z mých nejoblíbenějších záporáků. Při závěrečné konfrontaci obou chlapáků mám vždy husinu a příjemný pocit zadostiučinění, když Matyldě svitne na lepší zítřky; kdy závěrečné titulky ořvu při titulní písni Shape of my Heart.. Kultovní, snad i nejlepší francouzský velkofilm (prodloužená verze ještě lepší) = 110% a zlatých 5*

Kubrick opět dokazuje, že je absolutní legenda režie. Film zobrazující proces zpracování osobnosti, která je následně ochotna padnout za vlast; rovněž je z filmu cítit samotný autorův odpor k válce. Hudba je tu legendární, jak bývá u Kubricka zvykem. Film krásně odsejpá, konec vám položí nějakou tu morální otázku; největší vypíchnutí si snímek ale jednoznačně zaslouží za úvodní půlhodinu, která by zvládla fungovat sama za sebe, kde sledujeme nováčky při výcviku, excelentní výkon jejich velitele, ale především konfrontace z toalet, která ve mě zanechala víc nepříjemný pocit, než kdejaký horor a Kubrick zde chytře, pro umocnění této scény, zvolil nejlepší hudbu - ticho.. Kultovní dílko 110% a zlatých 5*