kirmakX6on

těch pět minut není díl, ale spíš kapitola. Jednotlivý pětiminutovky nejsou odděleny např. úvodní znělkou, ale jen cca tři vteřiny trvajícím názvem dalšího "dílu" na nějakým obrázku. A navíc je zavádějící tvrdit, že děj těch minidílů nenavazuje. Jde samozřejmě o situační komedii, takže anime v zásadě žádný hlavní děj přes všechny své díly ani nemá, ale jinak víceméně každý další z těch minidílů začíná tam, kde předchozí skončil -- tzn. když např. v jednom se chystá školní výlet, v druhém se jede na výlet a třetí a čtvrtý už jsou na tom výletě. Sice nevím, proč tyto kapitoly nazývají díly, ale je to jen formalita. V praxi lze za díl považovat jednotlivý soubor, tj. každý díl má těch cca 24 minut, jak jsme zvyklí z jakéhokoliv jiného anime. Pokud jde o kvalitu humoru, tak mně osobně teda hodně sedl. Sice nevyhledávám přímo komedie, vyhledávám většinou anime, kde jsou nějací hrdinové s nadpřirozenými schopnostmi, takže možná nemám dostatečný přehled o žánru, ale pro mě osobně jde o jeden z nejlepších komediálních seriálů vůbec (tj. i se započítáním normálních hraných, nejaponských komedií). Fakt jsem se bavil. Ne, že bych se řehtal celou dobu, skutečně jsem vyprskl jednou za dva, za tři díly, ale rozhodně jsem se nedíval znuděně jako u běžných komedií, které jsou šíleně předvídatelné a jejich humor typicky laciný, pokud vyloženě ne stupidní (takto hodnotím skoro každou komedii, proto taky komedie nejsou mým oblíbeným žánrem). Taky bych neřekl, že jde o parodii na seriály o superhrdinech. Vidím to, když už, tak jako jako parodii různých lidských povah (kterým odpovídají hlavní hrdinové). Ale spíš bych ani neřekl, že autoři měli nějaký podobný "velký záměr". Hlavní zápletkou je téměř vždy Saikiho cíl být v klidu a sám, mít jak on říká "volno" ...a jeho přátelé mu to vždy nějak zkomplikují a pokud ne ti, tak si to zkomplikuje sám svou sice lehce odtažitou, ale ve skutečnosti milou povahou. Ani jeden díl z první série nebyl hluchý (teda..krom 100. dílu - to byl, ehm, výroční přešlap), všechny postavy do jedné jsou podle mě supr, každá je originální a žádná není otravná a to ani žádná holčičí postava, což je na Japonce se svými totálně klišé holčičími postavami fakt co říct. Snad jedinou výtku bych měl, že tam schopnosti fakt nikdo jinej než Saiki a jeden jeho kámoš (který má navíc jen jednu) nemá - není tam žádnej padouch ani žádný vážnější příběh v pozadí. Ono to vlastně ani nejde, protože Saiki má těch schopností tolik a jsou tak šíleně silné, že je téměř jako Bůh. I přes tuto omnipotentnost rozhodně nemůže řešit vše lusknutím prstu (což by mimochodem asi byla pro diváka děsná nuda), ale musí si pomáhat důvtipem a pečlivým plánováním - neboť chce schopnosti přede všemi tajit a nechce žádným způsobem vyčnívat. Seriál mi svou hutností a spádem trochu připomínal Gintamu (no, nevím, zda je to opravdu dobré srovnávat -- spíš jde o to, že Gintama je druhý téměř čistě komediální seriál, který znám - jak už jsem psal, komedie záměrně nevyhledávám), na rozdíl od ní k pochopení vtipů není potřeba žádných znalostí japonských reálií a hlavně, tento seriál není tak uřvaný. Komentující hlas hlavního hrdiny je sice vtipný, ale zároveň velmi klidný a nad věcí. Z Gintamy občas člověku třeští hlava, jak tam všichni řvou.

je to takové hodně americké. Postavy přemýšlí a chovají se jako tupci, hlavním záporákem je chapadlo a hádejte, kdo bude spasitelem. Hodně americké. Výchovný závěr (člověk je omezené mysli a tudíž se vyplácí doufat i ve zdánlivě bezvýchodné situaci) se mi velmi líbil, byť rozhodně nepůjde o vyloženě šťastný konec, ale to je asi jediné pozitivum. Většina filmu byla spíše nudná. 30%

samé nesympatické herečky, o mnoho zajímavější herci. Mimochodem nevím, proč jsou vlastně Star Treky tak populární ..už jsem z toho univerza nakoukal docela velké množství různých seriálů a filmů ...a vlastně je to všechno tak nějak jak přes kopírák. Star Trek je zárukou průměrné kvality.. kde efekty hrají podstatně větší roli než nápaditost a smysluplnost. Vyloženě špatnej Star Trek jsem ale ještě neviděl a tento seriál, jak se po první sérii zdá, nebude výjimka.

tahlecta jednohubka mi přijde, že je poněkud přeceněná. Ze začátku vypadá seriál vymazleně a má automaticky body za to, že hlavní hrdinové nejsou středoškoláci jako je tomu ve většině anime produkce. Ale s přibývajícími díly mně začalo vadit, že se tam pořádně nic neděje a jeden díl je jako druhý. Pořád kamsi jdou, sem tam se pohádají, kručí jim v břiše, sem tam někoho porubou... dvakrát za díl utrousí rádoby situační vtip, který ovšem tu strnulost nerozhýbe. Dokonce i ty bitky mě nakonec začaly nudit (jejich netradiční a vizuálně kvalitní zpracování mě dokázalo bavit asi půlku seriálu - pak ale jsem si začal všímat hlavně omezeného repertoáru pohybů a totální neměnnosti stylu). A závěr? Ten je stejně bezobsažný jako celé to anime. 50%

otřesné dialogy, ještě otřesnější herectví, efekty ušly, boje podprůměrné, klišoidní scény, absurdity (příklad za všechny: skupina kladných hrdinů je ohrožena na životě přesilou démonů... hlavní hrdinka je v poslední chvíli "zmrazí" kouzlem, které právě objevila.. a všichni čumí a koukaj, co se to stalo, včetně jí ...nic nedělaj, jen čumí a diskutují, co se stalo ...a to dělaj tak dlouho, dokud kouzlo nezačne pomíjet. Ani pak se hrdinové nevzpamatují a nevezmou zmražené démony útokem, ale domluví se tak, že většina z nich "uteče" a s přesilou démonů pak bojuje jen hrstka ..ovšem, začnou bojovat teprve až kouzlo přestalo účinkovat zcela ...to vše zřejmě jen proto, aby mohla být jedna z důležitých postav zraněna a jakože zde bylo nějaké napětí. Takovýchto scénáristických "triků" je film plný.) ...první půlka mě vůbec nebavila a měl jsem sto chutí to vypnout. Od druhé půlky se to trochu vylepšilo, ale ne o moc. 23%

ten film by byl nejlepší, kdyby v něm nikdo nemluvil a nehrál. Krásné atmosférické sci-fi. Ale jinak je to přihlouplá detektivka, nic víc. Pokouší se dotýkat nějak tématu, které v následujících desítkách let se asi stane aktuálním, totiž etickými problémy plynoucími ze sestrojení umělé inteligence ...ale dotyk je to tak letmý, že ani nestojí za zmínku. Film není dvakrát akční, má pomalé ponuré tempo (nicméně je napínavý)... tak je škoda, že to nebylo tedy pojato trochu důmyslněji a vážněji. 60%

hustý... první Thor, který mě fakt bavil. Na ty předešlé jsem se díval spíš z povinnosti, abych neztrácel přehled o Avengers. 75%

rozhodně zlepšení oproti druhé sérii. Druhá série byly vlastně dva off topicové příběhy ..jeden s ještěrkami a druhý se Sebasem. Zde se sice taky ztrácí trochu čas (s vesničkou), ale ve většině dílů jde Ainz poměrně čitelně za svým cílem dobytí světa. Pomalu... ale jistě... se ustaví vztah mezi Královstvím, Ainzem a Císařstvím. Sice v sérii není žádná super bitka jako v první sérii se Shalltear, ale alespoň je v ní celkem slušnej epickej masakr. 60%

prvních cca 5-6 dílů mi přišlo děsně pomalých až nudných.. pak se seriál ale libově rozjede a nuda je to poslední, co by hrozilo. Atmosférou a základním schématem je to dost podobné Dexterovi. Hlavní hrdina je velmi schopný/inteligentní, ale má rozhodně plno problémů, jak s policií (Elliot sice není zabiják, ale do vězení by šel asi na podobně dlouho jako Dexter, kdyby ho chytili), tak sám se sebou --zatímco Dexter se v různých filozofických a psychologických úvahách zaobíral svou emocionální plochostí a svým potenciálem zapadnout, být normální i přes potřebu vraždit... zde je Elliot znechucen tržním systémem, povrchností, hloupostí ...díky čemuž (alespoň on se to domnívá) je tak sám. Úvahy Elliota jsou nicméně nesrovnatelně propracovanější, uvěřitelnější, ale i melancholičtější/depresivnější (kvalita psychologie postav nicméně kvality předvedené v Perníkovém tátovi, kterého seriál taky připomíná, nedosahuje) než úvahy Dextra, které byly spíš jen takovým plácáním pro výplň. Jak Dexter, tak Elliot jsou nuceni svému okolí lhát a udržovat všechny v naprosté iluzi o sama sobě. Oba se po nocích věnují svým "tajným projektům" či "vášním", lze-li to tak nazvat. Nevýhodou Mr. Robota ale je, že na hezké herečky je zde možno zapomenout. V rámci prvních třech sériích je několik šílených, ale úplně šílených zvratů ..které nicméně nejsou umělé, naopak dávají smysl a jdou velmi krásně ospravedlnit tím, že hlavní hrdina má skutečně závažné psychické problémy (v první sérii nejsou až tak patrné) - co nevěděl divák ve skutečnosti nevěděl ani on... a z tohoto faktu naskakuje husí kůže, neboť divák hezky pochopí, jak moc na nic musí být, pokud člověk nemůže věřit vlastním očím/vlastnímu mozku.

V jednom nic-moc domě straší kočka, kluk a jakási Japonka. Kočka mňouká, kluk trucuje a Japonka koulí očima ...a pak tu máme Buffy, která se to snaží ustát. Párkrát se prolne minulost s přítomností, abychom viděli děj i očima jiných postav... a zazvonil zvonec, blbosti je konec. 15%