Vějíř lady Windermerové

Není to velké dílo, ale hraje si na to, že zná spoustu složitých společenských pravidel a zákonitostí, ze kterých se mi vždycky hrozně točila hlava a nikdy jsem v tom nebyl dobrý - asi nikdy nebudu, protože trapasy si ušetřuji neustále :) Každopádně je to pohodová komedie, která plyne jako voda a brouká si jako Francouz, co si vykračuje po bouleváru. Pusť si to :) (25.11.2011)

Podobne ladený film na Wildeove motívy Ake je dôležité mať Filipa mi pripadal v každom aspekte zaujímavejší, ako A good woman, ktorého 89 minút mi pripadalo dlhších, ako by sa patrilo. To je pri filme, ktorý by mal stáť na vtipných a trefných dialógoch, dosť závažná chyba. Kostýmy, pekná tvárička Scarletky, pre mňa nepochopiteľné očarenie Helen Huntovou, ktorá sa mi nepáčila ani v dobách jej rozkvetu. Možno je trochu problém aj v tom, že mi akosi nereže obdobie 30 rokov. (13.01.2013)

Na Vějíř lady Windermerové se příjemně dívá. Sympaticky se jeví snaha o přiblížení Oscara Wildeho současnosti. I když je dávný divadelní kus již bez potřebné údernosti a drobné změny ji navíc ještě výrazněji utlumují, má tato filmová adaptace stále vznešené kouzlo jízlivé škádlivosti. Celkové vyznění je slabodušší, než by na první pohled mohlo nezaujatému připadat, to ale při zachování představy důvtipné životní moudrosti nikomu příliš nevadí a nechávají se unášet proudem zdáním neposedně drzé dravosti. Inu, proč ne. Hlavní postavou kdysi provokativního příběhu z vyšších kruhů je paní Stella Erlynne (zajímavá Helen Hunt), tajuplná cizinka s ženským šarmem, který přitahuje starší ctihodné pány a bodavě dráždí vdané a klevetící paničky. Je jen jedno tajemství, kterého se nechce vzdát a pobaveně sleduje ochranný mumraj pomluv a žárlivosti. Druhou hlavní postavou je mladičká Meg Windermere (snaživá Scarlett Johansson). Uvěří zaručeným zprávám a koketuje se svou vlastní špatnou pověstí navzdory všemu a všem. Hlavní mužskou postavou je manžel mladé Meg Robert Windermere (velmi zajímavý Mark Umbers), úspěšný ideální manžel na úrovni s nevrlou odezvou na pomlouvačné hlasy. Důležitou postavou je mladý anglický lord John Darlington (sympatický Stephen Campbell Moore), průhledný sukničkář, vytrvalý ve svém vábení naivně útlocitné paničky. Výraznou postavou je postarší lord Augustus alias Tuppy (příjemný Tom Wilkinson), upřímný v pohledu na příjemně strávený podzim života. Z dalších rolí: neumdlévající klepna a ctihodná hraběnka Lucchino (zajímavá Milena Vukotic), či ctihodní členové lepší společnosti Cecil (Roger Hammond) a Dumby (John Standing). Je to pestré a snaživé, skotačivé a vznešené, Provokace nemá ten samý účinek a šokovat nemůže už vůbec nikoho, neboť skutečnost je mnohem více zkaženější. Tehdy i dnes. (15.04.2017)

Vějíř lady Windermerové je milou a hezky zpracovanou žánrovkou na motivy stejnojmenného románu Oscara Wilda. Film má svým zpracováním nejblíže k tvorbě Woodyho Allena a připodobnit jej lze k divadelní hře v detektivním kabátku, odehrávající se ve 30. letech 20. století v době velké hospodářské krize. Síla snímku tkví v tom, že nám režisér Mike Barker vhodně dávkuje přístup k novým a novým informacím, které postupně odkrývají význam chování jednotlivých postav. Postavy, ať již ty hlavní či vedlejší, jsou napsané opravdu prvotřídně, tak aby si k nim divák dokázal vytvořit citovou vazbu, a dokonce tak, aby vůči nim neváhal svůj názor v průběhu filmu otočit o 180 stupňů. Vedle postav vyniká ve filmu i scénář, který je narvaný od první do poslední minuty nepřeberným množstvím výborně zacílených bonmotů. Těch je v určitých pasážích tolik, že si je ani pozornější divák nezvládne všechny osvojit. Herečtí protagonisté předvádí do jednoho vynikající herecké výkony, mě si svým umem získala především Helen Hunt a Tom Wilkinson, když si k výše zmíněnému divák přidá ohromné množství fantastických dobových kostýmů od Johna Bloomfielda, jenž má na svědomí takové tituly jako Robin Hood: Král zbojníků, Vodní svět či Mumii, začne se mu hlavou pomalu honit myšlenka, proč tak kvalitní kus je nominace na Oscara prost. Za vše může značně komplikovaná dva trvající světová kinodistribuce. Humorná konverzační romantická dramedy z prostředí nádherné Amalfské riviéry plná nezapomenutelných bonmotů. Jen málo maličko chybí k dokonalosti. Čtyři hvězdy. 👍 (5.10.2021) (15.10.2021)

Obraz Doriana Graye je samozřejmostí, ale od Oscara Wilda mám načtenu prakticky veškerou prózu zahrnující kromě tohoto jediného románu netradiční povídky a pohádky. V této filmové adaptaci divadelní hry lze nalézt klasické prvky Wildeova díla – touha po svobodném jednání a projevování se, jasné (i když samozřejmě vtipně podané) vymezení proti maloměšťáctví a jednoznačný rozpor mezi tím, co považují za důležité Wildeovy postavy a co považovala „za důležité“ tehdejší společnost. Helen Hunt vynikajícím způsobem ztvárnila ženu volnějších mravů, která je v tamní společnosti prakticky vyvrhelem a zároveň konkurencí a nebezpečím pro všechny zadané ženy, neboť svým bohémským projevem přitahuje nemalé množství mužů všech věkových kategorií. A co se mi moc líbilo, byla ukázka toho, že takovíto lidé (zdánlivě na okraji „slušné“ společnosti) mohou (skoro by se chtělo napsat, že často i opravdu mají) mít ve výsledku více taktu, morálky a opravdové slušnosti než ti, kteří o těchto věcech pouze demonstrativně káží. Moc příjemná a elegantní záležitost. (03.01.2013)