Interview

Buscemi je zabehnutý týpek, ktoré mu to svedčí jak pred tak za oponou a keď sa znenazdajky ocitol pri kormidlovaní jednej z troch holandských prerábok, tak som jeho angažovanie vrelo uvítal. Nutno napísať, že nesklamal, ale ani neočaril. Jeho interiérové “Interview” spĺňa niekoľko predpokladov jedného z tvorivých procesov nezávislého filmu - má ukotvený model kontinuálneho rečnenia medzi minimálne dvoma, navzájom sa ovplyvňujúcimi osobami, z 95% sa koná na vyhranenom zázemí priestraného apartmánu, inam sa nepresúva a ťažisko problému neupriamuje na tzv. temporary pleasure diskutujúcej/koketujúcej dvojice, ale na ich podvedomé pochody a pudové nuanse. Chýba mu však to zlomové - uveriteľnosť a obsahuje to škodlivé – predvídateľnosť. Nenudí pri sledovaní, ale štípe pri zamyslení. Nezúrim, zvládam, no neodpadávam. (06.01.2011)

83 minut si dva lidé povídají a není to od Linklatera :) Jedné noci v jednom bytě, se snaží reportér zvyklý na šrumec ze středního východu udělat rozhovor s hvězdičkou telenovel a béčkových filmů přes to, že o ní nic neví a vůbec ho nezajímá. Tedy zpočátku... Interview na to, s čím pracuje, úžasně drží tempo. Na Buscemiho na plátně je vždycky radost pohledět a pohledět na Siennu Miller je radost ještě větší (ve Warholce je vynikající, říkám vám, z tý holky něco bude ;) I režie je svižná a díky krátké stopáži to vážně nezačne nudit, ba naopak. Jedinou výhradu bych měl k prostředkům, které scénář k držení napětí používá. Ona je Sienna sice skvělá herečka, ale to jak mění náladu ze "svedu tě" na "jsi hajzl" rychleji než John McClane likviduje padouchy, mě přece jenom rušilo. (08.07.2007)

Interview režirované Stevem Buscemim je první z trojice předělávek filmů holandského tvůrce Theo van Gogha, který chtěl přetočit své filmy na americké půdě - konkrétně v newyorskyćh lokalitách - s americkými známějšimi herci, ale s holandským původním štábem a se zachováním stejného tvůrčiho přístup, který jeden kritik v připadě Theo van Gogha nazval "novým filmovým jazykem" - snímat třemi kamerami jednu dialogovou scénu (první snímá detail jednoho herce, druhá detail druhého a třetí celek). Z úcty k tvůrci výše vytčené podmínky byly dodrženy a v Interview si malou cameo roličku střihla i Katja Schuurmanová, která v originale hrála onu bulvární hvězdičku se schopností lidmi manipulovat a zneuživat svůj intelekt za povrchní vystupování blondýny; potěši i narážky na režiséra originálu (o podpis herečce v restauraci si přijde jistý "Theo" a projíždějící kamion s jménem režiséra je také nepřehlédnutelný)._____ Zatímco van Goghova verze byla více psychologická a dala se rozlousknout prostřednictvím freudovského klíče (to, co postavy dělaly v minulosti a jakou měly výchovu má vliv na to, co dělají a jak se chovají v součastnosti), Buscemi do přiběhu lépe zapracoval výdobytky moderní technologie a jeho snímek, i díky rychlejšimu řetězení událostí posouvajícímu film k narrative twistu a kratši stopáži je tak divácky vděčnější. Víc vypovídá o tom, co nám média sdělují a jakým způsobem nám to podávají či spíše upravují._____ Vznik originálu podnítila samotná Katja Schuurmanová, která se chtěla zbavit nálepky soap-operové herečky známé jenom díky bulvárním zprávám o ní, v předělávce si zahrála Siena Millerová, atraktivní a chytrá i pohledná mladá herečka se šťastnou volbou rolí (anebo dobrým agentem?), která si nepotřebuje nic potvrzovat a utváři tak rovnocennějši "pár" s Buscemim. Škoda těch přidaných záběrů v závěru (eh), které až moc naznačují, v jinak velice věrné předělávce, která je snad ještě lepší než originál. (17.12.2007)

Steve Buscemi se občas postaví za kameru aby natočil nějaký ten nezávislý filmeček jako tomu bylo i v tomto nenápadném snímku. Tentokrát si vzal na mušku rozhovor, zkušeného reportéra s mladou, zářivou a naivní hvězdičkou. Takřka celý film se odehrává v jednom bytě, kde tyto dvě individua, kteří si nejsou v ničem podobní, probírají minulost, přítomnost i budoucnost svých životů a k jejich překvapení si jsou čím dál víc blíž. I přes jednoduché téma film nenudí, díky krátké stopáži a výborným dialogům z úst vynikajících herců. Moje jediná výtka tak směřuje k dosti podivnému chování obou zúčastněných, kteří občas provádějí opravdu podivné věci a jejich "jiskření" je dost nepravděpodobné. Ale za povedený závěrečný zvrat si 4* určitě zaslouží. (26.11.2009)

Typický predstaviteľ amerického nezávislého filmu. Na ploche pár metrov štvorcových jedného bytu sa nás Steve Buscemi snaží presvedčiť o brilantnosti a hĺbke scenára prostredníctvom množstva kecov medzi jeho novinárom a hviezdičkou v podaní Sienny Miller. V podstate to viac menej funguje, ale nezávislá tvorba má tiež svoje klišé, dramaturgické a myšlienkové limity. (10.06.2012)