Everest

Everest přináší dobrodužnou výpravu podle skutečné události, natočenou islandským režisérem v nablýskaném, vizuálně úchvatném Hollywoodském kabátku s hvězdným obsazením. Už dopředu od toho člověk tak nějak čeká, že by to mohl být parádní příběh, nabitý emocemi a silnými situacemi. Ale na mě to však jaksi nefungovalo. Ten Hollywoodský kabátek má totiž bohužel několik děr, kterými se ven sypou tradiční klišé a patos, který se srdceryvně snaží hrát na city. Těch děr je sice pár, ale vykonaly své a já se tak při závěrečných titulcích cítila emocionálně zcela nepoznamenaná. Během sledování se na mě nějak nedokázala správně přenést ta beznaděj a ten zoufalý boj o život, jak by správně v tomto "survival story" asi měla. Jake Gyllenhaal už zase lozí po horách, které ani náhodou nejsou "Zkrocené" a už zase mrzne tak, jako tehdy, kdy ho čekal Den poté. Sam Worthington, který mě o svých hereckých schopnostech zatím příliš nepřesvědčil, se mi zde líbil, stejně jako Ingvar Eggert Sigurðsson, jehož jsem už v několika islandských filmech viděla a do role výborně zapadl. Jeho obličej má správně ostře řezané rysy a do drsných podmínek se skvěle hodí:) A John Hawkes mi přijde herecky nedoceněný, zde mi ho bylo docela líto. Ostatní postavy mě nijak zvlášť nezaujaly. Britský Pád do ticha na mě způsobil úplně nejvíc, ze všech horolezeckých snímků, jaké jsem zatím zhlédla. Nejlépe to ve svém komentáři shrnul -bad-mad-wolf-. (16.01.2016)

Největší výhoda je, že si během úvodní představovačky oblíbíte určitě hned několik charakterů. Může to být charizmatický Clark, který konečně šlápl do pořádné role a budiž mu odpuštěn fail v podobě Terminátora. Může to být Gyllenhaal, či snad namistrovaný Brolin. Zcela jistě stojí za zmínku Emily Watson a další. Zkrátka Kormákur rozjel zajímavou konverzačku v táboře, kerá má několik skvělých scén, již důvtipně křižuje s panoramaty nejvyšších masivů. Samotný výstup není zdaleka tak popkornový, jak by se mohlo zdát. Umírá se rychle, v tichosti a téměř bez hudby. Emoce jsou především díky komorním scénám a audiovizuálně podmanivým záběrům velehor na všechny možné styly ze všech možných stran - občas to vypadá jako výcuc toho nejlepšího z National Geographic. Překvapivě se tak jedná o příjemnou odbočku od Vertical Limitu apod. Všechno je civilní, v rámci mezí velmi realistické a vizuálně patřičně podmanivé. (27.09.2015)

Čekal jsem emocemi nadoraz našláplé drama a dostal jen pár pěkných záběrů Everestu a po něm se prdelící, kvalitní, leč nevyužité herce. Prvni dvě třetiny se nic neděje a když se v poslední třetině konečně začne umírat a zachraňovat, film to už nevytrhne. Navíc mi bylo za těžko sympatizovat s lidmi, kteří se do toho průseru dostali jen díky své ochotě nesmyslně riskovat vlastní život. (05.10.2015)

Chtěl jsem si to vychutnat víc. Na druhou stranu film boří mýty, že legendární hora pojmenována po britském geodetovi George Everestovi je ideálním povyražením pro nejrůznější zazobané dobrodruhy, kteří touží po exkluzivním selfíčku. Dominanta Himalájí i zabíjí. A nevybírá si. Tragédie z roku 1996, o které si něco poslechneme, zasáhla dvě společnosti, které se zabývaly komerčními expedicemi na Mount Everest. Existuje víc svědectví a rekonstrukcí, co se tehdy nahoře vlastně stalo, samozřejmě s tím, že si často protiřečí. Nejprve poklábosíme u čaje, pak si užijeme pár cool záběrů, pak už lezeme po kolenou, pak se s omrzlinami po celém těle na dálku loučíme se svou milou. Žádný popcorn to ale není. Tady se leze podle fyzikálních zákonů, tady se umírá nikoliv podle výše konta, tady se efektně neskáče jako ve zředěné zimní pohádce Vertical Limit. Everest režiséra Baltasara Kormákura je komorní vyprávění, kterak by tihle chlapáci výšlap i sestup zvládli, nebýt jejich komerčních závazků v podobě nestandardního chování všech těch snílků, mnohdy slabých fyzicky i morálně. Tvůrci předložili směs několika lidských příběhů, tam prostších, tam silnějších, emoční díry ale mnohdy nezakryli. Což je asi největší škoda. Zkušení herci nedostávají tolik prostoru, sic si Kormákur drží odstup, šlechetné sebeobětování hrdinů se přesto dostaví. Převládá spokojenost, ale za to, že si jednou/brzy zase pustím starého dobrého Cliffhangera, se fakt nestydím. (21.10.2015)

Co jsem pochopil zde z komentářů tak asi film vyloženě pro kino, resp. IMAX, shlédnuté v TV bedně to moc neoslovilo. Za prvé celá první půlka je taková selanka a snaha o poznání postav, těch je tu ale jak na orloji a s nikým žádné propojení nenastane. Tvůrci se asi snažili co nejvíce držet opravdového průběhu událostí, takže žádné zvraty se nekonají a vše směřuje k celkem jasnému konci. A žádné mrazení v zádech z toho, co se odehrává, se jaksi nekoná. (02.01.2022)