Batman v Superman: Úsvit spravedlnosti

Takové počítání zvládne i druhák. Sečtení dvou komiksových ikon znamená v producentské mašinérii jednoduché počty. Pojďme to zkusit, ať to stojí, co to bolí. První hodinku jsem si to docela užíval a hlavně dával díky hercům a tvůrčí snaze pozor. Gradování konfliktu mezi Clarkem Kentem a Brucem Waynem je nicméně spíš vzdálené a chtěné, ale na plátno se ho moc nedostalo, oddalování fyzické konfrontace neporozumíme, počínání některých důležitých postav není moc pochopitelné, režijní styl moc nestrhne, se scénáristickou vatou si Zack Snyder nedokázal poradit. Prostě za sebou jen někdo skládal scény, které nejsou nijak zajímavé. Párkrát se ušklíbneme, párkrát nelichotivě usmějeme, ale vesměs doklopýtáme do finále bez výrazných ztrát kytiček. Jenže já coby divák, který se klidně mohl očekáváním vrátit do mládežnických let, si to prakticky neužil. Bylo toho hodně a stejně tak nic. Příliš dlouhé, příliš bez emocí, příliš digitální. (21.05.2016)

FIlm tak temný, že většina akčních scén v podstatě nejde vidět, a to až takovým způsobem, že to vypadá, jako kdyby na plátno promítali nekvalitní kinorip. Dlouho očekávaný duel dvou nejznámějších komiksových hrdinů je nakonec bohužel nepříliš zajímavá komiksárna (napočítal jsem slovy jeden zajímavý moment), kde si Batman se Supermanem dají v jedné scéně přes držku, aby byl jejich konflikt ukončen neuvěřitelně lacinou scenáristickou berličkou a pak se společně vydali bojovat s jakousi okatě digitální mimozemskou opicí, která se zrodila prapodivným způsobem z prapodivných důvodů (motivace hlavního záporáka, haló, kde jsi?). Mimochodem na nějakou akci se čeká nekřesťansky dlouho, a když už konečně začne, tak buď není vidět (jak jsem již vyjádřil v úvodu), anebo je nepřehledným digitálním bordelem, v němž kolem sebe zmíněná opice metá blesky, výbuch střídá výbuch a zážitek se rovněž rovná nule. A do toho Lois Laneová odpovídá Batmanovi správně na otázku, kterou neslyšela, případně háže do vody kopí, aby se pro něj pár minut později potápěla a málem při tom umřela, aniž by byla přítomna dialogu, v němž je odhalena jeho důležitost, přičemž ani nemá dostatek informací, aby si ji mohla správně odvodit sama. Zklamáníčko, zklamání. Asi jediným pozitivním prvkem je nakonec nasupený Afflackův Batman, toho bych celkem rád viděl v jiném filmu. (PS: Man of Steel byl u mě za 5*) (23.03.2016)

No... Plus je, že na rozdíl od Muže z oceli jsem během finále z té úmornosti neusnul, ale jinak je to rozhodně ne-e. Většinu stopáže se scenáristé pokoušejí vehementně a tím neúspěšněji budovat přesvědčivý konflikt v tom šíleném přeplácaném guláši, aby se nakonec všichni prostě potkali a začali rubat. Jen tentokrát se pětkrát zdůrazní, že město je vyklizeno, aby nebyl faux pas jako minule. Superman je ale stejně plochý a Wonder Woman přesně tak nuceně a naprosto mimo kontext vecpaná, jak se všichni báli. A kapitola sama o sobě je čistá duše Ben Affleck, jehož Batman je postava mdlé inteligence (mírně řečeno) a emo attention whore. Jeho traumata, noční můry a hejt na Supermana jsou svou bezelstností opravdu legrační, ze zasmušilého rytíře je v podstatě urputný prosťáček s neustále stejným přihlouplým výrazem, který je ve všem nějak pozadu. A Lex Luthor, který nemá zřejmě žádný jiný cíl, než být evil maharádža, rozhodně není důstojným soupeřem a všechny proti sobě svede jen proto, že si postavy přečetly název filmu a rezignovaně směřují ke střetu, k němuž neexistuje uvěřitelný důvod. Když se pak pointa sporu dvou legend postaví na jisté shodě křestních jmen, můžete už se jen nahlas smát. A aby mi ta debilita nevadila, nesmělo by to tak moc stavět na depresi a nenávisti všech vůči všem - je to ještě mnohem méně odlehčené než Nolanovi Batmani, ale nic z toho. (23.03.2016)

Cožpak o to, chlapci z logem na pláštích nikdy neměli k akci daleko a umí to roztočit, tak že ani Islamský slát tolik výbuchů neviděl. Hlavní postavy jsou celkem dobře napsaný. Superman mě nikdy nepřirostl k srdci, vždycky jsem ho vnímal, že je tak moc super, že už je skoro jako já. Tady sice má taky všechyn svoje "super", ale i přes to na mě působí jako bytost, která se rozhoduje na základě svýho rozumu, podvědomí a emocí. U Batmana jsem zase byl příjemně překvapen pojetím Bena Afflecka, tohle mě byl nejbližší Batman ze všech, postavou, jednáním, minimem keců, dobrý Bene. Akce je dobře udělaná, nechybí v ní nápady ani dynamika, vlastně celkově je vidět že tenhle film dělali profíci, má to ale jeden problém. Těžko se to popisuje, ale jako kdyby mezi mnou a tím filmem byla výloha, která mě bránila stát se součástí toho velkolepého dění. Ještě jsem nepochopil,(nejsem komiks znalec) kdo byla ta slečna co tam na konci rajtovala v tý minisukni, to byla Xena nebo Hillary Clintonová za mlada ? Osobně si myslím, že film si užijou spíš starší než mladší, ale to je jen taková minimyšlenka na závěr. (27.03.2016)

Mno, Zack to sfouknul zhruba podle očekávání, ale paradoxně mě to zase tolik netrápilo. Jsou to prostě (o třídu horší) Avengers 2 od DC, tedy složitá a temná podívaná bez začátku a konce, v níž se především plní geekovské sny. Řadovým divákům z toho půjde hlava kolem a asi se budou divit, kdy propásli 6 předcházejících filmů (ha, je akorát jeden!). Fandové si ale s klidem domyslí historii Batmana i Wonder Woman, zajásají nad veškerým budováním Justice League a budou se pravidelně radovat z toho, že Snyder prsknul na plátno tolik ikonických momentů z comicsů. Že všechno kolem často skřípe? To bez debat a Warneři z toho musejí být na prášky, tímhle přízeň mainstreamu vážně nezískají. Já jsem ale dostal nečekaně svižnou přehlídku komiksového blbnutí, jejíž přerod z civilního napínáku (úvod má Zack opět skvělý) v tradiční digifest vnímám smířlivěji, než bych čekal. Holt je to další totální geekařina. DCčkový nádech "Bohové a monstra" ale konečně dorazil v plné síle, takže se opatrně těším na nášup. (24.03.2016)