Babadook

Žena, ktorá dlhodobo trpí stratou manžela sa potýka s intenzívnym strachom jej syna, čo verí, že tajomný netvor Babadook sa objavuje v ich dome... Rozhodne ide o jeden z tých pôsobivejších a mrazivejších tohtoročných hororov, hoci vytúženou originalitou sa pýšiť nemôže, keďže je poskladaný z takého množstva (a to nielen hororových) námetov a motívov, až sa čudujem ako to pomerne bezproblémovo drží pokope. Niekde proste stačí trocha talentu, snahy a nevyhnutnej Kickstarter podpory; ktorá má potenciál postupne spôsobiť dlho očakávané, kvalitatívne oživenie moderného hororu. Osobne som čakal trošku viac, ale sklamaný určite nie som a pokojný spánok možno tiež dnes mať nebudem. (31.10.2014)

Ťažký psychedelický horror s minimom hercov, veľkým domom plným tmavých kútov a všadeprítomným desom. Nízkorozpočtový snímok rozohráva silnú schizofrenickú partiu, kde nikdy nie je jasné, čo sú predstavy a skutočnosť. Natočené je to vynikajúco, napatie je rovnomerné a strašidlo Babadook má vysoký potenciál... Problém mám so záverom, jeho nejednoznačnosť ma trochu vytočila. Ozdobou sú herecké výkony matky a syna, ktorí bez problémov utiahli celý film. (15.11.2014)

"Kdo šetří metlu svou, nenávidí syna svého. Kdo však zavčasu jej tresce, svého syna miluje." Sám jsem dostal tu a tam naloženo co se do mě vešlo a nemám z toho psychické trauma. Ba naopak mám dojem, že pokud jsem aspoň trochu použitelný člověk, je to mimo jiné i zásluhou zřídkavého, avšak důvodného, jasného a neoddiskutovatelného vymezení "tohle se nedělá, ty harante". Dnešní feminizovaná výchova toto nezvládá, takže buď dělá z kluků holky nebo nezvladatelná stvoření, kterým byste rádi pár těch dobře mířených facek chybějících do správné výchovy vrazili sami. Jenže ona je potřebuje i matka, které chybí orgasmus a nějaká ta opora v domě i soukromí. A tak místo aby pořádně usměrnila synka, něco udělala s prací, občas se synem vyrazila do přírody a nechala ho vyblbnout, aby ho přešly ty jeho pitomý nápady, a taky ho občas donutila helfnout v domácnosti (já v jeho věku normálně s mámou myl nádobí a luxoval), tak si vymyslí bubáka, kterého se nezbaví. Na jednu stranu je to svým způsobem psychologicky docela zajímavé, na druhou stranu ale tak strašně a po všech stránkách nesympatické, že ještě čtvrt hodiny po skončení filmu nevím, jak ho vlastně ohodnotit. Původně jsem chtěl dát dvě, na druhou stranu donutilo mě to se nad pár věcmi zamyslet, takže jednu přidám. Nicméně myslím, že kdyby autorka zůstala čistě v rovině psychodramatu, byl by to mnohem silnější film. Update: Zpětně se vracím k těm dvěma. (19.11.2016)

Film, u kterého jsem měl v podstatě celou dobu dost nepříjemné pocity - vadilo mi jak herecké obsazení, tak ty postavy jako takové, ten kluk byl zcela nesnesitelný a jeho matka rovněž. A strašně mi vadil i ten bubák, jeho vzhled byl nesnesitelně strašidelný, podobně jako ten jeho skřípavý hlas, kterým říkal to svoje děsivé jméno - znám spoustu hororů, u kterých se člověk bojí rád, ale zde jsem se prostě bál nerad a vadilo mi to. Nejděsivější v tom filmu je ovšem ta knížka - těch několik scén, kdy jí Amelia listuje, je jako zlá noční můra, ze které se chcete co nejdřív probudit. Neměl jsem se o tom filmu nikdy dozvědět, ten film vyloženě není dobrý pro psychiku. (06.02.2020)

Tak jsem si na začátku říkal, kdo nakonec bude větší monstrum, děsivá příšera z knížky nebo nekonečně zlobivý kluk...? Ohledně vývoje precizně gradovaného děje možná lze i něco málo předvídat, obzvlášť víte-li předem, že sledujete horror, stejně mě ale dokázal Babadook v nejedné věci překvapit, když se situace na půdě jednoho domu v kruhu syna, matky, psa a pomyslné příšery – tajemné noční můry – dokáže slušně obrátit. Překvapila mě na současný horror i neskutečně strhující atmosféra přítomná po celou dobu, včetně nečekaného prolínání reality s nočními můrami a fantaskními scénami. Před koncem se začal až mírně ztrácet, ale pak mě potěšilo, když jsem se díky poslednímu zvratu mohl přesně dovědět, jak se to s tím nebezpečným Babadookem vlastně má a film mi dával smysl. Silně na mě v nejedné scéně působilo psychologické zpracování myšlenky o tom, že pomyslný démon se může „převtělit“ v jisté chvíli do jakéhokoliv člověka, který se pod vlivem nahromazených faktorů stane dočasně posedlý jistou negativní vlastností nebo jindy vybuchne na krátkou chvíli s reakcí, jakou už za pár minut lituje. Hodně mě upoutala nápaditá děsivá kreslená knížka coby ikonický prvek filmu, v jehož stylu pak plynou i závěrečné titulky, nebo též krátké sestřihy scén z fantaskních a strašidelných filmů v televizi a těší mě, že filmová Austrálie si zde s debutující režisérkou zachovala dostatek osobitosti. Herečka v hlavní roli (Essie Davis) vážně excelovala. 5 hvězd ale přes všechny klady zdaleka neudělím, protože v poslední třetině (od drsné scény se psem) se pro mě film proměnil v až příliš těžké a šílené psycho, jaké jsem místy nedával, ale silný zážitek se zásahem se rozhodně konal. Patřím k těm, které závěr potěšil. [75%] (24.10.2023)