Mansfield Park
Mansfieldske sídlo
Režie:
Patricia RozemaScénář:
Patricia RozemaKamera:
Michael CoulterHudba:
Lesley BarberHrají:
Hannah Taylor-Gordon, Lindsay Duncan, James Purefoy, Harold Pinter, Amelia Warner, Frances O'Connor, Jonny Lee Miller, Victoria Hamilton, Hugh Bonneville (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Chudá pozemskými statky, ale bohatá duchem. Taková byla Fanny Priceová. Nebylo jí ještě ani jedenáct let, když přijela na Mansfieldské panství. Netušila tehdy, že jí bude souzeno žít v sídle svých příbuzných zpola jako služka, zpola jako trpěná rodinná přítěž. Ale Fanny je silná osobnost, která se dokáže přes tušené i zjevné ústrky přenést. Která dokáže vyrůst v půvabnou, inteligentní a sebevědomou dívku, schopnou vzepřít se dobovým konvencím a jít za hlasem svého srdce... Na rozdíl od mnoha jiných děl Jane Austenové (Rozum a cit, Pýcha a předsudek, Emma…), které byly většinou pro film či televizi převedeny několikrát, je Mansfieldské sídlo prvním filmovým přepisem. Je to třetí (a nejautobiografičtější) autorčin román, který ovšem nebyl v době svého vydání (1814) příliš příznivě přijat (prodalo se jen 1250 výtisků a nakladatel odmítl dotisky). Scenáristka a režisérka akcentovala autobiografické prvky tím, že z Fanny (na rozdíl od románu) udělala spisovatelku a pro její literární pokusy použila autentické mladické povídky, dopisy a deníky Jane Austenové. Navíc jí to umožnilo změnit Fanny z hrdinky poněkud pasivní ve skutečně sebevědomou, moderní ženu s bohatým vnitřním životem. Ideální představitelku Fanny našla v australské herečce Frances O’Connorové, kterou jsme i na naší obrazovce viděli (a ještě uvidíme) v řadě filmů (Zaplaťpánbůh potkal Lizzie, Líbej nebo zabij, Láska a jiné katastrofy) či v poslední době v seriálu Pan Selfridge. Pozoruhodná je účast Harolda Pintera, spisovatele a dramatika, v roli Sira Thomase Bertrama. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (65)
Mansfield Park vyzerá presne tak, ako si predstavujem adaptáciu Jane Austen a z tohto hľadiska nemám čo vyčítať. Frances O´Connor je v hlavnej úlohe dokonale kúzelná a všetci sú vhodne obsadení. Len je škoda, že James Purefoy dostane tak málo priestoru. Réžia určite nie je statická a nevýrazná, postavy občas prehovoria na kameru, čakajú nás vtipne nakrútené mŕtvolky a skrátka kto má rád atmosféru všetkých lepších Austenovských adaptácií, dostane presne to, čo očakáva. Jane Austen asi písala viac o svete, aký by ho chcela mať, než o realite, ale to treba brať ako súčasť hry a okrem Mansfieldu sa pozrieme aj do menej bohatých zákutí dobového Anglicka. ()
Ne tak elegantní, neuhlazené. To bylo nějaké zvláštní zpracování. Dámy a slečny neklopily cudně oči před zraky mužů, nevzdychaly a nebyly poeticky romantické. I herecké složení mě nějak nenadchlo. Ale i přesto se to dalo vydržet. "Můžeš si bláznit jak chceš, jenom neomdlívej." ()
Přestože dílo Jane Austen čítá jen šest dokončených románů, každý z nich filmaři adaptovali hned několikrát, ovšem právě Mansfieldské sídlo stálo vždy trochu ve stínu ostatních. Chudé dítě je posláno ke svým bohatým příbuzným, přes všechna příkoří se změní v silnou a nezávislou osobnost s literárním talentem. Třeba Wrightova verze Pýchy a předsudku se sice držela oné tlusté bichle, ovšem tvůrci si našli cestičky, které jsou snesitelné, a vlastně bylo docela příjemné se po nich vydat. Výsledek byl plný spontánnosti, dynamičnosti a temperamentu. Tohle mi tady naopak chybělo, včetně vtipu a ironického odstupu. ()
Jsem již od dětství fanynkou Jane Austen - to prostředí, ta "honosná" atmosféra, tolik zlomených srdcí a zapletených vztahů :) :) Mansfieldské panství jako kniha mě zatím minula, což mi ale nevadí, jelikož nikdy nesrovnávám knihu a film. Frances OConnor je přímo stvořením nadpozemským pro ztvárnění takovéto postavy :) V tomto snímku je všechno, co je potřeba...Jen ten závěr mi přišel příliš uspěchaný a dalo se to tam ještě nějakým způsobem rozvinout. Zpomalené záběry podtrhovaliynevinnost a důležitost daného okamžiku a závěrečné scény se zastavením herců - skvělé :) Pro všechny tento film není, ale myslím si také, že ani nic nezkazí :) ()
Keby som Mansfield Park videla skôr ako Persuasion (2022), povedala by som, že sa jedná o tú najhoršiu adaptáciu Jane Austen! Mansfield Park je teda pre mňa druhé najhoršie sfilmovanie mojej obľúbenej Jane Austen. Možno keby išlo len tak o nejaký film, ohodnotila by som ho ako priemerný, ale ako fanúšik Austen nemôžem. Nie je tu vôbec cítiť dušu a srdce milovanej autorky. Film vo mne nezanechal príjemné pocity. Nefungoval u mňa ako balzam na dušu. Fanny si nedokázala získať moje srdce tak ako iné hlavné predstaviteľky z jej slávnych románov. Knihu Mansfield Park som síce nečítala, ale je mi známy fakt, že veľa vecí bolo buď zmenených alebo pridaných/vynechaných. Vo filme sú situácie, o ktorých by Jane tak otvorene nepísala alebo jednoducho nepísala. Okrem toho mala som pocit, že Mary bola do Fanny zamilovaná! Nie, nie, toto nebola Jane Austen, určite nie. Už teraz chápem, prečo je film na čsfd len v modrej farbe. Celkovo sa mi nepáčil ten štýl a spôsob vyrozprávania príbehu, ten mix "komédie" a drámy, ako aj prihováranie sa Fanny priamo divákom do kamery, rušilo ma to. Dávam len 2*, pretože film ma nezaujal, dokonca ma trochu nudil, všetko ostatné som už povedala, nijako zvlášť sa mi nepáčila ani hudba, ani výprava, ani kostýmy. ()
Galerie (42)
Zajímavosti (7)
- Lindsay Duncan, která ztvárňuje dvojroli Lady Bertram a Mrs. Price, si zde zahrála po boku svého manžela Hiltona McRae (Mr. Price). (makimarketa)
- Film se od románu Jane Austen – „Mansfield Park“ liší několika způsoby. Film mění některé ústřední postavy, eliminuje několik dalších a reorganizuje určité události. Výsledkem je film, který si zachovává jádro vývoje postav a událostí románu, ale jinými způsoby zdůrazňuje jeho témata a myšlenky odlišně. Děj mění morální poselství románu, díky čemuž je příběh spíše kritikou otroctví než konzervativní kritikou, jak tomu někteří kritici rozumějí. Zatímco v románu jsou pasivita a morální postoj Fanny představovány jako ctnosti, tyto aspekty její postavy se ve filmu mění. (Zetwenka)
- Produkční společnost nechala za sebou hejno holubic, které bylo vypuštěno na konci ohňostroje Henryho Crawforda (natáčeno v Charlestownu v Cornwallu). Více než osm let po dokončení natáčení ptáci přežili díky úsilí místní ženy, která se obávala, že zahynou, kvůli tomu, že museli soutěžit s racky o potravu. (Zetwenka)
Reklama