Motýlek

Výprava je věrohodná, herecky celkem slušné, problém je, že v příběhu, který absolutně nepotřebuje žádný remake. Původní film s McQueenem a Hoffmanem je dodnes svěží a ve všech aspektech překonává tuhle předělávku. Navíc, ať je Hunnam sebecharismatičtější typ (jako že opravdu je), tady to herecky nezvládá, zejména ve scénách na samotce a nemám pocit, na rozdíl od McQueena, že by nějak trpěl a že by se na něm ty léta trýzně nějak podepsaly. McQueen byl na konci zlomený muž, který ještě ze sebe vykřesal poslední zbytky sil, Hunnam to tak nějak projde lážo plážo, a to, že mu maskéři nabarví vlasy na bílo, z něj trpícího neuděláte. Když odhlédnu od toho, na tomhle filmu není jinak vysloveně nic špatně, ale je úplně zbytečný. (17.06.2019)

Doba remaková stále neskončila a tak se nám dostává recyklací a nových adaptací všeho, na co si jen vzpomenete, stále dokola. Motýlek patří k těm  příběhům, které byly  prostřednictvím filmových políček odvyprávěny téměř až zcela dokonale a tak je  další pokus zkrátka a jednoduše zbytečný. Proto jsem tuto verzi i docela opomíjel a do jejího sledování jsem se prakticky pustil jen díky výročí úmrtí Henriho Charriera. A de facto se dá říct, že ač platí výše uvedené o zbytečnosti,  Michael Noer alespoň nestvořil nic ostudného.  Co do charismat mi sice pánové Hunnam a Malek  Hoffmana a McQueena nepřipomínali ani vzdáleně a ani co do prostředí jsem si nepřišel jako na vězeňském ostrově. I ta scéna se samotkou tu byla prostě řidší, ale  za přece jen  slušné filmové  řemeslo klidně tu čtyřku obětuju. (05.12.2022)

Přiznám se, že jsem si chtěl pustit Motýlka z roku 1973 a o existence téhle verze jsem neměl ani tušení. Když jsem ale zjistil, že v ní hlavní roli dostal Charlie Hunnam, nakonec jsem jí šanci dal. Film zaujme skvělou výpravu, charismatickým sympaťákem Papim a už ničím jiným. Dlouho jsem čekal až Hunnam narazí na své herecké limity a tady se to konečně stalo. Psychologická drobnokresba tak vyvanula do prázdna a s ní i část zamýšleně silné atmosféry. Prostředí věznice a velice slušná režie, zejména bitek a akčnějších scén, podržela film ve slušném nadprůměru. O žádný Útěk ze Sibiře ale nejde. (31.03.2020)

Ničím nevynikající přepis románu. Ve scénách ze samotky jsem měl pocit, že sedím v divadle a sleduji Hunnama, jak se na jevišti snaží evokovat vězení. McQueen a Hoffman pojali v roce 1973 své role komplexně. McQueenovi jsem věřil tu jeho zarputilost, tu jeho touhu utéct, i ten jeho boj se šílenstvím na samotce, Hoffmanovi jsem věřil tu ztracenost a závěrečnou rezignaci. Tady vidím Hunnama a Maleka, jak si s pomocí maskérů hrají na vězně. Motýlek má cenu být vyprávěn znova a znova, protože to, co se dělo na Guayaně, je docela nedávná minulost. Ale tomuto přepisu chybí síla a emoce. (18.10.2019)

Nepovažoval by som to za prerábku staršieho filmu s Hofmanom, ale za celkom iný film. Nie síce lepší, ale aj tak výborný. Je tu dosť menej beznádeje, keď sa päť rokov na samotke skráti na pár sekúnd a už sme z nej vonku. Zato Diablov ostrov ako pekné dovolenkové miesto sa mi celkom páčilo. –––– Ako sa mohol syn dvoch učiteľov dostať na takéto miesto? (24.03.2023)