Bez vědomí

Problematika, ktorá môže diváka chytiť rýchlo, ak mu nevadia témy okolo špionáže v našich zemepisných šírkach - ŠtB, KGB aj MI6 sú hlavnými protagonistami šírenia strachu, zrady, neistoty, neštítiac sa vrážd a prenikania do najhlbšieho súkromia ľudí. Možno sme veľa prenasledovaných vo svojom okolí (alebo až do takejto miery) nemali, ale pravdepodobne sa to dialo. Od začiatku čakáte, dokedy to bude trvať a kedy konečne bude v záberoch 17. november. Ak by ani kúsok z tohto nebola pravda, aj tak scenár, herecké obsadenie a celá myšlienka zapadali do seba ako ozubené kolieska. Len samotný názov minisérie stojí za zamyslenie. Možno by som ho pomenovala "Opití mocou". (14.12.2020)

„ONI JSOU SCHOPNÍ VŠEHO. SVINĚ!...“ /// Strasti a slasti disidentský dcery (rodiny). Komunisti u moci (- to pro ty blbý…) a takhle to prej tenkrát bylo. Hele věřím. I díky tomu castingu. Prolínají se roky 1977 a 1989 (ještě furt tam visí Husák…)... přichází parádní dramatickej zlom a z disidentskýho dramatu tady máme (disidentskou) krimi a pak zase socialistický drama – čímž nemyslím strkanice ve frontě na banány. Občas to překvapí zlomem ve vyprávění, nebo odhalením. Vypovídá hodně o tý době a to člověk nemusel bejt ani špión. Sice mě trochu irituje, jak paní Skálová neuvěřitelně hrdinsky napodobuje uprchlíka Forda a zjišťuje skandální věci. STB, KGB, CI5… zahraniční rozvědky si z nás tady prej dělali prdel, takže hodnocení ovlivní, jak vám to všechno bude připadat uvěřitelný. Sám mám občas problémy… ale příběhu to nevadí a přestože se někdy pohybuje po tenkým ledě, vychází z toho na konci hodně dobře. Navíc žasnu nad hereckou variabilitou Hofmanna. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Rád si poslechnu legendu o neznámém chlapci. 2.) Po revoluci jsem měl na výběr. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (22.12.2019)

První díl výborně připraví atmosféru detektivky říznuté špionážním dramatem, druhý a třetí se chovají jako tuctová hra na špiony a dost mě nudí. Od čtvrtého dílu však nastává zlom, tempo nabere dech a najednou je tu úplný konec s pointou, která se málokomu bude líbit. Velice mě potěšil vizuál, který minimálně dobře evokuje osmdesátá léta v Československu. Daly by se samozřejmě vytknout detaily, ať již je to seconhandový nábytek, který v té době měl málokdo, nebo naproti tomu exkluzivně naleštěná auta (jasně, já vím, že tyhle vozy už jsou dnes oficiálně veterány a jejich majitelé o ně pečují jako o zazobanou tetičku na smrtelné posteli, ale aspoň trošku ušmudlat se před projížďkou mohly), případně šedé sloupy pouličního osvětlení (moc jich v seriálu není, mohly být opatřeny červeným obalem a natřeny žlutou). Zachariáš napětí umí, opět to potvrdil. Seriál je zcela mimořádný z pohledu české polistopadové tvorby, nekope do komunistické mrtvoly, ukazuje špínu pozadí tajných služeb bez ohledu na politickou či národní příslušnost. (27.12.2022)

"Vy máte pořád byt po tatínkovi, že jo? Velkej. Teda zbytečně velkej. Možná bych Vám měl zařídit něco menšího." Mám slabost pro "hodný" estébáky, který vyhrožujou tak, že to ani jako vyhrožování nevypadá. V tomto případě jsem však hodně překvapenej z toho, že HBO tentokrát vynechala Sametovou pohádku pro později narozený a ukázala syrovou skutečnost, jak si tady tajný služby připravovaly převzetí moci po pádu socialismu. O svobodu lidí tu nešlo nikomu. Tady šlo jen o moc, vliv a prachy. Jelikož jsem mírně nechápavej, tak mi to jako tehdejšímu studentovi došlo až při generální stávce dne 27. 11. 1989. Ale zpět k seriálu. Ten neukazuje skutečnej příběh, ale skutečný principy. A z těch mrazí. Přestože je znám, tak mě to vcuclo a celejch šest dílů jsem se těšil na to, co bude dál. Nejvíc mě dostali ti dva týpci z Tuzexu, který do tý zpravodajský hry hodili tak nečekaný vidle, že tohle nedokázal vyhodnotit prostě nikdo. Je však třeba si uvědomit, že stejně jako policajti v honbě za čárkama spolupracujou s gaunerama, tak tajný služby kujou pikle s jinejma tajnema kolegama. A je jim jedno, jestli jsou přátelský nebo nepřátelský. Tady jde jen o výsledek. Nikoli o člověka. Lidí je totiž jako sraček. (01.03.2022)

Spolu s Hřebejkovým Rédlem zcela zásadní reflexe normalizačních 80. let a období polistopadového předání moci. Po obsahové i formální stránce skvost, standard produkce HBO, česká tvorba konečně po 30 letech dohání západní svět... Skvěle zvládnutá retro nálada špionážních thrillerů 70. a 80. let - jazzově usazené hudební podkresy, ty časté nájezdy kamer zvyšující sugestivnost scén, výprava, naprosto autentická mizanscéna, formálně opravdu brilantní... Výtky ke scénáři, že mučení a zabíjení politických vězňů patřilo ne do 80., nýbrž 50. let, bych odrazil poukazem na případ Pavla Wonky, kterého StBáci umlátili při výslechu ještě v roce 1989! Dneska titíž lidé berou vysoké výsluhy a nadstandardní důchody, anebo dokonce premiérují téhle zemi...čirý zmar :-( Viděno rastrem seriálu Bez vědomí - pravdu měl nakonec Petr Cibulka - všechno to tu stále řídí KGB... (08.12.2019)