Honza málem králem

Honza málem králem je pohádka, která v mých očích zraje jako víno. Jakoby byla stále lepší, ačkoli už je více než třicet let stále stejná... U této pohádku objevuji a obdivuji spíše drobné scénky. Nezapomenutelná je ta s Helenou Růžičkovou alias hloupou a lakomou selkou, Slávkou Budinovou, která se nechá opít rohlíkem(či sekyrkovou polévkou?) či Čestmírem Řandou, vychytralým hostinským, kterého přechytračí "hloupý" Honza. Jiří Korn jako neherec se své role zhostil vynikajícím způsobem. V pohádce se mi však příliš nelíbí postava Mařenky. Dodnes její roli nechápu... Pohádce také škodí nepříliš dobrá kamera či osvětlování, protože místy působí temně, ačkoli (s výjimkou báby s kosou) to nejspíš nebyl záměr filmařů... 72%. (18.01.2008)

Jirka Korn je ve své roli neskutečně příjemný a nedokáži si nikoho jiného v té roli představit. Nadě Konvalinkové to za mlada velice slušelo a z vychrtlé Valérie Kaplanové jde opravdu strach. Bořivoj Zeman se k pohádce po letech vrátil a předvedl nám opět v čem byl tolik dobrý. Škoda jen té neuvěřitelné ospalosti v polovině. 85%. (05.01.2007)

Jedna z mých oblíbenějších pohádek a to nejen díky ústřední melodii. Jirka Korn jako hlavní hrdina se mi v této roli zamlouvá a jeho herní projev je celkem zdařilý. Sekyrková polévka je pro mě už legendární stejně jako návrácení řeči princezně pomocí výprasku. Na tuto pohádku se rád podívám nejen během vánoc. (21.12.2011)

Kornův Honza rozhodně není "hloupý", jak mu celý film předhazují - spíš je mazaný a vychytralý a má stejně tak štěstí jako (zdravého) rozumu. Na jednu stranu bylo humorné pozorovat, jakým způsobem se Honzovi v příběhu podařilo přechytračit nejednu postavu a vyběhnout s ní, na druhou stranu na mě však pohádka zapůsobila vesměs průměrným dojmem - a to i přes to všudypřítomné "svííítííící slunce". Lepší tři hvězdičky! P.S. "Cepy, cepy - klepy, klepy!" (26.01.2021)

Proč stojí dnešní pohádky za pendrek? Nu třebas proto, že v nich nebubnuje Josef Kemr, nekosí Valerie Kaplanová a hlavně se v nich nevaří vyhlášená sekerková polivečka. O kreaci Petra Nárožného, ztělesňujícího pověstný sedlácký workoholismus, ani nemluvě. A i když se tu, co do zápletky, v podstatě nic kdovíjak zásadního neřeší a Jirka Kornovic disponuje po celou stopáž výrazem sympatického ťulpase s lehkou mentální retardací, nelze tuhle pohádkovou klasiku, nemilovat. Jakoby dřív tvůrci dávali do všech těch legendárních rozprávek kus sebe. Proto ta atmosféra, kouzlo, nebo feeling, chcete-li. Jenže od dob 'Nesmrtelné tety', kde nic, tu nic. Dnes už jsou to všechno asi jen produkty (pro děti) a kšefty (pro herce). Škoda. (23.04.2012)